Zachráňte vojaka Ryana

Aký zmysel má riskovať sedem ľudských životov za cenu jedného? Temer filozofická otázka, ktorá v monumentálnej Spielbergovej snímke neustále udržuje ešte viac napätia, ako všetky bombastické akčné scény s tankami, či legendárny brutálny prológ vylodenia v Normandii, ktorý okamžite po uvedení filmu do kín vstúpil do dejín a každý ho začal kopírovať (najlepšie asi Tom Cruise v Na hrane zajtrajška, svojou trochou do krvavého mlynčeka ale prispel i Verhoeven s Vesmírnou pechotou). Silný film. V podstate nezabudnuteľný. Spielberg herecké obsadenie odvážne pozliepal z vtedajších hviezd (Ted Danson, Tom Hanks), starých mazákov (Tom Sizemore ako jeho verná pravá ruka s pancierovou päsťou), pomaly sa do módy dostávajúcich borcov (Giamatti) a novej mladej generácie, často z nezávislého amerického undergroundu, z nich mnohí nielen hrali, ale aj režírovali a písali scenáre (Vin Diesel, Edward Burns, skvelý je samozrejme Pepper ako razantný snajper). Snímke je po audiovizuálnej stránke dokonalá a hoci môže vinou monumentálnej dĺžky 170 minút predsa len miestami mierne nudiť (zrejme paradoxne až vo finále, kedy konečne na scénu nastupuje „onen Ryan“ v podaní začínajúceho Matta Damona), patrí Zachráňte vojaka Ryana nepochybne medzi klasické vojnové eposy s množstvom mrazivých scén (Caparzova nechtuná smrť). Pri skromnom (vzhľadom na monumentálny vizuál) rozpočte 70 snímka na celom svete zarobila skvelých, šialených 481. Kino Považan NMnV 1998 (01.11.2004)

Dodnes som nepochopil, čo kto na tomto filme, okrem úžasnej prvej polhodiny a správne cvoknutej postavy Barry Peppera vidí. Príbeh je plytký a nepravdepodobný, záver neskutočne patrioticko-patetický. Dokonca ani Tom Hanks ma nejak nezobral. Tenká červená línia z toho istého roku je omnoho lepší film. (17.06.2004)

Spielberg vystihl a dokonale natočil tragédii druhé světové války a dokázal divákům, že v potocích krve a hromadě padlých má smysl bojovat i za jeden lidský život. I když je to boj téměř předem prohraný. Jako kdyby po všech svých komerčních sci-fi trhácích, ve kterých si vyzkoušel nepřeberné množství triků a experimentů, přitvrdil a rozhodl se natočit snímek, který se dokonale vymyká jeho dlouholeté tvorbě (s výjimkou filmu Schindlerův seznam). Saving Private Ryan, je skvělou ukázkou mistrné režisérské práce, citu pro řemeslo a pomníkem největší tragédie v dějinách lidstva. Ideální projekce je 6. Června, když si svět každoročně připomíná vylodění amerických vojáků na pláži Omaha v Normandii. Pieta za všechny padlé, čest jejich památce. P.S. Tomuto klenotu se v rámci žánru dokázal přiblížit už jen Clint Eastwood, se snímkem Dopisy z Iwo Jimy (2006). (18.11.2009)

Na jednu stranu ten film hodnotím vysoce kladně - od každého jiného režiséra by to byla bomba. Na druhou stranu ale musím vidět i drobné chyby - a to zejména proto, že režisérem je Steven Spielberg, mistr nad mistry, jemuž ale (zdá se) v posledních letech malinko dochází dech. Každopádně ale je třeba podotknout, že minimálně ta úvodní cca 20-minutová bojová sekvence vejde do historie filmu. Zbytek je také velmi vydařený, ale přece jen mám dojem, že už to jaksi není ono a že Steven svou laťku pomaličku, ale jistě snižuje. A když srovnám dva válečné hity roku 1998 - tento a Tenká červená linie, pak z tohoto miniduelu vyjde TČL jako vítěz. (29.10.2002)

Ano, je to americky patetické až na půdu, ale je to zatraceně dobré. Málokdy se po filmu člověk sám sebe tak naléhavě ptá: "Zasloužím já si takový život, který mám? Zasloužím já si život vůbec?" Promiňte, všudypřítomný patos dostal i cynickou Faidru, hned to přejde... Tak, už je to. Ale jedno platí - ať už si člověk libuje ve válečné vřavě (na scénu vylodění nezapomene do nejdelší smrti nikdo, kdo ji viděl) nebo v nenápadných scénách, které křičí mnohem hlasitěji (scéna s písní Edith Piaf ve zničeném městě nebo vyznání kapitána Millera), najde si tady to své. (22.06.2007)