Solaris

S velkou nedůvěrou vzbuzenou negativními ohlasy jsem přistoupil ke druhé filmové adaptaci Solarisu. O to větší potom bylo moje překvapení, co Steven Sonenberg dokázal. Komerčně (nebo přinejmenším komerčněji než ten Tarkovského) pojatý Solaris v americké produkci totiž vůbec není špatný. Sonenberg ho natočil po svém a výborně. Použití výrazných odstínů a sytě modré filtry kamery působí spolu s futuristickým pojetím stanice a dvěma slunci planety Solaris opravdu dobře. Flashbacky do minulosti vůbec nejsou špatné a závěrečná pointa se přímo nabízí. (24.12.2008)

Děj filmu, který trvá téměř sto minut, by se v klidu mohl nacpat do pětadvacetiminutového krátkého filmu. Po uplynutí první půlhodinky jsem si říkal: "Vždyť se tam přece vůbec nic nestalo!" A i když se to ke konci velmi mírně zlepší, stále se tam prakticky nic neděje. Nejde mi samozřejmě o žádnou přehnanou akci. Autoři dle mého názoru nepřišli vůbec s ničím, pochopitelně ani s poměrně ucházejícím námětem, který vytvořil ve své knize polský spisovatel. Je ale fakt, že jsem se příliš nenudil, ale snaha tvůrců vytvořit rádoby skličující atmfosféru na mě nezapůsobila. Film se snaží vypadat jako intelektuální záležitost. Možná jí i je, ale Soderberghovo Solaris se u mě zařadí jako jedno z nejméně záživných science-fiction. (21.10.2005)

Děs běs nebo vynikající snímek. Jedno je jisté, pro zhlédnutí snímku, musí být člověk správně naladěn. Já jsem naštěstí tento předpoklad splňoval, přesto se ale nemohu zbavit pachuti nespokojenosti, která i přes velikou osobitost snímku, která je pro Soderberghovy filmy typická, nezmizela. Na můj vkus až moc utahané a stylem ne nepodobné Kubrickově Vesmírné odysee, přesto se snímku nemůže upřít určitá magičnost a především příjemné překvapení spojené se samotným závěrem. Ač se může zdát komentář spíše negativně pojatý, finální pocit je nakloněn spíše pozitivně, proto 76% (25.11.2013)

Podľa hodnotenia som čakal nadpriemernú mysterióznu sci-fi drámu. A čo som dostal? Uťahaný sopeľ z nosa. Pritom námet je celkom zaujímavý. Preto som takú nudu nečakal ani v tom najdivokejšom sne, hlavne s vedomím, že nuda sa v mysterióznych filmoch vyskytuje zriedkavejšie ako inde. Aj tie horšie dokážu niečím zaujať. Tu nezaujme zhola nič. Možno iba prízračne sa tváriaci, unudený a melodramatický Clúnyj prechádzajúci sa po lodi rýchlosťou 10 krokov za pol dňa. Ďalšiu polovicu presedí alebo preleží na posteli. Jediná činnosť, ktorou dokáže vo filme upútať pozornosť je keď si poreže prst. Ten, kto sa chce pokochať a pozrieť si naozaj plnohodnotnú mysterióznu sci-fi drámu nech si pustí Koule (1998). Podľa hodnotenia približne rovnaké a tak diametrálne odlišné. Pocit, ktorý vo mne film zanechal je pocit ľútosti. Ľútosti zaradiť ho do rovnakých smetí ako Marabundu alebo Sharkanado. A hlavne pocit premárneného času. Kto mi ho vráti? Soderbergh? Asi ťažko. 15/100 (18.01.2014)

Soderberh pochopil, co to znamená, když inteligentní planeta není pro lidské výzkumníky jiným světem, ale zrcadlem. Příjemně, až ve francouzském stylu upovídaný film, se složitou střihovou skladbou, zrcadlově reflektující a prolínající různé časové vrstvy, které do sebe hladce zapadají a reagují na sebe tak, že takřka popírají fyzikální a jiné hranice. Solaris ukazuje tu stranu melancholie, která nás sice spojuje s vesmírem, ale hrdinové příběhu se už nikdy nevzepnou k tvořivému kroku. O to je film ve vší své tlumenosti smutnější a působivější. (24.02.2003)