Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Karel Steklý se ochotně přizpůsobil normalizačním požadavkům a v první půli 70. let mimo jiné vytvořil "satiru" na dění v roce 1968. Zvolil nadsázku, když do centra dění postavil mluvícího hrocha (z jehož břicha se ovšem ozývá spolknutý člověk), kterého se snaží ke svým mocenským zájmům zneužít proradní politici. Veselí tu nalezneme málo, zato převažuje nebývalá trapnost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (119)

Lima odpad!

všetky recenzie používateľa

Nejsem příznivcem kategorických přívlastků, či odsudků, označovat něco za nejlepší/nejhorší, protože tahle hodnocení jsou vždy subjektivní a často vytržená z kontextu. Přesto tady jsem si celkem jistý – tohle je absolutně nejtrapnější film v dějinách československé kinematografie. Pro zájemce o filmové dějiny ten nejzářnější příklad normalizační „kinematografie zapomnění“ první poloviny 70.let. Dokonce i samotní komunističtí schvalovatelé ve své době nad tímhle veledílem kroutili bezradně hlavou, přestože se okatě otíral o dění „Pražského jaro 1968“ (což jim muselo konvenovat), stáhli ho z kin a neumožnili vysílat ho v TV, protože i pro ně byl až příliš hloupě absurdní a nekoukatelný. I jako studijní materiál záležitost pouze pro otrlé masochisty. ()

D.Moore odpad!

všetky recenzie používateľa

Přemýšlel jsem, že bych Hrochovi dal alespoň jednu hvězdu, protože některých vcelku slušných vtipů bylo pro takovou nesmyslnost škoda. Ale rozmyslel jsem si to. Opravdu špatný film, který se nepovedl snad ve všech směrech. Ani jako agitka nemohl fungovat, nedovedu si totiž představit, že by mu lidé, na které měl onehdy zapůsobit, vůbec porozuměli. ()

Reklama

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Ti všichni, kteří v tomto filmu vidí jedinečnou a trefnou satiru v nezapomenutelném avantgardním hávu, jsou pravověrní komunisté, přihlouplí pozéři, nebo duševně nemocní jedinci. Všichni tito oslavovatelé už přišli o rozumné uvažování ve své zapálenosti a zaslepenosti ideologické víře, nebo při sledování vysoké kultury českých komerčních televizí. O satirický pokus se jedná. Stejně tak se jedná o pokus vytvořit bláznivou taškařici. Ale autor se především pokouší ukázat všechny ty pomýlené názory, postupy a osobnosti, které z nejrůznějších důvodů žádají změny. A tím vším chce odsouhlasit správnost zvolené cesty normalizačního procesu s pocitem umělecké velikosti. Z Karla Steklého začínám mít stejně nepříjemný pocit jako z Otakara Vávry. I z psího lejna uprostřed chodníku se lze pokoušet vyčíst podobenství a znamení. A ten kdo je tam chce vidět, spustí duchaplný proslov angažované vznešenosti. Stále ovšem půjde pouze o hovno. A snad nalezne i početné zástupce svého výkladu. Své poslušné a ustrašené stádo ovcí, které obětavě půjde za hlasem vykládané pravdy. Stále ovšem půjde jen o to hovno. A budou se hledat podobné úkazy a znamení a všechno to, co jejich věc podpoří. Bude se manipulovat a lhát a činit podivné nesmyslnosti. Stále ovšem půjde jen a pouze o hovno. Hlavním hybatelem filmu je ambiciózní novinář Pip Karen (Svatopluk Matyáš), který každou situaci považuje za příležitost k velkým činům a zásluhám. Důležití jsou hroši: ten obojživelný na řetězech malého bazénku zoologické zahrady a také ten bankovní úředník (Oldo Hlaváček), který doslovně prozkoumá obrovské útroby nešťastného zvířete. Z dalších rolí: Hrochova zoufalá manželka Dáša (Helga Čočková), na různé způsoby zneužívaná populární zpěvačka Soňa (Helena Blehárová), oblíbenost lovící lidový ministr Borovec (Miroslav Homola), oddaná uctívačka reinkarnovaného operního zpěváka a učitelka základní školy Plašilová (Zdena Hadrbolcová), politicky a společensky uvědomělý a průbojný profesor Fibinger (Eduard Dubský), citlivě ledabylý ošetřovatel hrocha Řeháček (Jiří Lír), aktivní Sonin manžel a manažer (Jiří Holý), opatrný ředitel zoologické zahrady (Josef Větrovec), či odejetý a ochotný novinář (Tomáš Sedláček). Film je to hrůzný a nefunguje ani jako komedie. Na politická témata lze pohlížet z různých úhlů sympatií a přesvědčení, či ustrašeného přitakávání. Svým způsobem každé dílo a každý výtvor manipuluje a směřuje. Objektivní objektivita neexistuje. Zvratky a kocovinu může opěvovat pouze psychopat. Film si zaslouží jednu hvězdičku za autorovu nestydatost, se kterou zdání satiry propůjčil normalizační představě o stavu věcí. Je to zářný příklad manipulující ideologie. A avantgarda? Kdo je schopný o ní mluvit ve spojení s tímto výtvorem?! A proč? ()

Přemek odpad!

všetky recenzie používateľa

Pánové, já to viděl!!! To není film, to je jen vyvolaný filmový negativ s pohybujícími se lidmi a věcmi.. Ed Wood je proti senilnímu Steklému úplný Bergman. Tenhle film už není ani vtipný svou blbostí (jako třeba Major Zeman), ten už je prostě jen ubohý, ubohý, ubohý! Absolutní dno české kinematografie. - Ad Karlos80: snímek není zavřen v trezoru, neexistuje však obstojná kopie a z negativu TOHLE nikdo vytahovat nebude..:) - Doplněk z 2009 - nevím kde, ale CS Film tento "skvost" někde vyštrachal a uvedl. Je to jen dobře, ať to každý vidí... A doporučuji výborný článek o filmu: http://zpravy.idnes.cz/hroch-pribeh-nejhorsiho-ceskeho-filmu-dxi-/kavarna.asp?c=A090327_143432_kavarna_bos Ad gjjm: Ano, to, že Steklý chtěl mít film rychle z krku, aby mohl točit něco lepšího, šíří po světě jeho žena. Jenže je to kapitální nesmysl: stačí se podívat, co natočil po Hrochovi: další podobné politické sračky. Navíc scénář měl hotový (v jiné podobě, ovšem) už v roce 1964; osobně se kloním k variantě, že chtěl za každou cenu zase točit, a tak se zaprodal rád a hbitě. ()

gjjm 

všetky recenzie používateľa

Označil-li Jean-Paul Sartre svůj Hnus za antiromán a Ionesco svou Plešatou zpěvačku za antidrama, pak je tento film dokonalá antikomedie. Rozplizlá, neurčitá prokomunistická satira na Pražské Jaro. Dubček (či snad Smrkovský?) byl přízemní primitiv bez idejí, Kubišová afektovaná blondýna, co si pořád na něco stěžuje, a Patočka metafyzický kanárek, jistě. Zmatený, nevtipný děj o hrochovi, do kterého vleze pojišťovák Hroch a zpívá, což zneužije kanárkova a ministrova klika ke svým prohnilým účelům je prokládán jakýmisi pokusy o gagy, které jsou buď natolik absurdní, že se jim nedá ani smát, nebo vrcholně trapné. V poslední půlhodině jsem se přestal chytat, ale když si to tak uvědomuju, tak se nijak od zbytku filmu nelišila. To je prokládáno nesouvisejícími dějovými liniemi (co mají být ty brýle pro hluchoněmé? a proč tam je ta učitelka, co se chce vdát za hrocha? satira na hippies nebo co?), vtípky - nebo doufám, že to byly vtípky a ne vážně míněné dialogy-, jejichž smysl mi unikal, asi holt nemám smysl pro hjůmr ("Ale běda, komu nebude souhlasit má dáti - dal."), hroznými herci a nejtrapnějšími odlesky normální politické satiry ("Co to říká? To já přece nenapsal!"). V Hrochovi vznikl jeden z nejhorších českých filmů - kam se hrabou Troškovy opusy a veškerá nová kinematografie, na jejíž úprdek si všichni stěžujete. Ovšem tím jsem se nedostal k tomu hlavnímu. Proč tedy dávám jednu hvězdičku? Protože na filmu je vidět jedna věc. Steklý se chtěl nevděčného námětu co nejdřív zbavit a nějak přetrpět natáčení, aby měl od této objednané agitky pokoj a mohl točit aspoň trochu normální filmy. Tahle situace je mi upřímně řečeno velmi blízká a mám proto pochopení pro člověka, který je na tom podobně. Á, podlehl jsem tlaku, mluvili o důstojné manifestaci. ()

Zaujímavosti (3)

  • Film vznikol na politickú objednávku a jeho úlohou bolo prekrútiť udalosti z roku 1968. (Raccoon.city)
  • První verzi scénáře odevzdal Karel Steklý již v roce 1964, tehdy byl odmítnut. S nastupující normalizací a potřebou nového vedení ČSF vyjádřit se k událostem Pražského jara se Steklý rozhodl scénář aktualizovat. Tato nová podoba scénáře byla jednomyslně schválena k realizaci. (Xell)

Reklama

Reklama