Excalibur

Můj nejoblíbenější film všech dob. Dostal mě hned napoprvé a od té doby nevynechám žádné jeho vysílání v televizi. Nepříliš známí herci (až na pár výjimek) hrají naprosto úžasně. Celý film je dokonalá a jedinečná fantasy, král mezi filmy tohoto žánru. Legenda o králi Artušovi nebyla nikdy předtím ani potom natočena tak mistrovsky, řekl bych "artušovsky". Navíc je doprovázena skvělou hudbou. Doporučuji každému. DOPLNĚNO v ROCE 2007: Excalibur je sice skvělý film, ale přeci jen musí nakonec ustoupit z první pozice skutečné kvalitě. Sentiment, nesentiment, promiň Johne Boormane, snad promine i sám král Artuš, ale Excalibur klesá na 2.místo... (03.08.2002)

Rád bych dal pět hvězd, protože tenhle Pán prstenů minulého tisíciletí má svoje jedinečné kouzlo, ale přece jenom... chvílemi se mi zdálo, jako by film natáčeli dva různí režiséři. Místy dokonalá atmosféra, jindy naopak dost nezvládnutý kýč. Naštěstí je těch záporných momentů skutečně pomálu a celkově film funguje i dnes výborně. (10.03.2010)

Excalibur představoval na počátku 80. let pro mou generaci první kontakt se žánrem fantasy a jeho vliv na utváření představ filmových fandů o západní kinematografii byl u nás nepopiratelný a hodně silný. Spolehlivě to lze vystopovat na nostalgických komentářích některých pamětníků. V časech mého mládí bylo zpochybňování kvalit Excaliburu nemyslitelné, píšeme ale rok 2019 a všechno je jinak. Anachronismy ve výzbroji a ošacení mě tentokrát nechávají chladným, jde přece o pohádku a nikoliv o historický příběh. Všudypřítomná topornost, ať už se týká způsobu vyprávění artušovské legendy, divadelních projevů herců v čele s Nigelem Terrym i pohybů komparzu v naleštěných plechových imitacích brnění je ale nepřehlédnutelná a místy opravdu bolestná. Tam, kde chce být snímek okouzlující a mystický, dnes působí kýčovitě a nechtěně směšně. Zubu času odolala hudba a slušný dojem může vyvolat i kamera, ale jinak je jen málo důvodů se k Excaliburu vracet. V rámci žánru ho přesvědčivě překonala nejen zpracování Pána prstenů a Hra o trůny, ale i řada dalších méně známých projektů. Celkový dojem: 55 %. O tom, jak byla Boormanova režie ledabylá, svědčí i scéna, kde dvěma běžícím rytířům v boji trčí z úst zapálené cigarety... (12.11.2019)

Excalibur už tak úplně není, čím býval. Svůj přitažlivě hutný feeling (který ho sám o sobě stále řadí mezi nejlepší díla žánru) si sice uchovává dodnes, stejně dobře je na tom i hudba (samozřejmě v čele s grandiózní Carminou Buranou!) a někteří herci (sympatičtí Artuš i Lancelot, Helen Mirren jako Morgana a možná nejlepší filmový Merlin v podání Nicola Williamsona), ale druhé polovině už postupně dochází dech (Parcivalovo putování za Svatým grálem je až moc pomalé a snové), přičemž ta by měla být atraktivnější (především kvůli milostnému trojúhelníku a Mordredovi) než první, která ale přitom funguje báječně. Výtvarná stránka má stále svoje kouzlo, ale bohužel věrohodnost některých kulis a i exteriérových záběrů se rovná takřka nule (byť ne vždy to vyloženě vadí). Při srovnání s Pánem prstenů (a i některými jinými nákladnými velkofilmy, třebas i staršími) vyznívá Excalibur vcelku umělohmotně a hlavně hrozně málo velkolepě. Přesto je pořád tou (pravděpodobně) nejlepší filmovou podobou Artušovské legendy. Temnou a nepodbízivou masovému publiku (u fantasy věc málokdy vídaná). 80 % (15.06.2003)

80% - Film to byl krásný, ať už kostýmy, prostředí nebo atmosféra... Jen mi vadila ta hluchá místa, protože chvílemi mě přepadaly pocity nudy a to byla vážně škoda. Hlavně ke konci, než se odehrál "závěrečný souboj" se to vážně vleklo a dějová linka s rytíři, hledajícími Svatý grál byla fakt boooring... Jenže Excalibur je nehorázná klasika žánru, která vážně většinu času vysloveně okouzlí... (13.05.2007)