A.I. Umelá inteligencia

Osmentík je prototyp snového dítěte každé matky a může to být v civilu fracek frackovitá, ten kluk umí hrát a v kterémkoli filmu dojímal, tohle je jeho dětský zenit a kéž mu to i v dospělosti vydrží - umět vkusně dojmout. A pokud jde o to, jestli by ten film byl i bez něj takový, jaký je, těžko říct, ale mě v tom nejlepším slova smyslu odrovnal. (26.02.2005)

Problem tohohle sci-fi je naprosto silena a zbytecna delka a hlavne, ze je to cely tak trochu o nicem. Celej ten pribeh, kdy malyho robota vykopnou z baraku a ten si zacne myslet, ze ho vemou zpatky, kdyz bude zivej, je totiz mirne receno stupidni. Nastesti se film muze oprit o paradni vizualni stranku a skvely triky, takze kdyz nic jinyho, aspon je porad na co se koukat. Navic v druhy polovine se to vcelku zvedne a vynahradi to tu prvni ne moc zazivnou. Zaver je docela silnej a kdyz se k tomu prictou slusny vykony hercu v cele s solidnim Osmentem, da to slabsi 4*. (15.07.2009)

Tenhle film je mou srdeční záležitostí a stal se jím hned při prvním zhlédnutí někdy v roce 2003, kdy se objevil poprvé v televizi. Mám k němu hned několik vzpomínek, ale tou hlavní je bezesporu to, že jsem v den, kdy ho poprvé dávali v televizi, slavil narozeniny, takže si své první setkání s tímhle filmem pamatuji velmi živě. Ale teď opusťme vzpomínky a držme se faktů. Nejprve se musím přiznat, že nesnáším, co nesnáším, já přímo nenávidím a jsem alergický na sci-fi filmy. Prostě je nemám rád, nikdy se mi nelíbily a nikdy se mi líbit nebudou. Tenhle film mne ale naprosto dostal a pohltil. A ač už je to pár let, co jsem ho viděl poprvé, přesto ho mám stále v mysli a čas od času si na něj vzpomenu. Tenhle film je prostě nezapomenutelný. A ač je o robotech, je tak neuvěřitelně milý a lidský, že to snad ani není možné. Nádherný příběh, u kterého jsem už mnoho srz uronil a mnoho jich při reprízách v TV patrně ještě uroním. Úchvatné herecké kreace Haleyho Joela Osmenta, nezapomenutelný robot "gigolo" v podání Juda Lawa, a především nezapomunetulný medvídek Teddy, který příběhu dodává roztomilost a musím se přiznat, že jsem se v několika scénách bál, že ho David ztratil, ale vždycky se Teddy objevil a mne se ulevilo. A na rovinu říkám, že bez Teddyho by to nebylo ono. K nádhernému příběhu a perfektním hereckým kreacím si přidejte úžasně citlivou režii Stevena Spielberga a máte nezapomenutelný filmový zážitek. A i mimozemšťané jsou zde vykresleni jako inteligentní, milé a skoro až láskyplné bytosti. Nemohu jinak, než udělit maximální počet hvězdiček a dodat, že mé hodnocení filmu je stoprocentní. Tenhle film o touze po proměně z robota na člověka, o touze být milován, o touze nebýt ten druhý v řadě a o splnění velkého dvoutisíciletého snu prostě miluji a milovat ho budu. Je to úžasný film, a ač nenávidím sci-fi, tak tenhle film prostě budu mít ve své hlavě po celý zbytek života... (25.07.2007)

Tenhle film je minimálně žánrově neukotvený a nekonzistentní. Začíná jako naprosto konveční, nezajímavé a nutno poznamenat že i nudné scífko o anroidech, potažmo robotech obecně, které ale působí v prvních 45-ti minutách poměrně seriózním dojmem a má jednu velmi silnou zbraň a sice herecký výkon Jakea Thomase respektive postavu Martina. Poté nastoupí část další, která na první pohled nabízela zcela jiný průběh pokračování, než to, jakým se nakonec vydala. Pamatuji si, jak jsem si v tu chvíli (osamocený David v lese) v duchu říkal: "Vida, teď by to konečně mohlo začít být zajímavé, jak se asi zachová, takhle sám, stane se z něj něco zlého, třeba?". Což o to, začlo to být svým způsobem zajímavé, ale za jakou cenu? Motorky akčně nahánějící zmrzačené roboty jakoby najednou vypadly z těžkých béček, ale to bych byl schopen skousnout snadněji, než pohádku, která vystřídala sci-fi po hodině vyprávění. Hlavní postava se posléze stává nesnesitelnou figurkou ženoucí se za absurdním cílem, jehož vyřešení mě absolutně nezajímalo. Pohádka se v počínající hodině třetí mění už v naprostou phantasmagorii, která jen těžko hledá konkurenci a to i v nastolené kýčovitosti a přeslazenosti samotného závěru. Vlastně by se dalo říci, že tenhle film je minutu od minutu horší a horší. Nic to všechno ale nemění na tom, že bych chtěl mít chlupatého Teddyho u sebe doma.... (21.02.2008)

Velmi zajímavý svět budoucnosti se mi zalíbil a stejně tak myšlenka rozličných robotů. Nad všechny zde čněl výborný Olsen a jeho velmi uvěřitelné herectví. Na druhou stranu, další postavy s výjimkou Lawa (zprvu stylového, později spíš až moc umělého, plnícího pouze svoji úlohu v ději) mě vůbec nezaujaly, lidské barbarství v podobě likvidování robotů mi přišlo až moc vykonstruované, fungování Davidova těla mírně zmatené (pominu emoce; jak to, že mu voda v obvodech nenadělala podobou paseku jako špenát?). A přestože kritická myšlenka „roboti se chovají více humánně než lidé a obráceně“ je pěkná, stejně tak Davidova nezdolná touha být normálním chlapcem (čekání na zázrak), zhruba od jeho zachycení sítí ve vodě mě příběh nějak přestal dál zajímat, a já už jenom téměř apaticky čekal na nekonečné přívaly sentimentu a dojímání; a ty se také dostavily, i když pravda v ne tak drastické míře, ale přesto se zařadím mezi tu „co kdyby“ skupinu uvažující nad (vydařenější?) podobou filmu v případném Kubrickově režijním zpracování, celkově tedy průměr. (04.04.2013)