Drsná Planina

+ Poplatné době, ale jen v nezbytné míře. + Herecké obsazení. + Místy mi to připomínalo Zdivočelou zemi (podobná hudba a prostředí...) + Celkem zábavné. - Poplatné době - Děsná kamera a světla, některé záběry z noci točeny a absolutní tmě, některé záběry ze dne zas na pozadí slunkem prosvícených oken. - Hapruje mi tam gradace příběhu, vlastně veškerá žádná Poplatné době, ale jen v nezbytné míře (03.06.2013)

S velkým zájmem jsem se, po více než dvou desetiletích, podíval na film, který ve mně v dětství vzbudil touhu stát se pohraničníkem. (Tímto děkuji několika pohraničníkům, kterým jsem se cestou vlakem z Domažlic se svým přáním svěřil a kteří mně se slovy "Chceš vidět lampasáka?" ukázali svého velitele v kupé). Televize, která film nyní uváděla, měla v popisu, že se režisér snažil o vybalancování filmu tak, aby se z něj nestal nástroj propagandy. Bohužel se mu to nepovedlo. Drsná planina je velmi nechutný nástroj propagandy. Počínaje činností Werwolferů, kteří nemají po válce co dělat, tak přelézají střežené hranice a škrtí stařenky a zamilované slečny ocelovou strunou, za vše zdá se může zahraniční rádio, které k tomu nabádá (tím nechci bagatelizovat činnost záškodníků, která však byla zaměřena převážně na útoky proti vojenským a policejním oddílům). Film je příběhově a scenáristicky velmi roztříštěný, v podstatě působí jako několik epizod, citově prvoplánovitý až vyděračský (i díky tomu si ho však po letech pamatuji), prostě špatný. (21.05.2012)

Drsní muži na drsných planinách chrání čáru poválečného Československa před Banderovci, diverzanty a vrahy. A co Jirka Bartoška? Jo, je jedním z nich.. Pohraničnické humoresky, všímající si šikany kuchtíka Lábuse, co neumí vařit knedlíky a které jsou tu a tam rozčeřené dramatickou vsuvkou vždy po hříchu zkalenou zcela nevhodnou hudbou připomínající filmy o Sedmé rotě. Soukupovi se musí nechat, že vnucující se tendenčnost není zas až tak prvoplánová, ale i tak se žádný zázrak nekoná. Ten přišel až s Vildou "Rocky" Jakubem a pak pan režisér dobačoval.. (16.02.2011)

Musím přiznat, že mně to bavilo. Pro mně velice věrný film z poválečných let v pohraničí. Líbilo se mi, jakoby se Jaroslav Soukup snažil odprostit od ideologie a snažil se natočit normální film, což velice cením. SPOILER (Například scéna s Únorem 48 a smrtí kamaráda, kde se komunistický den vítězství naprosto přešel). Období po válce v Sudetech mně vždycky zajímalo a vlastně i fascinovalo, takže za mně dobrý =) (06.06.2016)

Film je spíš takovou mozaikou ze života pohraničníků, od formování jednotky těsně po válce až někam do padesátých let, přičemž je vše nasvíceno "správnou" režimní optikou. Lze ocenit snahu o plastické zobrazení nesnadných podmínek v pohraničí, humorných i tragických stránek při ostraze hranic, které se neustále střídají. Na druhou stranu jde jen o poměrně povrchní zachycení postav a drobných příběhů, aniž by si divák vytvořil k nějaké postavě hlubší emoční vztah.  Ideologický nátěr filmu není nějak přehnaný a je ve své době vcelku pochopitelný. Dnes se tato doba zobrazuje opačnou optikou, ovšem také s příslušným ideologickým nátěrem - každému jak libo. (30.10.2022)