Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (71)

ledzepfan 

všetky recenzie používateľa

Precizně natočený film, který tak trochu je a zároveň tak trochu není Kafka. Celé je to nejsilnější ve vykreslování kafkovské atmosféry, absurdity a sugestivního pocitu jedince ve víru událostí které není schopen uchopit a pochopit. Slabší (ikdyž sympaticky odvážné)je to v místech kde příběh staví spíše na filmařské interpretaci Kafky a kde se snaží(možná až příliš názorně a fantaskně)poodkrýt co se skrývá za Kafkou(za jeho dílem).... Jinak-perfektní hudba, perfektní Irons, perfektní kamera, perfektní stylizace... Filmařská lahůdka. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky ()

Reklama

TheRaven 

všetky recenzie používateľa

Jsou to necelé dva roky, co jsem na tento snímek prvně, spíše náhodou, narazil a nechal se jím mírně unést, Po dlouhé době shánění se mi ho znovu podařilo patřit až nyní a rovnou na "velkém plátně". Tentokrát už jsem nebyl jen unešen. Film mě strhnul jako málokterý jiný svou více než jen velmi temnou a vskutnu kafkovskou atmoférou, která je podtržena, a to bych chtěl zvláště ocenit, černobílou barvou ve většině filmu (jeden úsek je barevný, ale nechci prozrazovat příliš). Úžasný příběh, kde se propojují fakta z Kafkova života se situacemi a postavami z některých jho děl je vůbec tím nejlepším, co se dá v souvislosti s tímto autorem, a nejen (výrazné nejen) s ním, vidět ve filmové podobě. Snímek působí jako "další" kafkův román a Jeremy Irons se bezchybným ztvárněním hlavní role zaryl hluboko do mého podvědomí. (FNR Písek 2009) ()

RockChick 

všetky recenzie používateľa

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? ()

Chřástal 

všetky recenzie používateľa

Kafka běžící, skákající, bojující …a píšící dopis otci. Na jednu stranu hladká kafkovská atrakce podobná krámku pro turisty, kde akci občas střídají narážky na známá autorova díla a kde nesouchotinářsky urostlý Jeremy Irons ke konci začíná pochrchlávat, aby se neřeklo, na druhou stranu co vím o Soderberghovi, tak na takový záměr je snad příliš rafinovaný, takže mi nejspíš cosi uniklo jako obvykle. A navíc je to fajn, Ironse mám rád a jako jeho kamarádi z mokré čtvrti (ten pajzl rozhodně nevypadá jako kavárna Arco) se tu mihnou Abrhám a Havelka a Praha je tu krásně expresionisticky černobílá (a občas se tu někdo jmenuje Murnau nebo Orlak). Bonus pro tuzemského diváka je, že Pražský hrad je tu kafkovským Zámkem (ostatně v angličtině castle jako castle), kde sídlí byrokratická moc a odkud se rozprostírá tísnivá hrozba… *** a půl ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)

Reklama

Reklama