Zachráňte vojaka Ryana

Aký zmysel má riskovať sedem ľudských životov za cenu jedného? Temer filozofická otázka, ktorá v monumentálnej Spielbergovej snímke neustále udržuje ešte viac napätia, ako všetky bombastické akčné scény s tankami, či legendárny brutálny prológ vylodenia v Normandii, ktorý okamžite po uvedení filmu do kín vstúpil do dejín a každý ho začal kopírovať (najlepšie asi Tom Cruise v Na hrane zajtrajška, svojou trochou do krvavého mlynčeka ale prispel i Verhoeven s Vesmírnou pechotou). Silný film. V podstate nezabudnuteľný. Spielberg herecké obsadenie odvážne pozliepal z vtedajších hviezd (Ted Danson, Tom Hanks), starých mazákov (Tom Sizemore ako jeho verná pravá ruka s pancierovou päsťou), pomaly sa do módy dostávajúcich borcov (Giamatti) a novej mladej generácie, často z nezávislého amerického undergroundu, z nich mnohí nielen hrali, ale aj režírovali a písali scenáre (Vin Diesel, Edward Burns, skvelý je samozrejme Pepper ako razantný snajper). Snímke je po audiovizuálnej stránke dokonalá a hoci môže vinou monumentálnej dĺžky 170 minút predsa len miestami mierne nudiť (zrejme paradoxne až vo finále, kedy konečne na scénu nastupuje „onen Ryan“ v podaní začínajúceho Matta Damona), patrí Zachráňte vojaka Ryana nepochybne medzi klasické vojnové eposy s množstvom mrazivých scén (Caparzova nechtuná smrť). Pri skromnom (vzhľadom na monumentálny vizuál) rozpočte 70 snímka na celom svete zarobila skvelých, šialených 481. Kino Považan NMnV 1998 (01.11.2004)

Nejdříve jsem hrál Medal Of Honor a až potom viděl Ryana. To byla asi chyba, protože největší tahák, kterým byla Omaha Beach, mě už překvapit nemohl. Přesto moji averzi ke spielbergovskému vyprávění pohnutých lidských příběhů tentokrát tlumí nezapomenutelná vizuální stránka věci, Barry Pepper coby možná nejlepší filmový sniper a samozřejmě hudba Johna Williamse. PS: na památníku nad pláží Omaha se jisté skupince českých turistů podařilo objevit a vyfotit náhrobek Andrewa Ryana;) Ale ani tahle osobní zkušenost nic nezmění na tom, že si mnohem radši dám Tenkou Červenou Linii než Spílbergovskou ódu na Toma Hankse a jeho, či spíše režisérovu strategickotaktickou demenci. 60%. Maximálně. (21.02.2003)

Zachraňte vojína Ryana je nejen pro mě jeden z nejlepších a nejkultovnějších válečných snímků jaký kdy byl natočen, ale nelze odepřít, že lví podíl na tom má ona legendární první půlhodina, která je natočena neuvěřitelně syrovým a drsným způsobem. Oscarová kamera Kaminskiho se vyznamenala a vrhne vás přímo doprostřed bojů. I když si ani Spielberg neodepřel oslavu amerického vlastenectví, tak mě to prostě nevadí ba naopak filmu to dodává správný rozměr. Herecké obsazení v čele s Hanksem, Burnsem, Pepperem, Ribisim, Dieselem a v neposlední řadě samotným Ryanem, kterého ztvárnil Matt Damon, podává vynikající výkony. Steven Spielberg poprávu obdržel svou druhou zlatou sošku za brilantní režii. I když Zachraňte vojína Ryana není bezchybný film a má i svá slabší místa, tak mě stejně nezbývá než dát jasných pět hvězdiček. (04.02.2008)

Tam, kde jiný Spielbergův film, Schindlerův seznam, končí, tam, na válečném hřbitově, začíná (a také končí) Ryan. Scéna je to v obou případech "dojemně Spielbergovská" a nemyslím to jako lichotku. Vykrádání sebe sama a nejen sebe, je, začínám se s každým dalším filmem od něj domnívat, Spielbergův trademark. Jen změna tématu ho dokáže osvobodit od opakování se. A snad i proto témata střídá. Ale abych ho jen nehaněl, kulometně dělostřelecké peklo na pláži s takovými sympatickými detaily jako změna ozvučení pod a nad hladinou, hvízdající a zvonící kulky, vybuchující granáty - všechna čest - je velkolepé. Trošku se ovšem bojím, že jde o nechtěnou oslavu války, její adrenalinovou estetizaci, její představení jako svého druhu extrémní sport. Člověk spíš propadne touze zkusit si vylodění v nějaké válečné FPS než jakémukoliv jinému pocitu. +++++ Po vylodění... nesmyslná mise, ve které se hlavní hrdinové potulují po okolí Carentanu a neustále se ptají: "Není tu Ryan?", a občas to prokládají různými řečmi či bojem, to už není příliš velká zábava. Nicméně během těch mnoha minut mě napadlo, co že mi to tak na Spielbergovi vadí. On nedůvěřuje svému divákovi. +++++ Nevěří, že ho může dojmout náhlá smrt postavy, proto musí umřít obklopena přáteli a volat maminku. Nevěří, že si divák všimne detailu, který se rozhodne do filmu vložit, proto na něj okatě upozorňuje a ještě ho několikrát zdůrazní pohledy protagonistů. Vede prostě své diváky za ručičku. U jeho filmů se divák nemusí vůbec bát, že by mu něco uniklo, že by musel mít mozek a smysly vybičované na maximum. Kdepak, i závažná témata divákovi natráví jak ptačí rodiče potravu ptáčatům. Rozmělňuje své filmy bezvýznamnými epizodkami, drobnostmi, které ho zřejmě kdysi zaujaly a chce se o ně teď podělit. Natahuje tak stopáž svých filmů k prasknutí. Napjaté situace s oblibou řeší dojemnými proslovy... Ještě si tento svůj dojem ověřím u jeho filmu Amistad. +++++ Ryan se nás snaží přesvědčit o nesmyslnosti a hrůze války, ale vzato kolem a kolem, válka nám tu vychází jako ta nejlepší příležitost k projevení odvahy, chlapskosti, kamarádství, nejúčinější stroj na dospívání v muže. Protiválečný je deklaratorně a na úrovni, která koresponduje s divákem odkojeným válečným mainstreamem, jen se dopuje větším množstvím slzení, zajímavých epizodek a vytrikovaností. Slabé ***. (25.08.2008)

Spielberg protahuje diváka absolutním peklem vylodění v Normandii viděným optikou amerických vojáků a ať už naturalisticky zprostředkovává atmosféru válečného chaosu nebo přibližuje pocity unavených, vystrašených a demoralizovaných vojáků tváří v tvář mnohdy zbytečné smrti jejich spolubojovníků a kamarádů, dělá to s vypravěčským a audiovizuálním řemeslem sobě vlastním a výsledkem je bez debat jeden z nejlepších a nejsilnějších (a nejluxusněji obsazených) válečných filmů vůbec. (03.03.2015)