E.T. - Mimozemšťan

Steven Spielberg je legenda, která vytvořila spoustu ikonických filmových značek a spoustu nezaměnitelných a nezapomenutelných filmů. V roce 1982 byl Spielberg už velké jméno, sypal jeden mega hit za druhým. V té době už měl na kontě hororovou legendu Čelisti, sci-fi legendu Blízká setkání třetího druhu, dobrodružnou legendu Indiana Jones a teď se utvrzuje v tom, že mu sci-fi žánr není cizí. ET si nese Spileberovské vyprávění dojemných příběhů ze života všedních lidí, kteří prožívají neuvěřitelné příběhy. Na planetu přilétá kosmická loď, která se spěchem nechá jednoho ze svých pasažérů na Zemi. Tohoto mimozemšťana potká chlapec, který se o něj začne starat. Jenomže aktivitu tohoto mimozemšťana vyšetřuje i vláda, která chce za každou cenu zjistit, kde mimozemšťan je. Většinu Spielbegrovek mám již od dětství zkouknutou, ale toto byla výjimka. Film tak ukazuje nevšední péči o trošku jiného domácího mazlíčka. Vidíme, klasické ukrývání dětského tajemství před rodiči a před okolím, které v osmdesátých letech rozhodně nebylo tak okoukané, jako je tomu dnes. Sledujeme tu Elliota, který se o ETho musí starat, schovávat ho a zároveň prožívat stejný fyzický a mentální stav jako ET. Film má několik zábavných dětských scén, které fungují jako motivací pro děti. Ale také tu máme spoustu smutných momentů, které souvisí se strachem o ETho a Elliota. Ti zlí tu jsou lidé, respektve vláda, která se snaží ETho dostat. Zajímavé ale je, že tu vládní agenti a vědci nejsou reprezentovány zle po celou dobu. Předtím než ETho chytí, tak tu jsou jejich postavy vždy v siluetách a ve stínech, působí to jako že jsou všichni ti zlí a ne jen jeden člověk, což má své klady i zápory, v tomto případě ale převažují klady. Jakmile ETho chytnou, tak tu jejich postavy a obličeje již nevidíme ve stínech a v siluetách, ale vidíme jejich tváře, což říká, že nejsou tak zlí, jak to zpočátku vypadalo. Je to takový hezký detail. Spielberg je jeden z režisérů, ktery si dokáže vyhrát s emocemi a je to také složka, která je nedílnou součástí jeho tvorby. Bohužel mi film nepřišel tolik emotivní jak by měl. Vím, ze kdybych film viděl, když jsem byl malý, tak bych ho měl u srdíčka napořád. Takto to pro mne sice emotivní film byl, ale rozhodně jej nedokážu plně ocenit. Film si nese standartní Spielbergovy rysy, jako jsou obyčejné postavy v neobyčejném příběhu, otcovskou problematiku a přiblížení dětského života inspirovaným ze samotného Spielbergova života. Z hereckych vykonů pochválím Henryho Thomase v roli Elliota, kterému bylo tehdy okolo deseti let a odvedl moc pěkný výkon. Film má to Spielbergovské srdíčko, příběh je poutavý, emotivní a v osmdesátých letech to byla pecka, která když se teď ohlédnu, tak vidím, kolik filmů a seriálů je podle podobného příběhu natočená. Z technické stránky tu máme vydařený kousek, který nejvíce dominuje svojí hudbou, která sice není moje oblíbená z Williamsovy sbírky, ale rozhodne není špatná. Williams tu má jeden z mnoha nezapomenutelných soundtracků a ten Oscar za hudbu dává smysl. Z vizuální stránky tu máme další moc pěkně vypadající starší film, kde si kamera krásně vyhrává s měřítkem a pěknými záběry. Není tu tolik efektů, ale když tu jsou, tak jsou na osmdesátá léta prostě slvělá. ET vyhrál Oscara za efekty, ale také vím, že Blade Runner ze stejného roku měl také špičkově efekty. Nechci výhru zpochybňovat, to rozhodně ne, ale rád bych upozornil na další skvěle vypadající film ze stejného roku. Celkově se jedná o nepopiratelnou legendu, kterou natočila živoucí legenda kinematografie. ET není můj oblíbený Spielbergův film a sám vím, že jsem si k němu nevytvořil tak hluboké pouto, což se bohužel podepsalo na hodnocení. Film ma vysoké kvality, přece jen, je to sci-fi klasika, ale nedokážu ho plně ocenit. Známka: 7,5/10 (16.08.2024) (menej) (viac)