Schindlerov zoznam

"Sterne, pokud tato továrna kdy vyrobí nábojnici skutečně vhodnou k střelbě, budu hrubě nespokojen." Sledovat tříhodinové černobílé drámo takřka bez známek jakéhokoli odlehčení, tak to skutečně není nic pro mne. Zvlášť, když to celé pojednává o týpkovi spokojeném s levnou pracovní silou, kterého se Spielberg rozhodl, v rámci nekompromisního tažení za Oscarem, obléct do oděvu svatého. (19.07.2011)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Schindlerův seznam byl očividně od začátku zamýšlen jako filmový pomník obětem holocaustu a musím přiznat, že jeho výpověď na mě v rámci podobné kinematografie zapůsobila zatím nejvíce. Totéž ale nemohu říci o filmu jako celku, křivdil bych Polanskiho Pianistovi (Polanski oproti Spielbergovi dokonce ghetto na vlastní kůži okusil) nebo třeba Georgeově Hotelu Rwanda. Spielbergův opus se do diváka zakousne nejpozději ve scéně likvidace Krakovského ghetta, což je těžce sugestivní, nemilosrdně dlouhá momentka a taky nejsilnější zbraň filmu. Spielberg se nedopouští žádné exhibice ohledně brutality, přesto toho kamera ukáže dost a slabší povahy budou mít namále už v polovině tříhodinové stopáže. Všichni hlavní herečtí představitelé hrají výborně, škoda, že jim scénář nedopřál bohatší charakterové základy. Tedy, u Fiennessova nácka to příliš nevadí, u Kingsleyho Itzhaka Sterna také ne, ale u Schindlera samotného bych prokreslenější profil uvítal. Bez něj působí závěrečná slova o životech, jež mohly být ještě spaseny, bezmála jako vykonstruovaný tah na branku průměrného Hollywoodského dojáku. Totéž by se dalo říci o závěrečném pokládání kamenů na Schindlerův hrob, ale to by bylo tentokrát poněkud nevhodné... (27.12.2009)

„Stop! Vy tam vzadu..! Ano, vy tam v tom šedém mundúru vedle plotu z ostnatého drátu. Zase jste se podíval do kamery, kolikrát vám to ještě budu muset říkat. Sjedeme to znovu!“ Zdá se vám to cynické? To já ne, to Spielberg.. Oceňuji sice, že svůj honorář označil za krvavé peníze a věnoval je Shoah Foundation, ale moudrý člověk o těch hrůzách mluví, čte, píše, přednáší, nicméně "filmařské hrátky" s tímto extrémně citlivým tématem by měl odmítnout, protože tehdy taky člověk nedostal žádnou šanci na nový "záběr". Nemůžu si pomoct, ale mně to přijde spíše jako neuctivé ždímání emocí prostřednictvím těch, co si tím peklem prošli. Nehledě na to, že po polovině lidí, co cítili po Schindlerově seznamu pohnutí, zůstalo na novinách kolečko od hrnku s kávou na článku o genocidě v Rwandě nebo Srebrenici.. Myslím si, že úplně nejlepší by bylo, kdyby takové filmy nemusely vůbec vzniknout. Kdyby filmovým produktům o hrozných důsledcích nebyla vůbec zavdána historická příčina a film by jen zůstal tím, čím má být - iluzí. Bohužel ale nežijeme v dokonalém světě.. Žijeme s csfd, takže zpět k filmu. Tady není Spielbergovi absolutně co vytknout, obecně mi vadí jen ten výše zmíněný výběr tématu a chci být stoprocentně přesvědčen, že v tomto případě rozhodně nešlo o chladný kalkul s diváckými city, ale spíše o nějaký vnitřní pocit režisérovi povinnosti nebo dluhu. Z Fiennese s pupkem od Guinnessu v roli Amona Götha mi bylo občas na zvracení, ale to je asi pro Ralpha to nejlepší vysvědčení. (26.06.2009)

ano, film se mi líbil. ne, obsah a popisované události filmu se mi nelíbily. když to srovnám s předlohou, kterou jsem četl hodně dlouho před viděním tohoto filmu, takže zvládla v mé hlavě mezitím zbožštět, nesahá to tomu ani po zrohovatělou kůži na patě. nejen že je to strašlivě ořezaný a zjednodušený, ale navíc ještě třeba Amon Goeth je tu udělanej málem jak hodnej semtam střílející kámoš strejda (věřte mi, že v knížce mi byl odpornej, tady jsem se dokonce někdy zasmál aji jeho vtipům což u lidí mi odporných nedělám). A Oskar je nejdřív jen podnikatel, kterej se žene za ziskem a potom náhle, z ničeho nic, spasitel a zachránce všech. Nechci to snižovat, obávám se, že bych něco takovýho asi pravděpodobně nedokázal (ale nedostal jsem se ani do podobné situace, takže jistě to nevim a snad nebudu vědět nikdy), ale ten film mi přišel jen jako další, trochu líp zpracovanej Hollywoodskej doják (od slova dojit prachy i dojmout). Pokud se vám to líbilo, knížkou budete nadšení (a to i v případě, že jste za svůj dlouhej život přelouskali stěží level nebo bravo nebo ženu a život). Když nad tím tak přemýšlím, přišlo mi to hodně povrchní (třeba již zmíněný Amon), obsahově odfláknutý (třeba ten seznam, kterej tady sepisoval Schindler sám a vůbec události kolem odjezdu) a konec (kde si Deus ex machina málem ušoupal prdel, jak měl napilno). co se týká té holčičky s červeným kabátkem, tak to není inspirace Trierovou Evropou, jak píše Dudek, ale jedna z velmi výrazných linií knihy. ta holčička prošla tím šílenstvím bez jedinné újmy, všude kolem ní se vraždilo a ona jako by nic neviděla, jen prošla. ale nakonec ji taky dostali. to bohužel z filmu nijak moc nevyplynulo. (31.12.2005)