Vrať se do hrobu!

Klasika, která léty zraje .... (29.06.2014)

Pamatuji jak jsem na tom byl coby student maturujícího ročníku v kině a tehdy jsem si říkal jak tomu starochovi mohli sežrat, že je to mladej kluk. Teď po čtyřicítce zase úplně rozumím Víťovým eskapádám a tak nějak mě to táhne do toho domova důchodců: "Nikdy se nevrátí, vzpomínka mládí, ze všech vzpomínek ta nejhezčí..." Jinak i nyní tenhle film zůstává pořád vtipnej a hláška "Vyzobaná slunečnice" v mém slovníku doslova zdomácněla... Výborné jsou také záběry tehdejší nonkonformní mládeže na ulici: metloši, punkáči... (31.01.2016)

Vůbec bych se nestyděl přirovnat tento film kvalitou k Marečku, podejte mi pero. Je to opravdu film na úrovni, u kterého jsem se smál od začátku až do konce. Ten konec byl sice docela nudný, ale jen posledních zhruba 15 minut. Jinak více jak hodina smíchu opravdu stojí za to. (11.02.2016)

K tomuto filmu jsem se dostala až teď, když maturita je mé aktuální téma. Ale, že zažiju tolik vtipných hlášek a že se v některých scénkách tak zhlídnu, to jsem nečekala. Osvěžující komedie o rozporuplnosti života studenta a pracujícího. (18.06.2016)

Vrať se do hrobu je jiné. Je to one man show a záznam doby... šedivé, špinavé, depresivní, v níž je mládí jednou z mála osvěžujících skutečností; pochopitelně se všemi klady i nedostatky. A není proto divu, že mládí propadne i sociolog Víťa Jakoubek. M. Šteindler svým způsobem nehraje, ale je. Víťa Jakoubek je vržen na plátno, neví, co si počít sám se sebou, plácá se v marastu, objevuje nové. Kdo nemá rád M. Šteindlera, a kdo nemá smysl pro humor nebo nezažil doby minulé, těžko si tento snímek oblíbí. Z dnešního pohledu se může zdát nepochopitelné, že by se dospělý sociolog mohl vydat (vloudit) na gymnázium. Ale chtěl bych v této souvislosti připomenout, že dnes vznikají populární a "novátorské" snímky o zlodějích, kteří na střední škole dokonce učí... Tímto pohledem jde o až netušený počin. A je nutné rovněž zmínit to, že snímek velice výstižně a syrově zachycuje hlavní znaky své doby a zaběhlé stereotypy. Vrať se do hrobu jsem shlédl možná pětkrát, naposledy včera. Při pohledu na řady šedivých orezlých sídlištních kontejnerů jsem si uvědomil, na co jsem stačil zapomenout a hlavně si připomenul, že takové to skutečně tehdy bylo. Ale nezestárlo všechno a ledacos v myslích přetrvává. Stačí si vzpomenout na zakázanou zimní reklamu jednoho mobilního operátora, v níž I. Trojan, kdesi ve stopě vyhandluje od polského překupníka mobilní telefon... Víťa Jakoubek nakupuje v průchodu tričko amerikánske a není to vtip, není to legrace. Mnozí tomuto snímku vyčítají právě to, že příliš rychle zestárnul, ale ono to jinak být ani nemůže. Protože kdo dnes chápe povinnou ruštinu, chmelové brigády, mládež hledající jakoukoliv odlišnost v socialistické šedi, stereotyp pracujících uvězněných v režimní pasti, nesmyslné porady, pracoviště fungující z pouhé podstaty a šéfy, kteří chtějí mít hlavně klid, a kteří dokonale ovládají slovník doby, z kterého zcela jasně vyplývá, jaké divadlo se tu před rokem 89 hrálo...? (07.04.2017)

Ze začátku to vypadalo že nic moc, ale pak začal Štaindler jako bezstarostný student válet na celé čáře. :-) Přiznám se že se mi úplně vybavilo jaké by to bylo kdybych třeba já prováděla výzkum ve školce,převlekla se za dítě a postupně odhalovala tajemství dětské čisté duše a hravosti které si já sama jako tehdejší skutečné dítě už bohužel nemůžu moc pamatovat. (13.06.2019)

Původně mi film nic neříkal, ale každým opakováním se mi líbí víc. Životní role pana Šteindlera - s odstupem doby ji cením stále více. Jeden z nejlepších pokusů ukázat lidskou stránku konce osmdesátek, hlavně u mladých. "Žijeme hrozně, to věčný pinožení, nervozita." Ano, hodně sebestředného fňukání, ale každá doba semílá otce od rodiny jinak, a přece podobně. (28.12.2023)

Režijní debut legendy české satirické scény Milana Šteindlera, který i po letech je jasně nejlepší, k čemu se jako tvůrce a herec přitočil. Navíc právě tenhle jeho projekt mu následně otevřel dveře na české filmové scéně. Zda se nakonec svojí šance důstojně chopil, nechám na individuálním posouzení.. Vrať se do hrobu! by pro mě v těch osmdesátkách asi byla naprosto zaměnitelná komedie a dost dlouho tomu bylo i nyní, ale přijde mi, že film nesmírně vyzrál s věkem diváka a až nyní jsem to dokázal více ocenit... Námět o sociologovi (s krásně všedním českým jménem Víťa Jakoubek), který se dnem i nocí v rámci svého experimentu vydává za studenta gymnázia, aby dokázal přesněji objasnit starším kolegům "fosilům", o co že té mládeži vlastně jde. Do výzkumu naplno ponořený Víťa tak možná poprvé opravdu zažívá, jaké to je opravdu žít a se svými zkušenostmi to najednou i s těma holkama jde.. Doma čekajíce manželka se siroty, zatímco dospělý taťka na zábavě zkouší zasvěcovat spolužačky do svých existenčních krizí.. Roztomilá porevoluční povídka, o střetu dvou generací, která má ale sloužit jako jejich propojení. Krása, která s citem nostalgicky vzpomíná na telecí školní léta a potvrzuje, že dospělost je jen skupinová iluze a v každém muži tkví dítě.. 70% (13.01.2024)

"Intelektuálka ve vaší posteli? Proč ne!" Jako puberťák jsem se v době vzniku tohoto filmu u něho řáchal a myslel si, jaká je to bezva prča. Ovšem až dnes - již jako Víťově vrstevníkovi - mi teprve docvakla řadu vtipů či myšlenek a musím uznat, že při pohledu "z hrobu" je tohle dílo ještě mnohem vtipnější a především chytřejší. Pravda je, že bez na vlastním těle prožitém backgroundu konce 80. let si asi některé hlášky či situace moc neužijete. Výborný scénář Haliny Pawlovské, přesvědčivý Šteindler a nezapomenutelná camea Jaroslava Duška či Evy Holubové. "Víťo, ty se pořád tváříš, jakoby si měl nějaký názor. Kdy už se projevíš?" (19.01.2006)

tohle je OPRAVDU nápad pro inteligentní komediální film... šteindlera fakt můžu .) (22.10.2006)

Tohle už patří mezi klasiku nejen hláškama. (03.01.2007)

Klasika projekcí na pařbách...Štaindler je dokonalý třicetiletý ucho a kadencí hlášek je to jedna z nej českých pecek. "Jakpak se máte pane inženýre?""Ale to víte, jednou nahoře, jednou dole.""A kde dole?""V prdeli paní Kolovecká?" (14.05.2007)

Pro mě zcela jednoznačně nejlepší československá komedie všech dob !!! Navíc s přibývajícími léty dostává tu správně nahořklou příchuť. Jo a hlavně se to točilo na Pankáči a hrál tam Jírovec ze Sester. (09.07.2007)

Myslím, že Víťa (Šteindler) na podkladě svého sociologického výzkumu jasně ukázal pravdu...Dnešní mladí budou stejní blbci, jako jsme my. A my jsme stejní blbci, jako byli staří. (13.10.2009)

Pro mě nejúpřímější snímek od režiséra. Film má humorný spád a skrývá v sobě i hluboké myšlenky. Zajímavé ztvárnění a hudební doprovod. (12.12.2009)

...prostě budou z nich stejní blbci jako jsme my! (17.01.2010)

Vcelku milá anekdota roztáhnutá do prostoru celovečerního filmu, který jí ne tak úplně svědčí. Naprosto geniální by bylo provedení ve stopáži do 45 minut s větším využitím Sklepácké absurdní atmosférické ujetosti. Ovšem souhlasím s tím, že tohle je Šteindlerův nejlepší filmový (režijní) kousek. (16.04.2010)

A že kde čerpali námet tvorcovia "Americkej krásy"! (07.09.2010)

***1/2. (11.10.2011)

Domnívám se, že tento film má co nabídnout i mladým, ačkoliv tedy uznávám, že dnešní mladí jsou přece jen jiní. Ti, kteří pamatují socialismus, si jistě vzpomenou na schůze o ničem, kde nikdo nikoho neposlouchá a výkony jednotlivce jsou všem ukradené. Narážek na tehdejší nejen pracovní morálku ve společnosti je tu nemálo. A co z tohoto filmu oslovilo mě - a to je mi pořád ještě relativně málo (pětadvacet) - nikdy se nevrátí pohádka mládí... hlavně si hlídat, aby ze mě nevyrostl stejný blbec jako byly předchozí generace a uchovat si aspoň pár těch ideálů, které mají mladí v sobě samy od sebe, než je semele pinožení se za ničím. Celé to vystihuje monolog Víti v restauraci sedíce naproti D. Batulkové. (14.10.2011)