Pěsti ve tmě

Nechápu jak je to možné. V Čechách? Kvalitní film o boxu? Perfektní vykreslení dobových reálií v disco roce 1986? Přirozený Marek Vašut? Režie - Jaroslav Soukup - WTF? Jak je možné, že tento drobný klenot skomírá ve stínu Discopříběhu a majora Majsnera? Jasně, není to geniální, ale je to hodně dobrý film. (21.03.2011)

Je to poměrně zdařilé drama o Československém boxerovi Vildovi Jakubovi a jeho cestě za vítězsvím.Prošel si mnoha útrapami a chudobou. Na film můžeme být pyšní, snaží se jít trochu ve stylu Rockyho, ale nemá propracovanou hlouku, stále je takový povrchní a jediné co nabýzí je ryzí příběh, pocity se tu mísí s herectvím a krátkou stopáží, postavy tu nemájí prostor pro větší potenciál. Tento snímek si určitě zasluhuje pozornost, ale jen z pohledu diváka nikoliv historického či psychologického 62% (29.11.2010)

Vôbec mi neprekáža, že som opäť proti všem. Film ma sklamal. Nielen tuctovým námetom, ale aj vatou vyplnenými miestami, dialógmi i vtieravou hudbou. Najviac mi však prekážal ten, ktorého ostatní najviac chvália - Marek Vašut. Neviem, či mal v úmysle pôsobiť ako afektovaný frajer s klobúkom a la Robert Redford a gestami nie nepodobnými gestám Paula Newmana alebo to bolo mimovoľné. Aj mne, ako absolútnemu laikovi, pripadal predvádzaný box viac ako bitka, než box. Okrem toho, znázorňovať v roku 1986 krv nejakou nafialovelou farbou považujem za šlendriánstvo. Takže môj rovesník ostáva v mojich očiach režisérom jediného slušného filmu, za ktorý považujem Záchvěv strachu. (05.09.2022)

Z doby, kdy Soukup uměl ještě filmy, chlapi byli ještě drsný, Praha byla prohnilá, ženy krásné a cudné, náckové a Mnichov za dveřmi, všude prsty gestapa a Marek Vašut v nejlepší formě. Film se zdá bejt povrchní, ale jde krutě do hloubky, alespoň dle mého soudu. Je vtipnej, tragickej, plnej prvorepublikové nostalgie naší svobodné republiky. Aspoň v ringu jsme to těm náckům natřeli! 90% (11.02.2010)

Velmi prijemna dobova atmosfera. To se na cesky film malokdy vidi. Slibny potencial brzdi hloupy a primitivni dialogy a velmi otravna monotoni hudba, pri ktere jsem si pripadal jako Kryton pri promitani rimmerovych fotek z naftovych plosin. Ovsem i tak je to slibny film v kariere Jardy Soukupa, jehoz filmovy talent se utopil diskopolicajtech na koleckovych bruslich. (17.01.2010)