Réžia:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHrajú:
Lukáš Vaculík, Tatiana Kulíšková, Vladimír Dlouhý, Marek Vašut, Ondřej Vetchý, Vítězslav Jandák, Čestmír Řanda ml., Míla Myslíková, Světlana Nálepková (viac)Obsahy(1)
Devätnásťročný Pavel Kříž trávi svoj všetok voľný čas v pražských pasážach, bistrách a na diskotékach s partiou zlodeja Robyho. Pavel síce úspešne zmaturoval, ale pracuje ako čistič okien. Veľkú časť jeho príjmov tak tvorí zisk z podvodov a krádeží Robyho party, ktorej podáva zaručené tipy na byty boháčov. Nie je teda priveľmi nadšený, keď mu vedúci pridelí mladú brigádničku Janu Hálkovú. Napriek tomu, že sa dievčina netají nechuťou k Pavlovmu spôsobu života, vznikne medzi nimi krehké citové puto. To však nemôže vydržať v prostredí, v akom sa Pavel pohybuje. Mladík sa dostáva do stále väčších problémov - časť Robyho komplicov chytí polícia a on nemôže zohnať peniaze na vrátenie dlhu. Situácia sa vyhrotí v okamihu, keď partia zlodejov unesie Janu. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (183)
Niekedy musí človek výrazne brať do úvahy dobu a okolnosti, za akých bolo dielo natočené. V prípady Lásky z pasáže sa jedná o typické 80.-te roky v komunistickom Československu, kedy priestor ovládala diskotéková hudba Michala Davida, filmy sa nesnažili byť silene vtipné, natáčali sa podľa slov Jiřího Sováka pre ľudí a Lukáš Vaculík bol hviezdou. Dané parametre výrazne ovplyvňujú výsledok. Keď ich vezmeme do úvahy, dočkáme sa na danú dobu priemernej ľahšej drámy s pomalším spôsobom rozprávania, kde je práca s postavami kľúčovou pre zobrazenie myšlienky. ()
Film jsem viděl krátce po premiéře v tehdyy premiérovém kinu Ssevastopol a udělal na mně velký dojem. Hlavně pravdivým obrazem o tehdejším temném podsvětí zlořinu v Praze a tragickým koncem. Nyní jsem ho viděl v televizi po téměř 40ti letech. Poučen vývojem u nás, jsem si potvrdil, že to byl na tehdejší dobu film nadprůměrně odvážný, dobře natočený a herci zahraný, velmisilně věrohodný. A tady výčet mých kladů filmu končí. Z dnešního pohledu, kdy jsme zaplaveni detektivkami ze všech konců světa, jde o příběb tutový, skoro banální, nijak výrazný a přesvědčivý. A jeho konec je jenom únikem autorů z jeho děje, únikem, který nehledá řešení, pouze situaci konstatuje. Z tohoto pohledu považuji jeho hodnocení za nadnesené, příliš silné. Dnes bych na něj do kina určitě už nešel. ()