Kamarát do dažďa

Český režisér Jaroslav Soukup, rok potom čo natočil disco-shitovú teenagerskú komédiu "Diskopríbeh", prichádza s novým socialistickým kinohitom pre mládež. Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík v stupid-krimi komédii "Kamarát do dažďa". Rozgajdaný róm a vyfešákovaný blonďáčik. Nikdy sa mi táto dvojka nepozdávala. Objavili sa spolu v troch filmoch. V tomto, potom v ďalšom jeho pokračovaní a ešte v snímku "Vítr v kapse". Nikdy to podľa mňa za moc nestálo, ale ak by som mal vybrať ten kde im to najviac vzájomne funguje, tak to bude asi tento, "Kamarát do dažďa". ** (30.10.2012)

Tenhle Podraz po česku mě nikdy moc nebral, a tentokrát už mu nepomohla ani nostalgie ani punc klasiky. Naštěstí to nebylo dlouhé. Tofi je stále stejně nesnesitelný, jeho i Vaculíka stále hravě strká do kapsy Karel Augusta a i když je to lepší než třeba děsivý Ro(c)k podvraťáků, nemyslím, že bych se v kamarádem do deště ještě někdy chtěl potkat. (12.11.2011)

Podraz na druhou. Filmová tvorba režiséra Jaroslava Soukupa, předlistopadová i porevoluční, bezesporu nepatří k reprezentativnímu vzorku československé kinematografie, ale svým způsobem vypovídá cosi o lidech a době. Kamarád do deště je dnes, po třiceti letech, spíše dokumentárním prostředkem pro pochopení společenského vývoje v závěrečné fázi perestrojkového období – obraz normalizačního podsvětí je ve filmu ilustrován v nadmíru atraktivním, až nezvykle přímočarém sledu; většina scén doslova pulsuje magickým étosem, který o časech veksláků a jiných podvodníků vypovídá v nefalšované, autentické podobě. Dojem nenucenosti, a přece kritičnosti přitom Soukup vytváří tím, že pošetilosti obou hlavních hrdinů, tedy Michala a Tomáše, konfrontuje právě s realitou doby jako světem promyšlených plánů, schválností, chyb či neuvážených, a snad i neuvědomělých krutostí. Jistou roli v tom všem samozřejmě může hrát i podvědomá nostalgie, spjatá především s osobami Sagvana Tofiho a Lukáše Vaculíka, jejichž herecké kreace i přes nepopiratelnou slabost náleží k dobovým fenoménům; naopak Karel Augusta, nedoceněný hráč malých rolí, zde získal příležitost, jak na sebe upozornit mimo zavedený komediální obor. Některé filmy chtějí delší čas a pokud jim ho dopřejeme, je docela možné, že v nich objevíme jejich skrytou hodnotu, o níž v době premiéry neměl nikdo ani tušení. (23.02.2019)

Při ukládání tržby do banky je Michal (Sagvan Tofi) okraden - a jelikož má strach, že bude nařčen z krádeže peněz, rozhodne se nic nehlásit ale sehnat peníze jinak. Za pomoci svého kamaráda (do deště) Tomáše (Lukáš Vaculík), seženou prachy od místního mafióza Adamce - ale ani ten se nespokojí jen se slibem, že mu je časem vrátí. A tak musí Michal s Tomášem zapojit svoji fantazii (a spoustu přátel), aby sehnali peníze pro Adamce, ale také potrestali Michalova šéfa Kadlece (Karel Augusta), který má na svědomí Michalovo přepadení ... Z dnešního pohledu už film působí tak trochu směšně (jak klukům všechno vychází - všichni jsou přesně tam kde mají být, všechno klape jak po drátku), ale ve své době byl tento film ikonou doby - a vystřelil Tofiho i Vaculíka do hereckých výšin (Tofiho i do hudebních - nejedna dospívající slečna měla právě Tofiho plakát ve svém pokojíku). Být film natočen dneska, tak už si jen klepu na čelo - ale takhle, pro připomenutí dob minulých (už jen vozový park použitý ve filmu je legendou) - proč ne.. (28.07.2010)

Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík vytvořili na plátně nejednou skutečné raubířské přátelství, aby za znění písní Michala Davida, pod režijní taktovkou ještě svéprávného Soukupa doháněli davy socialistických diváků k smíchu i k pláči. První díl Kamaráda do deště nezestárl a i přes jisté úsměvné situace vyplývající spíše z nostalgie na dobu téměř před dvěma desítkama let minulou jde stále o skvělou zábavu. Porevoluční druhý díl již naopak trpí všemi „tesnoporevolučními„ nešvary. (02.07.2007)