Zachráňte vojaka Ryana

Válečný film , který je především skvěle odvedenou prací kamery a režie a jistě i Toma Hankse. Když jsem se koukal na vylodění v Normandii v tomhle filmu, říkal jsme si jestli bych nikdy nikde nechtěl být, tak právě tam . Spielberg zvládnul toto válečné drama skvěle . A slova patos , patriotismus apod. neberu vážně. Daleko vážněji beru scénu, kde se mámá dozví, zprávu o smrti svých synů. Nejlepší protiválečná řeč je pro mě dobrý válečný film a to tento snímek bezesporu je. (29.07.2006)

Po zhlédnutí Zachraňte vojína Ryana jsem se navždy změnil. Jako člověk z vojensky zaměřené rodiny (děda č.1: kapitán, děda č.2: poručík), sleduji každý válečný film, čtu všechny knihy od nejlepšího nekonvenčního válečníka amerického námořnictva původem ze Slovenska - Richarda Marcinka. Ale až po zhlédnutí filmu Zachraňte vojína Ryana jsem změnil názor na válku jako takovou, a uznávám všechny bojovníky, kteří tímhle peklem prošli. Nejspíše nejrealističtější vyobrazení války (spol. s Černým jestřábem) ve filmu. Jasných 5 *. (19.06.2005)

Úvodní scéna je působivá, o to pokoj. Pohled na rudou barvu moře je strašlivý a těch mrtvých ryb mi bylo naprosto upřímně líto. Pak se to vleče jak slimák po mrtvici, občas nám to oživí nějaká scéna tu k probuzení emocí (nepravý Ryan), tu k probuzení diváka (dobývání kopce s kulometem uprostřed pole), tu k zamyšlení právě probuzeného diváka (otázka zastřelit či nezastřelit zajatce), až se dopotácíme k mostu, kde tedy konečně SPOILER dosud žijící členové záchranné mise popatří na toho onoho jedinečného zachraňovaného chlapce. Libým pohledem na onoho šťastlivce jim není popřáno kochat se dlouho, protože válka. Ono se na druhou stranu až tak není čím kochat, ale vyslovila bych smělou domněnku, že to všem přítomným bylo beztak naprosto šumák. Otázkou je, zda je větší oběť obětovat jediné dítě, nebo dvě z šesti, tři z pěti, sedm z osmi ... a zda za záchranu jednoho člověka pro štěstí jedné matky, nebo aspoň relativní štěstí, stojí za to obětovat štěstí nekonkrétního množství jiných matek, babiček, otců, praotců, sourozenců (protože případná smrt posledního Ryana přinejmenším žádného člověka v kategorii sourozenec nerozpláče) a potomků jiných lidí. Zatímco závěrečná scéna u kříže na vojenském hřbitově z Vlasů mě spolehlivě rozbrečí, i když jsem to viděla již mnohokrát, tady jsem se dlouho držela, ale nakonec jsem to nezvládla a stejně jsem se smála. (30.09.2013)

Dodnes som nepochopil, čo kto na tomto filme, okrem úžasnej prvej polhodiny a správne cvoknutej postavy Barry Peppera vidí. Príbeh je plytký a nepravdepodobný, záver neskutočne patrioticko-patetický. Dokonca ani Tom Hanks ma nejak nezobral. Tenká červená línia z toho istého roku je omnoho lepší film. (17.06.2004)

Ano, je to americky patetické až na půdu, ale je to zatraceně dobré. Málokdy se po filmu člověk sám sebe tak naléhavě ptá: "Zasloužím já si takový život, který mám? Zasloužím já si život vůbec?" Promiňte, všudypřítomný patos dostal i cynickou Faidru, hned to přejde... Tak, už je to. Ale jedno platí - ať už si člověk libuje ve válečné vřavě (na scénu vylodění nezapomene do nejdelší smrti nikdo, kdo ji viděl) nebo v nenápadných scénách, které křičí mnohem hlasitěji (scéna s písní Edith Piaf ve zničeném městě nebo vyznání kapitána Millera), najde si tady to své. (22.06.2007)