Šťastie

Konverzačná komédia o domnelom a skutočnom šťastí troch sestier, ich rodičov a ľudí, ktorí sa pohybujú v ich okolí si neberie servítku pred ústa a ukazuje naplno obsesie a skryté perverzity navonok obyčajných ľudí. Patria k sporiadane žijúcej strednej vrstve – teda najpočetnejšej, určujúcej verejnú mienku a hranice korektného správania. Možno práve správanie podobného štýlu vedie súčasnú dobu k takému vykĺbeniu z pántov, kedy rozpory medzi túženým a skutočným sú tak veľké a skutočné pohnútky tak neskutočne úchylné. Spôsob zachytenia doby akí zvolili tvorcovia, považujem za pomerne vydarený a skláňam miernu poklonu, za komédiu nielen baviacu ale aj smutne poučnú. (03.08.2004)

Další z řady devadesátkových mozaiek o divných lidech. Štěstí mi přišlo, jako o třídu hůře natočená Magnolie. Zaujaly mne jen některé postavy a třeba staří manželé, nebo Donna z Twin Peaks tam byly poněkud nadbyteční. Navíc to plynulo odnikud nikam a uzavřela se akorát linie s Dylanem Bakerem. Na téměř dvouapůlhodinový film trochu málo. 50% (17.11.2015)

Povedená komedie o sexu, u které se necítíte trapně ani za sebe a už vůbec ne za scénáristy, režiséra atd. V podstatě téměř povídkový film, jehož součásti ale drží překvapivě skvěle pohromadě. A pak tu hraje Donna z Twin Peaks (i když je pravda, že dokud jsem si to neověřil, nebyl jsem si příliš jistý, osm let je osm let.) (24.04.2003)

Tento film by moh kandidovat na rekord v počtu divnejch a úchylnejch postav na metr čtvereční. Mam pocit, že tam snad nebyla jediná normální postava. A divák musí bejt asi taky trochu úchyl a hlavně musí mít smysl pro hodně černej až zvrácenej humor, aby si to užil. Já jsem si to teda vyloženě vychutnával. Ani mi nepřišlo, že film trval skoro 2,5 hod. Uteklo to jako voda. Možná bych měl vyhledat nějakou odbornou pomoc, když se vyžívám v takovejch zvrácenostech. Ale radši jdu hledat další filmy od režiséra Todda Solondze :-) (07.01.2014)

,,Neboj se, jednoho dne se uděláš". Stěžejní věta filmu, které bych tolik, tolik chtěl věřit! Štěstí je bizár, v němž se k pointám musíte propracovávat delší cestou, než si v padesátých projuchali bývalí elektrikáři ze Sibiře zpět domů k mamá, do NSR. Chcete-li tedy nasávat pocit, že ti nafrnění bývají nejvíce gogo, obrňte se svatou trpělivostí a nějakou tou lajničkou fetaminů. (31.05.2015)