Perníková věž

Když jsem viděl tento film poprvé tak jsem po jeho zkončení jen zůstal sedět a zíral jsem. Je to o tom co všechno můžou zavinit drogy, a že je to velice kruté. Uznávám, že na podruhé či napotřetí není film tak zajímavý, protože příjdete o ten zdrcující konec, ale během filmu je mnoho zajmavého, takže se určitě nebudete nudit. (05.11.2005)

Dafuq?? Kameňák po feťácku? Najdrbnutejšie vtipy zakomponované do tejto zlátaniny, najväčšie filmové klišé (ganja v krabici od kávy) a pritom sa to tvári tak drsne, tak vtipne, tak cool... No nie... Predabovaný Dočko sa ešte dá, ale predabovaný Černý, kristaboha, to už je vážny prúser. Vladimír Marek, to je postavička sama o sebe. Vo Fontáne 2 som mu jeho Piraňu zhltol, tu však bol hrozný, prehrával presne ako Dolanský a Kuchař, akurát, že pri Kuchařovi to bolo sympatické a vtipné. Všetko tak zachraňuje v závere hitchcockovský Schmitzer, ale len čo sa jeho role týka, pretože celá pointa filmu je tak debilná a predvídateľná, že si tým zmarila akékoľvek šance na priemerné hodnotenie. Chlapci, nefúkajte, a hlavne - netočte filmy. (06.11.2012)

Kdysi dávno, na jedné pařbě, došel alkohol, nikomu se nechtělo pro nový, ale nechtěli jsme to rozpouštět, tak jsme začali promítat filmy. Jeden z nich, který tam hrál asi do poloviny, byla právě Perníková věž. Už tenkrát (nějakých šest let zpátky) mě film opravdu zaujal, ale asi v polovině se film vypnul a pustil se jiný. Nejen to, jeden "dobrák" mi prozradil závěr tohoto filmu. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem mu "pěkně" poděkoval. A bohužel se mnou (či lépe řečeno s mou pamětí) to funguje tak, že mnoho věcí, mnohem důležitějších věcí, dokážu zapomenout do druhého dne, ale na tohle jsem i za těch pár let nezapomněl, takže když jsem tento film dokoukal po těch cca šesti letech, tak jsem měl zkažený zážitek. Neumím posoudit, jestli bych šel trochu výš, film to je opravdu zajímavý, ale upřímně podruhé ho vidět nemusím a to i přes ten (na české poměry) originální závěr a nějakou tu snahu o docela fajnovou stylizaci. 60 %. (26.10.2013)

Dva nerozluční kamarádi Jakub a Radek mají největší potěšení z drogového rauše. Když se jim jednou za čas v jejich zhulených kebulích rozjasní, nemile zjišťují, že svět kolem nich není jen konopí a pervitin, ale vyřítí se na ně problémy, které jdou za hranici zákona. Tenhle film považuji tak nějak za zapomenutý a vymykající se z tvorby Milana Šteindlera. Ten obměnil svůj ustálený tvůrčí tým, nepovolal k sepsání scénáře svoji dvorní scenáristku Halinu Pawlowskou a pokusil se jít cestou nevšedního experimentu. Vznikl snímek, co má charakteristiku černé komedie s detektivní zápletkou, která nemá problém přejít do dramatického vyostření. V titulních rolích září Jan Dolanský, ještě s chlapeckou vizáží, a Radek Kuchař, ještě před svými 150 kily. Oba vydatně hláškují a daří se jim zvládat i dramatické pasáže. Méně kvalitním tahem se ukázalo zobrazení rodinného zázemí postavy Dolanského. Toho ve větší či menší míře kontrolují jeho rodiče, Michal Dočolomanský a Sylva Legnerová, jejichž působení ve filmu ještě dostalo i retrospektivní pasáž, která ukazuje podivné rodičovské výchovné metody na prázdninové dovolené na chatě u jezera. Ještě se sluší podotknout, že všichni slovenští herci jsou předabování českými herci, přičemž by to ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o známé slovenské tváře, které jsou nebo byly majiteli poměrně libozvučných hlasů. A aby se do filmu dostal i nějaký ten mafiánský prvek, zlotřilého majitele hudebního klubu ztvárnil (zesnulý) Vladimír Marek, poměrně specialista na podobné zloduchy. Film postupně chce rozhodně překvapovat. Scenáristicky i režijně. Režijní styl se svým uchopením blíží k videoklipové formě, která ovšem není nikterak nesnesitelně přehnaná. Scénář scenáristy a skladatele Martina Němce tentokrát spolehlivě odhání dosavadní Šteindlerovu stálou diváckou klientelu. Příznivci jeho opusu Díky za každé nové ráno film moc neocení, fanoušci jeho režijní prvotiny Vrať se do hrobu! také budou nevěřícně zírat, zda se stále jedná o tvorbu toho samého režiséra. Film oslavil dvacáté výročí svého vzniku. Má svoje tvůrčí finesy, originalitu a zub času ho ještě úplně neohlodal. 8/10 (10.09.2022)

Určitě to měl být dechberoucí dojemný příběh o dnešní mládeži, ale záměr se moc nepovedl. Jan Dolanský herecky dělal co mohl, zbytek teenagerů byl krapet mimo. Celkově to bylo takové klišovité a fádní. Možná se na tom podepsal i Milan Šteindler, ale určitě za to může velkou měrou scénář, který mi nepřišel jako výhra v loterii. Záměr tam byl, ale nepodařilo se jej naplnit. Nicméně závěr filmu byl velice pěkný. Škoda, že takový nebyl celý. Na zamyšlení ano.. ale víc od toho nečekejte. 60% (02.11.2010)