Zachráňte vojaka Ryana

Film staví na reálných základech vylodění na Omaha Beach v Normandii, slavný den D, ale dál se nechá unášet čistou filmovou fantazií A to je dobře,jinak bychom sledovali jen efektní dokument. Nyní vidíme film, který je napěchovaný dobrodružstvým, napětím a dramatem. O síle hereckého obsazení nemluvě. Dokonce i plačící Nathan Fillion stál za to. Inu, jde vidět, že Spielberg, Hanks, Williams je takzvaná božská trojice. S nadsázkou řečeno, je to boží film. (15.06.2011)

"On se nenarodil. Splácali ho na velitelství z pozůstatků mrtvejch vojclů." Možná je to trošku přehnaný, nicméně kapitán Miller se tak chová a jeho odhodlání splnit rozkaz jistě naválo do řad US Army další zájemce o adrenalin a ustřelenou končetinu. Já tedy války nemám rád a dle mého názoru by je měl rozhodovat souboj týmů složených z politiků, generálů a majitelů zbrojovek. Lid by se alespoň pobavil a žádná škoda by nemohla vzniknout. Přesto mne tento vstup USA do války zaujal, donutil mě uhýbat před střelbou, plazit se v blátě, občas mrsknout směrem k obrazovce nějaký ten granát a fandit, aby poslední z rodu Ryanů byl nalezen v reprodukčně schopným stavu. (13.12.2016)

Válečný film , který je především skvěle odvedenou prací kamery a režie a jistě i Toma Hankse. Když jsem se koukal na vylodění v Normandii v tomhle filmu, říkal jsme si jestli bych nikdy nikde nechtěl být, tak právě tam . Spielberg zvládnul toto válečné drama skvěle . A slova patos , patriotismus apod. neberu vážně. Daleko vážněji beru scénu, kde se mámá dozví, zprávu o smrti svých synů. Nejlepší protiválečná řeč je pro mě dobrý válečný film a to tento snímek bezesporu je. (29.07.2006)

Od první do poslední scény úžasně vymyšlené, každým výstřelem vás to do sebe pohltí, až máte pocit, že každou chvíli přiletí kulka i k vám a celé to má takový dopad, že každé zhlédnutí nemůžu pár dní dostat z hlavy. Jenom mi trochu vadí, jak obrovské a poněkud nadbytečně hrdinsky roztahané to je, že Spielberg svou touhu po velkých příbězích nekrotí ani o píď. Ale to už bych si stěžoval na něco, co jindy chválím. Vážím si ale toho, jak pan režisér, kterému je nejčastěji vytýkána rodinnost a laskavost, dokáže všechny tyhle připomínky obrátit parádně na hlavu. (21.01.2006)

Ano, je to americky patetické až na půdu, ale je to zatraceně dobré. Málokdy se po filmu člověk sám sebe tak naléhavě ptá: "Zasloužím já si takový život, který mám? Zasloužím já si život vůbec?" Promiňte, všudypřítomný patos dostal i cynickou Faidru, hned to přejde... Tak, už je to. Ale jedno platí - ať už si člověk libuje ve válečné vřavě (na scénu vylodění nezapomene do nejdelší smrti nikdo, kdo ji viděl) nebo v nenápadných scénách, které křičí mnohem hlasitěji (scéna s písní Edith Piaf ve zničeném městě nebo vyznání kapitána Millera), najde si tady to své. (22.06.2007)