Blízke stretnutie tretieho druhu

Film veskrze protivný jak jeden mluví před druhého, ale námět 5 Výzkumník UFO J. Allen Hynek definoval tři druhy blízkého setkání: 1. Blízké setkání prvního druhu“: vizuální pozorování neidentifikovaného létajícího objektu zdánlivě vzdáleného méně než 500 stop, které vykazuje znatelné úhlové rozšíření a značné detaily. 2. „blízké setkání druhého druhu“: fyzický efekt, jako je elektronická interference nebo reakce zvířat, nebo fyziologický efekt, jako je paralýza nebo teplo, nebo fyzikální nebo chemické stopy, jako je spálená vegetace. 3. „blízké setkání třetího druhu“: přítomnost pohyblivého tvora, jako je humanoid, robot nebo zdánlivý pilot UFO. (29.05.2017)

Základní kámen filmových střetů s mimozemšťany s vtahujícím začátkem, úmorným prostředkem a až dechberoucím koncem. Dnešní generace už po tomto Spielbergovi rozhodně sahat nebudou, ale já jsem vděčný, že jsem mohl zkusit další jeho klasiku, v níž už před 47 lety ukázal, jak dokáže uplést i s minimem materiálu silný bič. Podoba mladého Richarda Dreyfusse s dnešním Patrickem Wilsonem neskutečná. [viděno na Maxu 7.7.2024] (07.07.2024)

Kultovní film s propracovaným dějem a dobrými hereckými výkony. Naprostá nezbytnost pro každého fanouška sci-fi. (13.03.2005)

Jsem velmi potesen! (27.10.2005)

Společně s Vetřelcem jsou Blízká setkání třetího druhu kultem v žánru sci-fi, který vznikl ještě dva roky před Scottovým Alienem. Technicky je to zpracované nádherně, srovnatelné efekty by se v ČR nenatočily ani v dnešní době. Je vidět, že Spielberg byl ohledně UFO poctivě vzdělán a celým filmem se táhne promyšlená atmosféra. Scéna, kdy si nepozemci přilétají pro malého Barryho, na mne působila jako Erbenova Polednice. (11.06.2008)

Určitě velmi kvalitní film, který však ve mě nevyvolal úplně takové pocity, jaké jsem čekal. Možná to je tím, že je to již více než 30 let starý kousek. Avšak to mu neubírá na kouzlu. Pro mě 85%, ale přikláním se ke 4*. (13.06.2009)

I když to není nejnovější film tak mě dokázal neustále udržovat v napětí. V jednoduchosti je síla což dokazují triky se světly, která létají nad silnicí nebo pronikají klíčovou dírkou. Ohromené výrazy herců, kteří někam hledí, přičemž divák je napínán protože neví na co. A teprve pak je ten objekt ukázán v celé kráse. Děj postupně graduje a není možné se od něj odtrhnout. A samotné finále je …no napadá mě jediné slovo „působivé“. Podle mě je to velmi dobrý sci-fi film. (07.07.2010)

Mívali jsme doma takový zvyk – když šli naši do kina sami na něco, na co jsme s bráchou byli oficiálně ještě malí, ještě tentýž večer nebo hned druhý den nám ten film podrobně vyprávěli. (V některých případech jsem po dosažení patřičného věku zjistil, že nechat si to vyprávět bylo lepší než na to jít sám.) Takhle jsem poprvé „viděl“ poměrně dost filmů, Blízká setkání byl myslím jeden z prvních a mám ho tudíž zarytý docela hluboko. — Co je mi na něm dodnes sympatické: Pojetí příběhu o kontaktu s mimozemšťany jako příběhu průměrného chlápka, který jednoho dne něco divného zažije, regulérně mu rupne v bedně a začne se řešit, co teď s tím. To bylo originální a zajímavé a platí tu leccos z toho, co jsem před pár týdny psal o české Ikarii – sci-fi, která ještě neměla své zaběhané cestičky, která osahávala své možnosti, která se nebála, že bude trapné zabývat se vážně a pateticky kontaktem lidstva s „mimozemšťanstvem“, nejen telenovelovitými osudy pár vybraných hrdinů na pozadí nějakého toho konfliktíku se zlými emzáky, taková sci-fi mě oslovuje podstatně víc než dnešní opakování vyzkoušených akčních schémat v stále nablýskanějším hi-tech kabátku. K tomu sympatickému dál patří důležitá role, jakou v Blízkých setkáních hrají různé umělecké disciplíny – Dreyfussovo ňahňání v hlíně, obrázky té paní a samozřejmě komunikace s ufony založená na hudbě – to je tak nádherně střelené a zároveň poetické... Do třetice se mi pak líbí neprvoplánovost, nedořečenost mnohých náznaků, ať už v ději, v jednání mimozemšťanů nebo v psychologii lidských postav, a pomalé tempo, které dává prostor k vlastnímu domýšlení, to se taky v tomhle žánru vidí málokdy. — Co je mi nesympatické: vykalkulovaná hra na city, roztomilé dětičky, zbytečné naznačování jakési paralelní milostné linie, zkrátka ty věci, které Spielberg ve svých dalších filmech dotáhl k podbízivé dokonalosti a kvůli kterým už třeba takového ETho nemůžu vystát. Spielbergovi se to nedá vyčítat, tyhle věci na lidi fungují a jeho cílem nepochybně vždycky bylo potěšit co nejvíc lidí, ale hrome, kdyby býval pokračoval cestou osahávání možného, jako to dělal ve svých raných filmech, měl bych ho za to mnohem radši. — Co mě teď naposledy dojalo: Hledání souřadnic na glóbusu a shánění mapy. V tu chvíli jsem si naplno uvědomil, jak strašně se za těch pár desetiletí změnil svět. — Ještě se mi u toho místy honilo hlavou, jak víra v UFO jednu dobu nemalé části lidstva tak trochu nahrazovala víru náboženskou – do toho hezky zapadá i linie hlavní mužské postavy, která se dá číst jako příběh vyvoleného mučedníka (a odtud by se daly hledat paralely a rozdíly třeba oproti postavě Nea v Matrixu) –, ale už je toho myslím do kulturního deníčku i tak dost. (22.01.2011)

Po shlédnutí mě v hlavě zůstalo pár nezodpovězených otázek! Jinak na to, že je film z roku 1977, tak nad některými efekty jsem fakt žasnul !! Pěkné podíváníčko až na ten spíše ´´ komediální ´´ konec... 85% (18.01.2014)

Prostě skvěle natočená vzrušující scifi podívaná. Spielberg je génius, co víc dodat... (21.05.2018)

Spielberg popírá základní lidskou vlastnost, tedy že toho co je nějak odlišné se bojíme. Je to výborně natočené, ale když jsem to viděl potřetí, už mi to nic nedalo. Je to asi spíše pro menší děti než jsem já. Zajímavé je srovnání se Spielbergovou Válkou světů. (16.11.2005)

Tak jsem se po deseti letech na tento film mrkl znovu a můžu hodnotit. V tomhle filmu bych uvítal více mimozemšťanů a o něco energičtější hudbu. V některých fázích se to trošku (někdy hodně) táhlo, ale jinak super! Já vyrostl na Terminátorovi 2 a E.T. Škoda, že jsem tenkrát nenarazil i na tento film, protože by to dost možná značně ovlivnilo můj následující vývoj a byl ze mě astrolog nebo tak něco:-) Jó, zkrátka Spielberg je špica;-) (08.03.2007)

Velmi působivá sci-fi Stevena Spielberga neztrácí své kouzlo ani dnes. I dnes se totiž snad každý z nás někdy pozastaví nad tím, jestli jsme ve vesmíru skutečně sami a pokud ne, jak by případné setkání s mimozemskou civilizací vypadalo. Film není ve svém průběhu ničím vyjímečným mezi jinými snímky tohoto typu. Ale závěrečná půlhodina vás dostane. Jak audio-vizuální stránkou, která je skutečně výborná, tak tím, jak mění všeobecná pravidla žánru. Konečně film, který nám neukazuje mimozemšťany jako tvory, kteří přijeli naši plantu zničit, ale jako tvory mírumilovné, kteří stejně jako my, lidé, touží po vzájemném porozumění. Proč by tomu tak nemohlo být? (27.06.2009)

(83/2015) / Moc mi tento kultový Spielberg nesadol. Asi som očakával viac príbehu a akcie. Prvá polka filmu je v zásade pomalá psychologická dráma, ktorá sa k záveru zmení na takú zvláštnu víziu o stretnutí ludí a mimozemského života. Chápem, prečo sa film stal kultovým, prečo sa ludom páči ale ja som sa absolútne nechytil. (5/10) (02.07.2015)

Když jsem ten film viděl poprvé tak to bylo takové, meh. Nyní tak o 10 let pozdějí, možná i více, musím říct, že ten film je skvěly, po filmové stránce i po dějové. Je to asi nejlepší film o setkání s mimozemšťany. Ano jsou tam možná nějaké otázky, ale je na každém z nás jak si na ně odpovíme, nemusíme vše dostat na zlatém podnose, zvláště u tohoto témate, kdy jakákoli odpověď může být správná. (07.03.2016)

Vzhledem k tomu, že tuhle filmovou žumpu opravdu nezvládám ani podruhé, jí plácnu hodnocení už teď. Kdysi jsem si to zhlédl s vidinou zajímavého filmu pojednávajícím o setkání s mimozemšťany. Místo toho jsem celé ty nechutné dvě hodiny sledoval, jak se lidi chovají divně, neustále blbě čučí do jednoho místa, či se sem tam děje něco rádoby nadpřirozeného a vše končí ujetým koncertem. A teď mě čekalo něco podobného - jen s tím rozdílem, že jsem seděl u počítače a pokaždé, co jsem se otočil na obrazovku, odehrávala se většinou ta samá, nezajímavá scéna, jako při mém posledním otočení před desítkami minut. Co na tom vlastně je tak zajímavého? Příběh, který je o ničem? Postavy, které jsou o ničem? Jestli má tohle být geniální dílo Stevena Spielberga, tak pak opravdu nevím. (21.05.2018)

Film: 80% | Hudba: John Williams 50% (03.12.2007)

Kultovní sci-fi Stevena Spielberga... To už zní doře samo o sobě. A také to dobré je. Na Blízkých setkáních je parádní nepřítomnost mimozemšťanů - nepotřebujeme žádné hi-tech efekty, žádná monstra, stačí jenom několik obyčejných lidí a "obyčejná" armáda. Co musím bohužel připustit a v čem se i shoduji s dalšími lidmi je roztahanost a neakčnost díla. Navíc narozdíl od 2001: Vesmírné odyssey nám snímek příliš vizuálních či hudebních orgií neposkytne, takže člověk se (zejm. v druhé půli ) i nudí. Na druhou stranu už kvůli takovým scénám, jako je "stavba obří plastiky v pokoji" a "projíždění zakázanou zónou (mrtvé krávy...)", stojí za to film vidět. (27.01.2009)

Hra červených, modrých a oranžových světel zachycuje pocity člověka a vliv na něj, když se střetne s něčím, co si nedokáže rozumně vysvětlit a snaží se to nějak vyřešit, není to špatný námět, ale stálé blikání světel nebylo to pravé. Ve střední části filmu jako by se vytratilo počáteční napětí z prvotního setkání. Předzávěrečná "hudební" fáze byla slabší a nezáživná, závěr od zjevení třetího druhu byl zbytečně zdlouhavý bez výraznějšího vyvrcholení. Od začátku to šlo od 10 k 5. (09.01.2010)

K tomuhle není snad ani co psát. Revoluční snímek pro všechny milovníky UFO a sci-fi. Snad každý milovník této oblasti tento film musel vidět. Protože stojí za to!! Na tehdejší dobu výborný efekty a prostředí. Tohle je prostě klasika, která se musí vidět a to několikrát. Jelikož mě samotné se u toho pokaždé tají dech. (28.01.2010)