Pěsti ve tmě

Soukup vynechal svoje osvědčený "hvězdy" Vaculíka a Tofifého a dokonce do filmu nezařadil ani jednu písničku od Michala Davida a vzniklo z toho asi jeho nejlepší dílo. Soukupovi se zřejmě zalíbila série Rocky a rozhod se, že natočí vlastního Rockyho z Holešovic. Je tam několik scén, kde je jasně vidět inspirace Rockym. Jinak toho boxu ve filmu sice moc neni, ale Vašut s Nedorostem rozhodně vypadali při tom boxu uvěřitelněji než Sylvester Stallone. Děj je dost jednoduchej - nespravedlivě prohranej zápas, zklamání, plánuje se odveta, tréning, vyhraná odveta. Do toho se občas Vašut vožere a má nějaký milostný oplejtačky s Balzerovou... Mimochodem Balzerová mi svym hereckym projevem v tomto filmu tak lezla na nervy, že bych jí dal pěstí ve tmě i na světle. Jinak mě zaujalo, že jsem tam zahlídnul ulici, kterou jsem kdysi chodil pravidelně do práce. Dneska tam má vrakoviště jakejsi Melhem Bachar. Pro mě takový lepší 3 hvězdičky, což je na Soukupa pozoruhodnej výkon. (18.04.2011)

Chápu, že v kontextu další filmografie režiséra Soukupa je tento jeho snímek snad až přehnaně chválený, mně ale skutečně nijak výjimečný nepřipadal. Atmosféra předprotektorátního období na mě rozhodně nedýchla a v žánru sportovního dramatu bych si představovala více tréninků a zápasů. Shodou okolností jsem v tom samém týdnu sledovala Adamcův seriál "Dlouhá míle", který na mě zapůsobil o dost víc. (27.05.2020)

Pro někoho je to S. Stallone a jeho „italský hřebec“ Rocky Balboa, pro mě osobně je to Marek Vašut a jeho (osudový) „holešovický expres“ Vilda Jakub. Jednoduše srdcová záležitost a vzpomínka na „staré dobré časy“, která na mě působí i po tolika reprízách. Ptáte se proč? Snad je to tou (lehce nastíněnou) tísnivou předválečnou atmosférou, možná je to tím chytlavým průvodním hudebním motivem (trubkou J. Týfy), možná stařičkým holešovickým přístavem a jeho okolím-starými putykami, oprýskanými fasádami, snad se i ozývá národ. hrdost, kdy člověk rád vidí, jak nácek (fašistické Německo) dostává naloženo od (ne)obyčejného pražáka (českého národa) a možná má na tom svůj podíl i mlčenlivý, s naprostým klidem (všechno to dění kolem sebe) pozorující 4nohý sympaťák Max :-), kdoví....A je mi úplně u prdele, že po technické stránce existuje spousta daleko lepších (vyzrálejších) snímků. O tom film (stejně jako život) v prvé řadě nejsou! Můžete mít po technické stránce sebevypiplanější film (viz Inception) a bude vám to hovno platné, pokud ten snímek „nedýchá“ a nemá duši. Přičemž kouzlo tkví právě a jenom ve skutečnosti, že tohle (si) nenaplánujete, to je čistá alchymie a divákův vkus je v tomto nevyzpytatelný, podobně jako samotný fakt, proč jednu ženu chlap zaujme a druhou ponechá netečně chladnou. Pěsti ve tmě, to je (troufám si tvrdit) moje celoživotní filmová láska. ANO, tak jednoduché to je. (13.02.2012)

Filmový příběh Vildy Jakuba v podání Marka Vašuta s několika opěrnými body ze života našeho boxera Viléma Jakše je zasazen do roku 1936. Boxerský ring v Berlíně se otřásl vhozením ručníku a dal pocítit houstnoucí atmosféru nadcházejících událostí, nám tak dobře známých. Odvetné utkání v Praze na sebe nenechá dlouho čekat, neb prestiž Kurta Schallera utrpěla spekulacemi sportovního tisku/světa. Strhující drama, herecky vydařené, zejména Vašut vs. Nedorost a dědek Ferdinand Krůta výtečný, pěkně natočené a v neposlední řadě nemohu opominout tklivé tóny křídlovky za doprovodu klavíru, nádhera. (07.08.2019)

Film má dobrou muziku, ale nepřesvědčivý, vykonstruovaný děj. Se skutečností má společné jen dva body. A to, že Vilda Jakš bojoval v roce 1935 o titul mistra světa v lehké střední váze, a prohrál, a to ve 14. kole, z 15 vypsaných. A druhým bodem je že zemřel jako letec nad Biskajtským zálivem, a fakta se různí, někde se píše, že v květnu 1943, jiný pamětník uvádí konec roku 1944. Kdo se chce kouknout na zápas, a přečíst si víc, tak může na : http://www.bojove-sporty.cz/magazin/osobnosti/vilda_jaks_pesti_ve_tme (07.08.2010)