Šťastie

Todd Solondz je pro mě objev. Výborně napsané dialogy, výborné okamžiky - Happiness je nekonvenčnost sama. Solondz se nebojí vlézt do zaječí nory a vytahuje na nás takové věci, které nikde jinde neuvidíte (alespoň v americkém filmu). Konec je "přetáhlý" ve smyslu "kam až scénárista může zajít" (ano, ta scéna se psem je vyloženě nechutná). Nicméně Happiness je neskutečně originální film, ve kterém je spousty silných filmových okamžiků a já se rozhodně vydám po dalších filmech Todda Slondze. 80% (02.07.2008)

Naposledy som to videl na strednej a stále to vo mne vyvoláva silný nepríjemný zážitok. Film plný nešťastníkov a rôznych úchylákov. Najikonickejší je pedofil Dylana Bakera. Od tohto filmu som ho už nikdy nedokázal vnímať v kladných úlohách. Pri jeho rozhovoroch so synom ma zakaždým mrazilo. Najviac mi bolo ľúto totálnej smoliarky v podaní Jane Adamsovej. Tej sa nedarilo nič na čo siahla. Trefne film vo svojom komente opísal Matty. Čo viac k tomu dodať. Je to panoptikum riadnych exotov, ktorý možno žijú aj vedľa vás. Za ďalších 20 rokov si to možno znova zopakujem. 8/10. (13.06.2023)

Škoda, že také nemohu potvrdit nával diváckého štěstí, kterým by mě Happiness zahrnul, i když po nejlepším filmovém stěru všech dob, ohromnou to satisfakcí všech odmítnutých, neatraktivních tlouštíků, se nabízelo slibné pokračování ve stejném duchu, nestalo se tak - můj obdiv získal už jen odevzdaný ploužák v zaplivaném baru, který jím náhle zkrásněl a lstivé úskoky k dosažení sexuálních radostí páně Maplewoodova, jinak musím s účastí konstatovat, že za velkou louží nemají originální už ani úchyláky, minimálně srovnání s kolegy ze severu Evropy rozhodně nesnesou a nápomocná jim nebyla ani rozverná renesanční hudba, střídaná allenovsky laděnými instrumentálkami, snad pro zlehčení situací, které by útlocitní jedinci nemuseli unést... no, já snesu rozhodně víc. (18.01.2014)

Dopozerala som v Lumieri Posledného jednorožca a počkala si na Happiness. Ten film som mala potom v hlave, kým som nešla spať. Ani pred filmom som nebola veľký fanúšik toho, keď sa ľudia oblizujú so psom, teraz sa na tom ale môžem aspoň škodoradostnejšie zabávať. Inak to bolo výborne zahraté a bolo nad čím premýšľať a zároveň som sa výborne nasmiala na tom čierno-čiernom humore. Snáď s výnimkou pedofílie. Tá mi nikdy vtipná nepríde ani v najmenšom. (Lumiere - 12.4.2014) (10.05.2014)

Všichni známí, kterým jsem tento film půjčila s tím, že je to jedna z nejlepších amerických komedií, které znám, se mě při vracení ptali, proč jsem jim doporučila takovou blbost. Původně jsem uvažovala o tom, že bych měla změnit okruh svých přátel (nebo že bych je mohla rozřezat a nacpat do mrazáku), ale pak mi došlo, že nikdo z nich nedisponuje tak temným smyslem pro humor jako já. Kamarády jsem si tedy nechala a u filmu se směju raději sama. Ale zato pořádně. (02.01.2007)