Schindlerov zoznam

Co napsat k tomuto klenotu světové kinematografie, když zde bylo už prakticky vše řečeno? Snad jen to, že se ke mně tento snímek dostal až jako jeden z posledních od režiséra Spielberga a potvrdilo se to, co jsem očekával. Velkolepá, černobílá podívaná, plná silných scén a neopakovatelných zážitků, které přinesla hrůzná druhá světová válka. Naštěstí se našli i takoví lidé, jako Oskar Schindler (ať už takový skutečně byl nebo ne), kteří i v době největšího temna a brutality, dokázali ukázat svou lidskost. Spielbergovu režii nemá cenu vychvalovat, to by bylo nošení dříví do lesa, stejně jako výkony herců, v čele s vynikajícím Liamem Neesonem, nebo decentní, ale krásnou hudbu. Dlouhá stopáž také vůbec nevadí, protože se ve filmu neustále něco děje a ten tak utíká jako voda. Snímek, který zůstane navždy nadčasovým a má ohromnou vypovídací hodnotu. Podtrženo sečteno - další mistrovský kousek Stevena Spielberga, ale ne nejlepší. (11.05.2010)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. (18.01.2014)

Schindlerův seznam byl očividně od začátku zamýšlen jako filmový pomník obětem holocaustu a musím přiznat, že jeho výpověď na mě v rámci podobné kinematografie zapůsobila zatím nejvíce. Totéž ale nemohu říci o filmu jako celku, křivdil bych Polanskiho Pianistovi (Polanski oproti Spielbergovi dokonce ghetto na vlastní kůži okusil) nebo třeba Georgeově Hotelu Rwanda. Spielbergův opus se do diváka zakousne nejpozději ve scéně likvidace Krakovského ghetta, což je těžce sugestivní, nemilosrdně dlouhá momentka a taky nejsilnější zbraň filmu. Spielberg se nedopouští žádné exhibice ohledně brutality, přesto toho kamera ukáže dost a slabší povahy budou mít namále už v polovině tříhodinové stopáže. Všichni hlavní herečtí představitelé hrají výborně, škoda, že jim scénář nedopřál bohatší charakterové základy. Tedy, u Fiennessova nácka to příliš nevadí, u Kingsleyho Itzhaka Sterna také ne, ale u Schindlera samotného bych prokreslenější profil uvítal. Bez něj působí závěrečná slova o životech, jež mohly být ještě spaseny, bezmála jako vykonstruovaný tah na branku průměrného Hollywoodského dojáku. Totéž by se dalo říci o závěrečném pokládání kamenů na Schindlerův hrob, ale to by bylo tentokrát poněkud nevhodné... (27.12.2009)

Spilebergova (Žid) verze sio-židovské propagandy, husarský kousek, který sklidil velkou chválu ze strany Židy kontrolovaných médií, a získal mu cenu Oskara za nejlepší režii v rukou Židy ovládaného Hollywoodu. Jojo..pochopitelně, jak jinak že, to jsou fakta. Film podle skutečných událostí, ale jinak přetáhlá,dojemno-přeslazená limonáda, židohollywoodská pohádka, bajka, uměle vytvořená legenda, která neměla se skutečnou historickou realitou vůbec nic společného. Skutečný život narozdíl od Schindlerova seznamu, nebyl tak černobílý a titulní hrdina rozhodně nebyl takový lidumil-spasitel, jak se o něm tradovalo či treduje. Film byl natočený podle Keneallyho (*1935) stejnojmenného bestselleru. Schindler v tomto románu zachraňuje život 1200 Židům. Steven Spielberg si knihu vybírá jako předlohu pro svůj filmový opus(?) činí tak zřejmě s nejlepšími úmysly, dokonce věnuje svůj honorář pamětníkům holocaustu. A jelikož oba umělci (spisovatel i židovský filmař) jsou ve svých oborech machři, uchvacují miliardy lidí. Toto ožehavé téma a jeho zpracování, jako téměř povinná nutnost pro Spilberga něco podobného konečně už také natočit, vždycky už zabere. Bylo to jen z vypočítavosti? V Podstatě každý Žid je vypočítavý. I Spilbergovi to bylo často podsouváno, těžko říct. Rozčarování z filmu však u některých lidí na sebe nedalo dlouho čekat. Všem nezasvěceným, naivkům, hlupákům, stačí si přečíst něco se zápisků Emilie Schindler (1907 ? 2001), Schindlerovi manželky, Davida M. Croweho profesora historie nebo od Jitky Gruntovové (*1945) a především její knihu "Oskar Schindler, legenda a fakta". Obrázek si už jistě udělá každý z nás, tím však nechci tento film (především po historické stránce a co se týče fakt) jen shazovat, po filmařské stránce se jistě jedná o vyjímečné dílo. Půlmiliardový výdělek jistě mluví za vše! Zajímavé komentáře: Gemini, Jack.Pott, flanker.27. (14.05.2006)