Liga spravedlnosti Zacka Snydera

Hm, hm, to bylo ale v roce 2017 hysterické plivání oligofrenních dyslektiků na Džoše, jak jim ten hajzl dokurvil jejich oblíbené žužuomalovánky, plné létajících buzen, do přitroublé dvouhodinové čalamády pro debily, když tenkrát chudák Zek smutnil. Zek se však otřepal, nenechal svůj opus vláčet bahnem a za čtyři roky si to přihasil s jakože rehabilitační Ligou vypatlanců – Snyder’s put. A to je, kurva, nenadálý totální mástrpiss!!! Oligofrenní dyslektici totiž zřejmě mezitím dospěli v renesanční osobnosti a erudované kritiky, tudíž pro samé superlaxativy není náhle kam plivnout. A nedivím se! Zekova némlich ta samá, stejně přiblblá, ovšem nyní již čtyřhodinová čalamáda pro debily, dovatěná do rektohostilní délky výhradně úmornými záběry na strnulé obličejové obrny prkenně čumícího Spájdrgeje a ještě více ochrnutého Batfleka a pár úplně stejně hnusnými digianimáky z můvimejkru, je úplně jiná Liga! Tedy v případě, že vám během těch uplynulých čtyř let radikálně změnili výhled z klecového lůžka v Ústavu pro léčbu kognitivních poruch. Já tedy jednu oproti původnímu mentálmoulinexu nasraně uberu, protože jsem měl po skončení úplně stejnou chuť ožužlávat leporela a srkat jogurt nosem, jen u toho má prdel navíc poznala středověk. P.S. Jsem tu jediný, kdo tak bezmezně obdivuje onu bezbřehou kreaturivitu a variadebilitu všech těch patlalů a scénatristů omalovánek pro slabikovače bublin, zejména v konkurenčním boji Mrvelu a Dyslektického Cigána o přízeň dětí s rozštěpy? Jen se hluboce zamyslete míchou! Zlého kosmického anihilátora Tetanuse nahradili zlým kosmickým anihilátorem Muflonusem, ničivé dementkamínky vyměnili za ničivé retardkrychle, svištivě létající bukvoidi si povyměňovali zařezávající se pastelové elasťáky a sem tam i pohlaví, a voilà, tedy vlastně vola, máme tu úplně nové a neotřelé dobrodružství! Akorát tentokrát ten Muflonus nevybil jedinou buznu, takže můžete na rozdíl od Assvendžrů napjatě ohryzávat pastelky, jakéže to origifobní vyfikundace se zlým kosmickým anihilátorem, ničivým čímkoliv a neproškrtanou sestavou patetických rektospektorů na vás čekají příště. (18.03.2021)

Pre mňa to isté ako BvS. Dream come true postavy, dokonalý vizuál a štylizácia, ale tiež na veľa miestach vyslovene debilný scenár a nezaujímavý záporák. Na Whedon’s Cut po tomto nezabudnem iba preto, že scéna s návratom Supermana je tu identická a už skrátka pokazená. Na päť hviezd to stačí, keď ste v detstve čítali komiksy a čumeli na burtonovky. Lebo potom dospejete a točia sa snyder’s cuty. Najviac sa mi páčili hudobné montáže v úvode (prvá hodina celkovo) a scéna s Jokerom. Hlavne nech to natočia. Ps: Niekde som čítal, že zvažujú podobne prekopať celé DC univerzum. Výborný nápad; poprosím prednostne Suicide Squad a aspoň posledných 45 minút z WW1984. Ja sa zatim konečne dokopem na Donner’s cut druhého Supermana. (21.03.2021)

Skvělá vize vykoupená bolestí. Ať už Snyderovou osobní nebo vpravdě těžko pochopitelným soubojem se studiem, protože v Lize spravedlnosti Zacka Snydera - kterou nemá smysl označovat za prodlouženou verzi, protože je to až na pár scén úplně nový film - není vlastně nic, co by mělo producenty děsit a tlačit k přetáčkám. Jistě, je to dlouhé. V rámci toho, že Snyder mohl tentokrát cokoli, možná často i nad rámec původních plánů. Ale nenudilo mě to ani minutu. Kostky totiž mohou být vrženy jen pokud jdeme s postavami, které nás upřímně zajímají. A Snyder si tu dává sakra záležet na expozici všech. Každý je důležitý, každý má svůj příběh. Včetně v kinoverzi ukrutně nezajímavého Cyborga. Pokud jde někdo jen po akci, bude se u téhle verze nudit. Snyder miluje, podobně jako Ridley Scott, měřítko. A velký moment nutně neznamená velkou akci. V tomhle mi v dobrém slova smyslu Liga spravedlnosti Zacka Snydera připomíná jeho Watchmeny. Téměř každý záběr je vypiplaný k dokonalosti a je to především pečlivě poskládaný příběh, kde jsou emoce stejně důležité jako činy. Právě proto mě Liga dokázala strhnout, i když jde v rámci dramatického oblouku vlastně jen po cestě vyšlapané původní verzí. Opravdu se tu všechno jeví lepší. Střih, hudba, práce s gradací i napětím. Jen některé triky drhnou, ale to je drobnost. Málokdy se povede, aby s velkým očekáváním přišel tak velký film, který vše ustojí. Se závěrečnými titulky pak kromě nadšení přichází i smutek. V prvé řadě proto, že jsme si zatím nejsilnější DCEU zářez nemohli užít v kinech, kde by tomu IMAX (neboli v televizi oldschoolový 4:3) formát slušel mnohem více. A hlavně - konečně jsou karty rozdány správně a nikam to nejspíš nepovede. Což je prostě škoda, protože je patrné, jak skvělá série by nás mohla čekat. Ale třeba, třeba se Warneři rozhodnou jít dál touhle cestou. Přál bych si to už kvůli skvělému castingu, tahle silnou sestavu se málokdy povede dát dohromady. 90% P.S. Pocitově jsem to vnímal spíše jako fantastickou minisérii než film. Což je dáno jednak rozdělením na kapitoly a také rozmístěním příběhových vrcholů. Váhám ale, jestli je můj pocit ovlivněn strukturou samotného díla nebo zkrátka jen faktem, že dnes seriály vypadají podobně velkolepě a cokoli delšího než dvě hodiny mi vnitřně evokuje seriál. Kdyby dnes člověk například poprvé viděl prodlouženou verzi Pána prstenů, možná by z ní měl velmi podobný pocit. (18.03.2021)

Rozmáchlý komiksový kolos bez kompromisů. Snyder dokázal, že to kravaťáci tenkrát pěkně posrali. Snímek není bez chyb a pořád místy skřípe (Ezra Miller hraje Flashe strašně), ale jako celek funguje náramně. Temný tón je konzistentní se dvěma předchozími snímky, osudová atmosféra, fungující motivace postav a parádní akční scény. Hlavně záporáci už nejsou jen na okrasu, ale mají pro své počínání důvody. Teatrální přednesy, hrdinské nástupy, burácející soundtrack. Spokojenost. Třeba HBO vysolí peníz i na pokračování. (20.03.2021)