Zůstat naživu

K tomuto filmu jsem se dostal koncem osmdesátých let na videu s příšerným dabingem. Sice se tváří jako Horečka sobotní noci II, ale kromě Travolty a hudby Bee Gees s touto legendou nemá nic společného. Jde o typický taneční muzikál - hodně jednoduchý scénář, důraz na hudbu a tanec. Bavit se budou hlavně ctitelé tance (ten je ale poplatný své době, a bohužel ji nepřežil) a Travolty (za zmínku stojí, že ho Stallone donutil zamakat na postavě, a je to sakra vidět). V tomto filmu se poprvé objevila věčně druhá Cynhtia Rhodes; pokud nevíte, o koho jde, vzpomeňte si na takovou opravdu krásnou krátkovlasou blondýnu z Flashdance a Dirty Dancing. (06.05.2005)

Pokračování Horečky sobotní noci se na rozdíl od svého úspěšného předchůdce dočkalo extrémně negativních ohlasů. Kritici film strhali za to, že nahradil dramatickou hloubku původního snímku sérií kýčovitých tanečních sekvencí. Pro milovníky osmdesátkové éry křiklavého nevkusu a „hard body“ filmů je to ale lahůdková guilty pleasure. Jde o jediný režijní počin Sylvestera Stallona, v němž sám nehraje (pokud nepočítáme drobné hitchcockovské cameo). Roli krále sobotních diskoték Tonyho si zopakoval John Travolta, který tentokrát před natáčením strávil několik měsíců ve fitku. Z jeho fyzické proměny pak Stallone udělal hlavní atrakci filmu, který je z velké části přehlídkou Travoltovy vyrýsované postavy. Nejzábavnějším rysem filmu je fakt, že si z něj Stallone udělal v podstatě taneční variaci na Rockyho. Spousta děje se odvíjí v rytmických montážích, které do osmdesátkových filmů přinesl právě Rocky. Podceňovaný amatérský tanečník Tony, usilující o kariéru profesionála, v nich prochází tanečními zkouškami, těžkým fyzickým tréninkem a zároveň překonává svoji nejistotu a emoční nevyrovnanost, aby mohl všem pochybovačům na konci vytřít zrak. Napjaté vztahy mezi ním a zkušenou tanečnicí Laurou pak kulminují v závěrečném tanečním vystoupení, které je de facto pojaté jako souboj. Finální show je dokonale přeplácanou přehlídkou osmdesátkové videoklipové estetiky. A věřte mi, takovou výstřední audiovizuální masáž zažijete jen párkrát za život. (18.08.2023)

Sylvester Stallone se objeví pouze v cameo roli muže s brýlemi, který má na ramenou kožešinu a bílou šálu. Sly při chůzi na ulici odstčí Johna Travoltu (Tony Manero) ramenem a vzájemně se po sobě podívají. Sylvestrův brácha Frank si zahrál v malé roli kytaristu Carla a v jedné scéně doprovází Cynthii Rhodes (Jackie) do tělocvičny. Patrick Swayze zde na CSFD uvedený jako hrající se ve filmu snad ani neobjevil. (08.01.2014)

Docela povedené pokračování SNF s živou disko hudbou nejen od Bee Gees. Podle galerie fotek jsem tomu moc nevěřil a trochu mě ta móda 80. let odpuzovala, ale nakonec Travolta zaválel i v této dekádě. SNF je legendární film a 70. léta u mě zůstanou vždy lepší. Hlavní dvě nápadnice mě také zaujaly. Nechápu, jak ta Finola Hughes (Laura) mohla vyhrát podle zajímavostí cenu nejhorší herečky ve vedlejší roli. Byla to sice trochu mrcha, ale měla charisma, sebevědomí, dravost a k Travoltovi se hodila asi nejvíc. Ohledně Cynthie Rhodes jsem měl pořád pocit, že je to Kim Wilde. :D Také by mě zajímalo, koho tam vlastně hrál Patrick Swayze... 60 %. (09.04.2017)

Označit to za nejhorší pokračování všech dob, a ještě v týdnu ve kterém šly do kin Čelisti 3, je mírně řečeno hloupost. Staying Alive se od výborného a nedoceněného Saturday Night Fever nevyhnul propadu ve kvalitě, ale žádná tragédie nenastala. Skvělá hudba tu pořád je, psychologické momenty nevymizely a John Travolta mezitím herecky dost vyrostl. Dokonce i ten milostný trojúhelník je poctivě odžitý, i když především v kamerových prostřizích na kyselé obličeje žárlících zúčastněných. To pravé dno Stalloneho scenáristické a režijní kariéry přišlo až o rok později v Kočičím zlatu. (14.07.2024)