Všetko, všade, naraz

Vzpomínám si, když vcházel do kin druhý Doctor Strange se slovy, že se bude jednat o naprosto šílené putování mnohovesmírem a že nápady se tu nešetřilo. Což, jak se ukázalo, bylo trošku přestřelené prohlášení. O pár měsíců později přišel nenápadný snímek Všechno, všude, najednou, který všechny odrovnal a studio A24 vystřelil do nebe a nacpal mu do kapes mnoho peněz, tedy na poměry tohoto studia. Byl to poměrně velký hit, který nikdo nečekal a studio díky němu dnes může točit úplně cokoliv. Poprvé když jsem film viděl, tak jsem ho moc nepochopil a nazval jsem ho ,,nejšílenějším filmem", ale nijak zvlášť se mi moc nelíbil. Teď, když jej vidím po třetí, tak si za tímto označením ,,nejšílenější film" stále stojím, ale líbí se mi daleko víc. Každým zhlédnutím se mi film víc a víc líbí. Teď už ale k filmu. Žijeme tu ve světě, ve kterém každé naše rozhodnutí vytvoří další paralelní svět. Sledujeme tu Evelyn, která je neustále zaneprázdněná prací a starání se o čistírnu. Evelyn má také špatný vztah se svojí dcerou a svým otcem, manžel se s ní rozvádí a má problémy s finančním úřadem. Žije své nejhorší já, tak jak to řekl Waymond, její manžel, jen z jiného vesmíru. Waymond 2 ji požádá o pomoc, o záchranu všech vesmírů. A tak začíná zběsilá jízda plná akce a šílenosti. Všechno, všude, najednou dokáže perfektně najít balanc mezi emocemi, humorem, akcí a epikou. Jednou tu máme nabitou akční sekvenci a v další moment tu film v rychlosti vystydne a vypráví nám emotivní příběh matky s dcerou, který zahřeje a film tak přináší obrovskou lidskost a osobní linka tu je velmi propracovaná. I když film vypráví epický příběh plný důležitosti, tak neskrývá to, že je to i osobnější rodinné drama plné emocí a srdíčka, tedy, když říkám osobnější rodinné drama, tak to myslím s lehkou nadsázkou. Film dokáže najít lítost v bizarnosti, dokáže najít humor v bizarnosti, dokáže najít i emoce v bizarnosti. Právě bizarnost je jeden z hlavních prvků filmu. Film je šílený, ale zároveň geniální a všechno dává smysl, což je v takovém měřítku u podobně epických filmů nevídané. Celkově je scénář suprově napsaný, má hloubku , je naprosto sílený, přesto geniální. Je to taková variace na Matrix a vylepšením Marvelovského multiversa. Možná někdo filmu bude kritizovat, že je to jen asijskej marvelovskej multiverse. Já si myslím, že možná myšlenka s cestování mulitversem není nová, ale film si ji přivlastňuje a přetváří ji v něco nového, něco svého, což z něho dělá originál. To, že původní myšlenka o cestování vesmíry byla vymyšlená někde jinde, neznamená, že by to nemohla být dobrá inspirace. Jak jsem říkal, scénář tu je skvělý, ať už se tu bavíme o dialozích, které jsou nabušené, nebo vykreslení, nebo celkový příběh, který také překypuje nápady. Z hereckých výkonů tu máme samozřejmě Michelle Yeon, která tu naprosto dominuje a hraje perfektně. Přesto si myslím, že měla Oscara dostat Blanchett. Dalším je úžasný Ke Huy Quan, který to z Indiho dotáhl až na Oscara a nic mu z té energie a ztřeštěnosti neubylo. Poslední, kdo dostal Oscara, tak byla Jamie Lee Curtis, která v roli daňové úřednice bavila na 100 %. Ještě zmíním Staphanie Hsu, které role také padla. Z technické stránky se tu bavíme o krásné souhře. Kamera je energická, má rychlost a společně s kvalitním a nápaditým střihem tu máme kvalitní filmařinu. Jednotlivé akční scény vzdávají hold kaskadérům a perfektní choreografii. Je tu znát, že si tu tvůrci dali opravdu záležet a jednotlivé akční sekvence vymazlili k dokonalosti. Dále také chválím naprosto dokonalou a rozmanitou výpravu s kostýmy a maskami. Všechno, všude, najednou není nějakou předstírající se marvelovkou, která si hraje na něco epického. Tohle je film, který je epický, ale zároveň neskrývá to, že je v podstatě skromným filmem sledující rodinné problémy. Abych hodnocení filmu trochu vyrovnal a jen nechválil, tak zmíním posledních dvacet minut filmu, kde už film tak jakoby doždímával prádlo a těchto dvacet minut nebylo tak poutavých jako zbytek filmu, ani jsem z těch posledních dvaceti minut necítil nijak silnější vyvrcholení emocí, což mi přišla škoda, když to porovnám s emotivním zbytkem. Film si jako celek vás získá díky nápaditosti, originalitou, genialitou, bizarností a hlavně šíleností. Scény jako Rakakuni, kameny či párky jsou sice šílené, ale pobaví víc než dost. Celkově se jedná, podle mě, o nejšílenější film kinematografie, který ale dává smysl, je plný rodinných problémů a emocí, ale zároveň dokáže vyprávět příběh s váhou multiverza - to vše v necelých dvou a půl hodinách. Známka: 8/10 (30.04.2024) (menej) (viac)