Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Množstvo odkazov na seriály a filmy svojej doby potešia každého fanúšika, avšak po čase som začal mať dojem, že je toho až príliš a to na úkor príbehu. V druhej polovici sa ale Linklater "spamätal" a ponúkol presne to, čo sľúbil na začiatku, totiž cestu na Mesiac. Ak by sme tu mali tieto dva prístupy rozdelené do dvoch filmov, Apollo 10 1/2 by pôsobilo celistvejšie a logickejšie. Avšak aj napriek upozorneniu na túto skutočnosť film relatívne slušne funguje a pokiaľ vám hovoria niečo pojmy Destination Moon alebo Twilight Zone, či napríklad aj Bonanza, nemáte čo riešiť. 70% (24.02.2023)

Hodně povedený film.  Richard Linklater nám ukazuje své dětství v době, kdy se dobýval Měsíc. Mám radost, že tento film vznikl. Velkou zásluhu na tom má Netflix, jelikož v běžné produkci by na to nikdo nedal peníze a absolutně volnou ruku. Linklater to využil na maximum a jeho film je svěží retro výlet. Už jen fakt, že film tvoří dvě části, kdy jedna vypraví snový příběh a druhá jen popisuje život v Texasu ke konci 70. let, je nesmírně zajímavé, originální a působivé. Možná to není divácky nejzábavnější film, ale vypovídající hodnotu má film obrovskou. Linklater si natočil osobní a hodně zajímavý film, a byla by škoda ho minout. (17.04.2022)

Nebudem Richardovi Linklaterovi odopierať jeho režisérsky a scenáristický talent ale ja sa týmto filmom cítim byť trošku oklamaný. Apollo 10½: A Space Age Childhood" je pre mňa viac fimom, ktorý by sa mal volať asi niečo v štýle "Boyhood in the 60s". Pretože to je reálny feeling, ktorý som z toho mal. Mám pocit, že tá cesta do vesmíru pre dieťa je tu skôr taký bonus k tomu a keby sme to z filmu vytiahli von, tak dokopy o moc ani neprídeme. Má to síce zaujímavý naratív, je tu niekoľko celkom dobre spracovaný scénok a nemôžem povedať, že tá 60s atmosféra nemala miestami niečo do seba, no pravdou je, že som tak nejako viac čakal, že to bude film o tom, čo hovoril. O misii Apollo 10½. Lenže to sa reálne nestalo. Skôr to pôsobí, že si to do filmu dalo ako nejakú barličku, aby sme lepšie mohli vidieť, aké je z pohľadu mladého chlapaca sledovať potom misiu Apollo 11, pretože on už reálne tie svoje skúsenosti z Mesiaca mal. Neviem. Animácie sú super, atmosféra 60s super, hudba je dobrá a rovnako som si aj celkom užil sledovať niektoré postavy a vidieť aké boli jednotlivé trendy v Amerike počas tohto obdobia. Ale že by som sa dočkal toho čo som od filmu chcel povedať nemôžem. Hodnotenie: C+ (03.07.2022)

Hodně mi to připomnělo nostalgii z mládí v podobě Baječných lét, kultovnního seriálu o dospívání. Škoda, že se Linklater po hodině filmu odklonil a dával prostor vesmírnému letu a této tématice, která tempo zbrzdila. Animace filmu naprosto sedla jako hnec na prdel. Za mě příjemných......75% (29.05.2022)

[VIDĚNO 3.4] ________ Richard Linklater je prostě někde jinde, protože jeho nejnovější autorský příspěvek je takový tvůrčí fuck-off, ve kterým si dělá co chce, a je mu vcelku jedno, co si i tom myslí ostatní. 'Apollo 10½' je velice rozmanitá a částečně autobiografická retrospektivní mozaika vyprávěná jako jeden dlouhý a nekončící monolog prostřednictvím hlasu Jacka Blacka, která má v podstatě dvě narativní roviny: 1) nostalgické feel-good vzpomínání na dětství, ideály a každodennost na pozadí bezstarostného popkulturního víru konce 60. let. 2) milostný dopis éře plné kosmického optimismu, kterou lze chápat jako společenskou výpověď o významu přistání na Měsíci.... To vše pojaté skrze fascinující rotoskopickou animaci na pomyslném pozadí velké oslavy dětské imaginace, představivosti a dobývání vesmíru. A upřímně by mi vůbec nevadilo, kdyby byl celý film stylizován v duchu oné první poloviny, tedy výhradně jako mozaikovitá reminiscence/memoár kde absentuje jakýkoliv příběh, protože ten entuziasmus s jakým Linklater opěvuje nuance dětský naivity a nostalgicky přikrášlenýho revizionismu - neboli malých dějin na pozadí velkých dějin - se jen tak nevidí. Okouzlující zážitek. (11.04.2022)