Zachráňte vojaka Ryana

Spielberg vystihl a dokonale natočil tragédii druhé světové války a dokázal divákům, že v potocích krve a hromadě padlých má smysl bojovat i za jeden lidský život. I když je to boj téměř předem prohraný. Jako kdyby po všech svých komerčních sci-fi trhácích, ve kterých si vyzkoušel nepřeberné množství triků a experimentů, přitvrdil a rozhodl se natočit snímek, který se dokonale vymyká jeho dlouholeté tvorbě (s výjimkou filmu Schindlerův seznam). Saving Private Ryan, je skvělou ukázkou mistrné režisérské práce, citu pro řemeslo a pomníkem největší tragédie v dějinách lidstva. Ideální projekce je 6. Června, když si svět každoročně připomíná vylodění amerických vojáků na pláži Omaha v Normandii. Pieta za všechny padlé, čest jejich památce. P.S. Tomuto klenotu se v rámci žánru dokázal přiblížit už jen Clint Eastwood, se snímkem Dopisy z Iwo Jimy (2006). (18.11.2009)

Nevím, jestli je to chyba, ale u tohoto filmu se hodně protěžuje prvních dvacet minut. Já jsem to neudělal a i v televizi nepřišel o vynikající filmový zážitek v celém snímku. P.S. k té televizi: do jednoho citově i filmově vyhroceného momentu vrazila naše "drahá" n@va reklamu. S filmem to rozhodně nesouvisí, ale o mnohém to vypovídá a napsat jsem to musel. (03.05.2003)

(1001) Krev není voda a o tomhle film vypovídá dostatečně (ach, bledý Giovanni Ribisi) a některé vizuální momenty v sobě mají určitou vnitřní sílu, ale ten celek, co celek, milý Watsone. A jakmile se začne mluvit, jde to celé už úplně do kytek. Vlastně si myslím, že je to docela kompletní/komplexní? katalog nadbytečných věcí. Co ovšem nikdy nepochopím, jak to, že já, milovník prostých věcí, se tolik vzpouzím tomu, když mi pan Spielberg servíruje prosté věci. On tam přivede svoji rodinu jako důkaz toho, že žil správný život! To je dle mého názoru nejsprávnější a nejčistější smysl života. A stejně se celému tomu áčkovému týmu podaří takovou myšlenku zprznit a ponížit do zcela nerespektovatelné míry. (29.06.2015)

V okamžiku, kdy kamarád vedle vás v zákopu dostane kulku do hlavy, necítíte smutek. Cítíte radost, že jste to nebyl vy.. Spielberg ve své nejlepší formě a s umírněným dávkováním patosu. Fascinovala mě kamera snoubená se zvukem při legendární scéně vylodění (ta konfrontace řevu bitevní vřavy a uklidňujícího ticha pod mořskou hladinou). (01.09.2008)

Počáteční bitva na pláži v Normandii je sice úchvatná, ale zbytek filmu je tak nechutnej sentimentální blábol, že ani nevím, co si myslet. Proč neumí Spielberg natočit něco, kde by nás nakonec nenutil ronit litry slz? Protože o špatné závěry lidé nestojí, těch mají dost v životě. Jenže happyendy musí být dobře zakomponované do děje, nesmí tam být na sílu, protože divák to pozná. Tady je sice ukázaný, že lidé ve válce opravdu umírají, jenže všichni ti dobří (Amíci) umírají jako hrdinové a všichni ostatní jejich nepřátelé jako pytle sraček. Jako obvykle je to kvalitně odvedený a taky kvalitně zaplacený řemeslo, ale je tam na mě až moc patetismu, až moc vlastenectví, příliš mnoho emotivně cucajících scén. Na jedné straně je tu hyperrealita bojových a válečných scén, na straně druhé nerealita lidí. Spielberg je kvalitní řemeslník a tak jsou jeho filmy po této stránce obvykle výtečné. Po té další, nadrozměrně scénáristické, už však dost kulhají. Není to příběh obyčejných lidí, není to příběh vojáků, není to příběh války. Je to příběh několika smyšlených umělých postav. A všichni vojcli US Army jsou kamarádi na život a na smrt. (31.01.2006)