Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Tom Cruise, Colin Farrell, Samantha Morton, Max von Sydow, Patrick Kilpatrick, Kathryn Morris, Lois Smith, Peter Stormare, Jessica Capshaw, Tim Blake Nelson (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Je rok 2054 a vina je trestaná skôr, ako dôjde k samotnému zločinu. Elitná jednotka Ministerstva spravodlivosti s pomocou jasnovidcov, ktorí dokážu určiť páchateľov, zabraňuje zločinom. Jej veliteľ John Anderton vôbec nepochybuje o svojej práci, až kým sa sám nestane hlavným podozrivým... (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (924)
Teda, abych se přiznal, ty čtyři hvězdičky jsou spíše ze sentimentu. Když si vzpomenu, jaké perly kdysi Spielberg točil, a když je pak následně porovnávám s jeho filmy z posledních několika let - nedá se to srovnávat. Mám dojem, že čím propracovanější triky má Steven k dispozici, tím více to škodí příběhu jako celku. Nechci nijak překotně hanit jeho Minority Report, nicméně jsem očekával skutečnou pecku, nejen skvělé triky, výbornou práci s kamerou a originální námět, nýbrž i precizní a dokonale natočený příběh se skvělými hereckými výkony. Toho jsem se ale bohužel nedočkal. Stevene, kéž se ti při natáčení I.J. 4 vrátí tvá bývalá forma. ()
Pan Velký se opět vrací na scénu v plné parádě... A je teď úplně jedno, jestli jste si pod touto přezdívkou představili Toma Cruise či Stevena Spielberga. Oba totiž předvádějí, proč mají v Hollywoodu takovou pověst a ruku v ruce vás nenechají ani na chvilku vydechnout. Minority Report je skvělá záležitost, na kterou sci-fi příznivci již dlouho a dlouho čekají a která je po všech těch Impostorech prvním novodobým Blade Runnerem. Spielberg se navíc nedrží striktně předepsaných pravidel a je chvályhodné, že do pevýnch sci-fi thrillerových základů občas vnese trochu ironického nadhledu (viz. oči na podlaze) a prezentuje, že to "zase tak moc nežere". Malou bolístkou je urputná snaha zachovat, stejně jako ve všech svých ostatních počinechch, happyendový závěr, který po slušně rozjeté akci působí značně vtlakovaně. Jinak ale není co dodat. Snad jen: Stevene, nepolevuj... (a Tome, pro tebe to samé...) ()
Přesně jak říká Tyler - pár zajímavých míst, nějaká ta vizuální vychytávka, a jinak šeď. A není to barevným filtrem;) "Neočekávané dějové zvraty" jsou jasné předem, i když doba předtušení (abychom zachovali filmovou terminologii) je různá. Cruise nehraje příliš věrohodně a některé postavy naprosto nedávají smysl. Třeba Peter Stormare... O Williamsově hudebním počinu radši mluvit nebudu, tentokrát se totiž ani úderné hlavní téma nekonalo. Kdy už se konečně P. K. Dick dočká kvalitní adaptace??? (Blade Runner se nepočítá, Elektrické Ovce NEJSOU Blade Runner) PS: Product placement se musí umět podat, zářným příkladem budiž (podle některých individuí s pochybným vkusem) "pokleslé" bondovky. Víc zábavy než se Spielbergem člověk užije na Špilberku;) ()
Tak po druhym skouknuti a minimalnim ocekavani, se mi tenhle film libil. A i kdyz je film hlavne sci-fi, porad ma velice inteligentni a skvele promakanej dej s nekolika zajimavejma zvratama. Navic, i kdyz by se delka zdala prehnana, diky skoro neustaly akci, film ani na chvily nenudi, jen posledni pul hodina je uz trochu protahovana, ale rek bych, ze i konec je zvladnutej slusne. Ale aby si nekdo nepredstavoval nejakou akci ve stylu Michaela Baye, jde tu hlavne o Cruisovo utikani. A do toho vseho jeste velmi vhodne zvolena hudba, perfektni kamera a skvely triky. Herci jsou super, Cruise hraje vyborne a Farrell mu zdatne sekunduje, ale nejvic me stejne zaujal Peter Stormare, ve svym zhruba peti minutovym vystupu. Muzu s klidem tenhle film oznacit za perfektni sci-fi. ()
Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton () (menej) (viac)
Galéria (145)
Fotka © 2002 20th Century Fox and DreamWorks
Zaujímavosti (51)
- Natáčelo se ve státech USA – Maine, Virginie, Kalifornie a District of Columbia. (Varan)
- Na natáčanie filmu boli používané najčastejšie kamery s objektívmi kratšími ako 27 mm, pričom sa striedali 17, 21 a 27 mm objektívy. Steven Spielberg to odôvodnil tým, že chcel, aby boli herci čo najbližšie k sebe ako to bude možné. (Greenpeacak)
- Steven Spielberg pred natáčaním zorganizoval trojdňovú konferenciu s vyše 20 futurológmi na tému architektúra, technika, doprava a lekárstvo v roku 2054. Animátori a grafici mali potom pomerne reálne zadania na zariadenia, ktoré by v budúcnosti nemuseli byť výmyslom. (Greenpeacak)
Reklama