Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je to příběh Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, nahlížený s ironií a humorným nadhledem. Do bezstarostného Olžina dospívání zasahují stále více společenské normalizační poměry 70. let. V hořkosladké komedii se střídají bouřlivé komediální situace se slzami. Její hrdinové však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát, je platné a dobré. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (204)

marhoul 

všetky recenzie používateľa

Můj velmi oblíbený film, na který se ráda podívám, kdykoli jej v telce dávají. Halina dostala dostala od diváků na frak díky Banánovým rybičkám, nicméně některé její knížky jsem četla a všechny byly příjemně vtipné, přičemž humor nebyl laciný, byl ineligentní a sympaticky normální (ať si říká kdo chce, co chce). Je skvělé, že Milan Šteindler Díky za každé nové ráno natočil. Je to výpověď tehdejší doby, společnosti, rozdílů kultur, výborně obsazené a perfektně zahrané, směšné a dojemné zároveň. ()

Rex Mundi 

všetky recenzie používateľa

Výborná čierna komédia á la Emir Kusturica, plná farbistých podobenstiev o tragikomike života v časoch socializmu, dievčenskej puberty i dospelosti a to všetko v uletenej rodine so svojským oteckom na čele a zástupom ukrajinských príbuzných v závese. Milan Šteindler ma skvelou réžiou veľmi prekvapil, väčšine hercov vzdávam hold za výborné výkony, ale Franciszek Pieczka je jednoducho fantastický a Halina Pawlowská tomu dala úlohou umrnčanej Vasiliny korunu. ()

Reklama

marusaj 

všetky recenzie používateľa

Mozaika života v šílených letech normalizace. Plejáda herců etablovaných i začínajících. Film nabitý vnitřní energií, pulzující, originálně uchopující, názorně až surrealisticky ilustrující. Vyzvedávat jednotlivé herce nemá cenu (tak snad jen tři - Chýlková, Pieczka, Hrzánová jsou neuvěřitelní). Film táhne dolů určitá roztěkanost, nesoudržnost a často taková jakási zmatenost, kdy se to Štaindlerovi prostě vymklo z rukou a střihač asi neměl na to, dát naraci řád. Nicméně dnes již kultovní snímek, který se stal klasikou. A hraje tam Pyšná Princezna :). A na EX!! ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Vtipnej, místy až černohumornej snímek, kterej si určitě najde svoje publikum... mezi všemi těmi, co mají rádi třeba Pelíšky, Vyprávěj a jiné retro věci, co si stěžují na komunismus a jeho absurdní nesmyslnost. Franciszek Pieczka byl uplně skvělej, akorát někdy mu nebylo dobře rozumnět. Ale jeho dupání po věcech nebo alkoholické excesy mi zůstanou dlouho v paměti. Chýlková, i když ze začátku na svou roli trochu přestárlá, taky skvělá a stejně tak to zrežíroval Milan Šteindler - může být na svou práci v raném kapitalismu hrdý (ta hospoda, ve které se odehrálo několik scén, mi přišla nějaká povědomá - jestli tam třeba netočil Vorel Kouř atd...). Pawlowská napsala skvělej scénář podle vlastní knihy a dokonce si v něm i zahrála docela ujetou postavu. Ukrajinská rodinka pobavila skoro vždy. Takže herectvo je tady zastoupené vesměs kvalitními herci, ale stejně tomu celkově chybí něco, co by z toho udělalo můj oblíbenej film... něco. Co? ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (15)

  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
  • Filmové jméno Renaty Beccerové je zároveň hereččinou civilní přezdívkou, která vznikla z prvních písmen jejího jména a přijmení. (sator)
  • Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)

Reklama

Reklama