Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (79)

rastlinka 

všetky recenzie používateľa

Zaujímavý a tajomný príbeh. Temné uličky, ktoré vytvárajú dokonalú atmosféru, pekná hudba, nevydarené dvojičky, zvrátené experimenty (otvorené lebky..) a samozrejme – výborný Jeremy Irons ako horlivý hľadač pravdy... Pre mňa je tento jeho výkon jeden z najlepších a najpresvedčivejších, aké doteraz predviedol. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

O existencii tohto Soderberghovho filmu viem 30 rokov a stále som si myslel, že je úplne odlišný od toho, čo som nakoniec videl. A som rád, že Soderbergh pristúpil s Dobbsom k látke takýmto fiktívnym spôsobom. Kafka sa snaží neutopiť v byrokracii svojej spoločnosti a finále sa odohráva na tajomnom zámku. Napriek tomu sa záverečný proces konať nebude. Kafka pôsobí skôr tak, akoby Lars von Trier nakrútil niečo v štýle Brazil, v jadre je ale film atmosférická noir detektívka a mne tento prístup, zábavný a intelektuálny zároveň, veľmi sadol. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky ()

mohamedsfinger 

všetky recenzie používateľa

Soderbergh se kafkovské látky chopil velmi dobře a rozhodl se ji adaptovat po svém, což se mi velmi líbilo. Bohužel ale nedokázal po celou dobu udržet mou pozornost a občas i nudil a to je škoda, protože tohle prolínání fiktivního Kafkova života a jeho díla má rozhodně něco do sebe. Je to nejspíš i díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jeremym ironsem. No a potěšily mě i české tváře, které se sem tam mihly. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama