Perníková věž

Naprosto nezvládnutý scénář, timing scén, dialogy, střih, snad jen kamera je slušná. Dialogy skutečně tahají za uši celou dobu, a oba hrdinové mi fakt nejsou ničím sympatičtí. Nemám ani rád filmy o prázdných lidech potácejících se odnikud nikam. A kdo je vrah, neříkejte mi, že je to tak komplikované, že to nikomu nedošlo během prvních chvil filmu. A jestli to mělo nabídnout nějaký pohled na dnešní feťáky, tak je to spíše oslavuje, než haní, a ta rovnováha mezi dramatem a komedií - tedy aby to byla tragikomedie - zde rovněž nefunguje. koho je mi líto, je Dočolomanský, který se zde zbytečně zahazuje. (19.05.2016)

Kdysi dávno, na jedné pařbě, došel alkohol, nikomu se nechtělo pro nový, ale nechtěli jsme to rozpouštět, tak jsme začali promítat filmy. Jeden z nich, který tam hrál asi do poloviny, byla právě Perníková věž. Už tenkrát (nějakých šest let zpátky) mě film opravdu zaujal, ale asi v polovině se film vypnul a pustil se jiný. Nejen to, jeden "dobrák" mi prozradil závěr tohoto filmu. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem mu "pěkně" poděkoval. A bohužel se mnou (či lépe řečeno s mou pamětí) to funguje tak, že mnoho věcí, mnohem důležitějších věcí, dokážu zapomenout do druhého dne, ale na tohle jsem i za těch pár let nezapomněl, takže když jsem tento film dokoukal po těch cca šesti letech, tak jsem měl zkažený zážitek. Neumím posoudit, jestli bych šel trochu výš, film to je opravdu zajímavý, ale upřímně podruhé ho vidět nemusím a to i přes ten (na české poměry) originální závěr a nějakou tu snahu o docela fajnovou stylizaci. 60 %. (26.10.2013)

Sama nevím proč, ale než jsem film viděla, měla jsem hodně dlouho dojem, že bude patřit k těm kvalitnějších kouskům české kinematografie. Po shlédnutí jsem názor poměrně rychle změnila. Příběhově je to poněkud chatrné, skoro až nablblé, scénář taky nic moc a pointa nemá ten efekt, který tak křečovitě chtěla vyvolat. Jediné co vidím jako plus je pár vtipných scének jako je například ta s drakundou:), ale celkově film nenabízí kdovíjak kvalitní zábavu. (13.05.2011)

Na tenhle film jsme šli do kina se školou. Vyučující museli být z tohohle obrazu života, kdy je braní drog naoko super zábava, nejspíš dost vyděšení. Jinak poměrně atmosférické a depresivní. Přiznám se, že mě konec docela překvapil. Určitě by se to ale obešlo bez vzpomínkových scének z dětství, kdy se rodiče s lehkým a nepřirozeným smíchem dívají na děti, hrající si ve vodě. "Myslela si, že jsou to nějaký knížky." "No jasně, Pexeso, to je náruživej čtenář..." (147.) (07.03.2007)

Balancování na pomezí černé komedie a psychothrilleru se musí sakra umět. Milan Šteindler je fajn komediant, ale jako režisér mě nikdy nepřesvědčil. Ani v Perníkové věži to nezvládl. Díky Janu Dolanskému funguje občas alespoň ta komediální stránka. Pár scén je skvělých, povětšinou jde o hodně slabý průměr. Dramatická (možná myšleno detektivní) rovina nefunguje vůbec. Je to asi originální film o drogách, nicméně ta originalita šla mimo mě… slabé dvě hvězdy. (13.03.2024)