Schindlerov zoznam

Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. (18.01.2014)

ano, film se mi líbil. ne, obsah a popisované události filmu se mi nelíbily. když to srovnám s předlohou, kterou jsem četl hodně dlouho před viděním tohoto filmu, takže zvládla v mé hlavě mezitím zbožštět, nesahá to tomu ani po zrohovatělou kůži na patě. nejen že je to strašlivě ořezaný a zjednodušený, ale navíc ještě třeba Amon Goeth je tu udělanej málem jak hodnej semtam střílející kámoš strejda (věřte mi, že v knížce mi byl odpornej, tady jsem se dokonce někdy zasmál aji jeho vtipům což u lidí mi odporných nedělám). A Oskar je nejdřív jen podnikatel, kterej se žene za ziskem a potom náhle, z ničeho nic, spasitel a zachránce všech. Nechci to snižovat, obávám se, že bych něco takovýho asi pravděpodobně nedokázal (ale nedostal jsem se ani do podobné situace, takže jistě to nevim a snad nebudu vědět nikdy), ale ten film mi přišel jen jako další, trochu líp zpracovanej Hollywoodskej doják (od slova dojit prachy i dojmout). Pokud se vám to líbilo, knížkou budete nadšení (a to i v případě, že jste za svůj dlouhej život přelouskali stěží level nebo bravo nebo ženu a život). Když nad tím tak přemýšlím, přišlo mi to hodně povrchní (třeba již zmíněný Amon), obsahově odfláknutý (třeba ten seznam, kterej tady sepisoval Schindler sám a vůbec události kolem odjezdu) a konec (kde si Deus ex machina málem ušoupal prdel, jak měl napilno). co se týká té holčičky s červeným kabátkem, tak to není inspirace Trierovou Evropou, jak píše Dudek, ale jedna z velmi výrazných linií knihy. ta holčička prošla tím šílenstvím bez jedinné újmy, všude kolem ní se vraždilo a ona jako by nic neviděla, jen prošla. ale nakonec ji taky dostali. to bohužel z filmu nijak moc nevyplynulo. (31.12.2005)

Co napsat k tomuto klenotu světové kinematografie, když zde bylo už prakticky vše řečeno? Snad jen to, že se ke mně tento snímek dostal až jako jeden z posledních od režiséra Spielberga a potvrdilo se to, co jsem očekával. Velkolepá, černobílá podívaná, plná silných scén a neopakovatelných zážitků, které přinesla hrůzná druhá světová válka. Naštěstí se našli i takoví lidé, jako Oskar Schindler (ať už takový skutečně byl nebo ne), kteří i v době největšího temna a brutality, dokázali ukázat svou lidskost. Spielbergovu režii nemá cenu vychvalovat, to by bylo nošení dříví do lesa, stejně jako výkony herců, v čele s vynikajícím Liamem Neesonem, nebo decentní, ale krásnou hudbu. Dlouhá stopáž také vůbec nevadí, protože se ve filmu neustále něco děje a ten tak utíká jako voda. Snímek, který zůstane navždy nadčasovým a má ohromnou vypovídací hodnotu. Podtrženo sečteno - další mistrovský kousek Stevena Spielberga, ale ne nejlepší. (11.05.2010)

Schindlerův seznam byl očividně od začátku zamýšlen jako filmový pomník obětem holocaustu a musím přiznat, že jeho výpověď na mě v rámci podobné kinematografie zapůsobila zatím nejvíce. Totéž ale nemohu říci o filmu jako celku, křivdil bych Polanskiho Pianistovi (Polanski oproti Spielbergovi dokonce ghetto na vlastní kůži okusil) nebo třeba Georgeově Hotelu Rwanda. Spielbergův opus se do diváka zakousne nejpozději ve scéně likvidace Krakovského ghetta, což je těžce sugestivní, nemilosrdně dlouhá momentka a taky nejsilnější zbraň filmu. Spielberg se nedopouští žádné exhibice ohledně brutality, přesto toho kamera ukáže dost a slabší povahy budou mít namále už v polovině tříhodinové stopáže. Všichni hlavní herečtí představitelé hrají výborně, škoda, že jim scénář nedopřál bohatší charakterové základy. Tedy, u Fiennessova nácka to příliš nevadí, u Kingsleyho Itzhaka Sterna také ne, ale u Schindlera samotného bych prokreslenější profil uvítal. Bez něj působí závěrečná slova o životech, jež mohly být ještě spaseny, bezmála jako vykonstruovaný tah na branku průměrného Hollywoodského dojáku. Totéž by se dalo říci o závěrečném pokládání kamenů na Schindlerův hrob, ale to by bylo tentokrát poněkud nevhodné... (27.12.2009)

Ajaj, nevím, co jsem od tohoto snímku vlastně čekal, jestli nějaký drtivý filmový zážitek, ale... Jedná se o uslzený příběh z druhé světové války, ale nic světoborného bych na tom nehledal. To musí mít každý dojemnější film z koncentračního tábora preventivně nejvyšší hodnocení? Ale o tom to není... Navíc jsem se podstatnou část filmu nudil, ta stopáž je úděsná. Opravdu nevím, co na to říct, snažím se být objektivní, no a podle mého si tento snímek zaslouží krásné tři hvězdičky za "dobře" odvedenou práci. Viděl jsem, zhodnotil jsem, jdu dál. Fakt sorry, Stevene. (08.01.2008)