Pěsti ve tmě

Fenomén, který si dodnes nedokáži vysvětlit: režisér, který celý život systematicky produkoval hromadu šrotu, a herec, který se nikdy nenaučil pořádně hrát - přesto ti dva dohromady stvořili skvělý, strhující a dynamický film, který skoro nemá chybu. Tedy snad až na Janu Krausovou, která dokázala nezklamat a i zde obdařit svoji postavu nezaměnitelnou unylostí, z které občas člověka rozbolí kdesi tam uvnitř. Ale jinak... málem skvost. Silný příběh, dobrý hlavní hrdina, mrazivé napětí blížící se války. (30.08.2009)

Velice mile překvapen! Líbil se mi příběh a ''špinavá hra o vyšší princip'' boxerské scény. Co na mě opravdu hodně zapůsobilo byly skvěle vybrané exteriéry, kdy jsem měl opravdu pocit, že jsem zpět ve 30. letech v Praze. Vašut byl opravdu super a bylo vidět, že kvůli roli na sobě musel hodně makat. Člověk by fakt řekl, že je to profesionální boxer... (06.06.2016)

Velmi prijemna dobova atmosfera. To se na cesky film malokdy vidi. Slibny potencial brzdi hloupy a primitivni dialogy a velmi otravna monotoni hudba, pri ktere jsem si pripadal jako Kryton pri promitani rimmerovych fotek z naftovych plosin. Ovsem i tak je to slibny film v kariere Jardy Soukupa, jehoz filmovy talent se utopil diskopolicajtech na koleckovych bruslich. (17.01.2010)

V době kradení prezidentských per, poflakování reprezentačních fotbalistů po hřišti a "božských" zásahů ČNB jsem tak nějak ztratil svou kdysi obrovskou národní hrdost. Patrně proto mne při fandění Vildovi doprovázela kacířská myšlenka na to, že kdybychom dneska všichni mluvili německy, tak bychom byli světovým národem a bylo by nám líp. Nakonec jsem se s tím srovnal, ale namachrovaný Vilda mi trošku neseděl a jeho poskakování v ringu mi připadalo poněkud směšné v porovnání se stylovým Schallerem. Nicméně zpevňování břišních svalů házením medicimbalu z výšky mi připadalo velmi inspirativní a pokud si přitom nezlomím páteř, tak určitě vyčaruju na břiše pekáč buchet. (27.12.2013)

Jsi sladká jako puštěný plyn. Krást se musí umět a tvůrčí tým Jaroslava Soukupa v této disciplíně předvedl něco nevídaného. Box v Tomsově choreografii působí zcela autenticky. Marek Vašut sice vypadá, že spíš zpívá v Duran Duran, než že ubližuje, ale svou ironizující rutinu teprve hledá a pozoruhodné výkony podávají všichni ve vedlejších rolích, z nichž za víc než zmínku stojí usoužený Vous Karla Heřmánka (zhlédnuto v pátek 23.8. 2024). Vousatá historka o podceňovaném sportovci působí ale v mlhách holešovických rán, krájených pravačkami vystřelovanými vzhůru pod úhlem cca 60° nikoliv s úmyslem knockoutovat, nýbrž jen slušně pozdravit, svěžím dojmem možná právě proto, že nezkouší vynalézat vynalezené a tu trochu 'svého' mísí s ověřenými přísadami.  Majoritních 51% úspěchu v navození atmosféry spočívá v čisté Bartákově loupeži Love Theme From Chinatown. Vašut mimochodem boxuje s rukavicemi značky Goldsmith - čistá rána na sonar. (08.09.2024)