Pěsti ve tmě

V mistrovství ČR dramat bez rozdílu vah účastník širšího finále, ve své kategorii sportovních dramat nepřekonatelný Mistr republiky, opírající se hlavně o melancholickou jazzovou křídlovku Z.Bartáka ml. a dobře vystavěný příběh. Co se režiséra týká, lze Pěsti ve tmě označit za vrcholný moment jeho boxerského zápasu nazvaného "filmařská kariéra" a pak… takhle přiletěl do ringu ručník, pane Soukup.. (06.08.2010)

Film má dobrou muziku, ale nepřesvědčivý, vykonstruovaný děj. Se skutečností má společné jen dva body. A to, že Vilda Jakš bojoval v roce 1935 o titul mistra světa v lehké střední váze, a prohrál, a to ve 14. kole, z 15 vypsaných. A druhým bodem je že zemřel jako letec nad Biskajtským zálivem, a fakta se různí, někde se píše, že v květnu 1943, jiný pamětník uvádí konec roku 1944. Kdo se chce kouknout na zápas, a přečíst si víc, tak může na : http://www.bojove-sporty.cz/magazin/osobnosti/vilda_jaks_pesti_ve_tme (06.08.2010)

Rocky po česku ? Dost možná - jenomže se nenacházíme kdesi za velkou louží, ale v srdci Evropy v předvečer doby temna ... a především: Tenhle snímek se inspiroval reálnými událostmi - je poctou československému boxerovi jménem Vilda Jakš. Zpočátku jsem se musela hodně snažit, abych při něm stála (nebo spíš při jeho filmovém představiteli Marku Vašutovi) - zdálo se mi, že jeho frajerství pramení spíš z trucovitosti nežli ze vzdoru ... což není úplně totéž. Leč s ubíhajícími minutami se tahle drobná nesrovnalost někam tiše vytratila a zůstal jen nesmírně atmosférický příběh - uhrančivý jako krásná žena, zjitřený jako neklidná doba a bolavý jako čerstvá rána. (03.10.2014)

Fenomén, který si dodnes nedokáži vysvětlit: režisér, který celý život systematicky produkoval hromadu šrotu, a herec, který se nikdy nenaučil pořádně hrát - přesto ti dva dohromady stvořili skvělý, strhující a dynamický film, který skoro nemá chybu. Tedy snad až na Janu Krausovou, která dokázala nezklamat a i zde obdařit svoji postavu nezaměnitelnou unylostí, z které občas člověka rozbolí kdesi tam uvnitř. Ale jinak... málem skvost. Silný příběh, dobrý hlavní hrdina, mrazivé napětí blížící se války. (30.08.2009)

„Zase zlobíš rošťáku…“ Marek Vašut tuhle roli mladého "rozhněvaného" muže, po něhož je sportovní čest na prvním místě, sehrál vcelku věrohodně. Mě ale asi ještě víc zaujala Eliška Balzerová, která je zde doslova k "nakousnutí". O to více má pak asi vyznít ona tvrdošíjnost a mezkovitost hlavní postavy filmu. Trošku tedy nechápu, proč bylo třeba změnit jméno postavy z Viléma Jakše na Vildu Jakuba a to i v závěrečných titulcích, kde se dozvídáme o jeho tragickém osudu za 2. světové války. Jinak co bych určitě ocenil, je zdařila "dobová iluze" (ač tvůrcům snímku k tomu podstatě stačilo jen pár záběrů na stará auta a dobové reklamy na domech v ulicích Karlína) a taky pěkná hudba (Havelkův zpěv prvorepublikových písní a zejména tklivé tóny trubky za doprovodu klavíru). (19.02.2022)