Karisuma

[Eigasai 2009] Nehledejte děj u filmu, který je jednou velkou metaforou na otázku, kterou Kiyoshi Kurosawa nastínil na začátku, o kterém by se možná dalo říct, že byl zakotvený v realitě. Někdo si bohužel ani neuvědomil, že to jsou metafory, a tomu také odpovídá zmatenost a hodnocení filmu. Problém s hodnocením je v tom, že si každý může metafory interpretovat úplně jinak. Dost scén jsem moc nepobral a potřeboval bych film zhlédnout ještě jednou, ale Charisma na mě velmi zapůsobil. (26.01.2009)

Jdu do kina, utahanej, tyden uz spim maximalne dve hodiny denne a ted tohle. Prvnich dvacet minut klimbam vzdycky deset vterin a dalsich deset jsem vzhuru a to tak 50X zasebou. Navzdory tomuto nejak jsem to preklepal a dokonce drzel tak tak s filmem krok. Koukam na to, hlavu jako skopek, moudry z toho dvakrat nejsem. Nadherna krajina, japonska nejaponska s obcas silnym barevnym priostrenim. Divne "dejove" zvraty, prazvlastni postavy a spolky. Chvilema mi to zapaluje, ale vetsinou nevim nevim co si mam myslet. Film konci a v hlave mam docela zmatek. No nic nemyslim na to. Druhy den setkani s jinym filmofilem co to videl se mnou den predtim, ... probirame to a bac(!), vzajemne jakoby jsme se inspirovali, takze ta metaforicka opona poodstoupila a pred nama byl film na ktery jen tak nezapomeneme - prave pro jeho neuveritelne charisma. (Vyborne komentare.) Eiga-sai 09. (04.02.2009)

Těžce metaforický snímek zabývající se rolí či vztahem individuality a společnosti. Konkrétněji asi spíš společenského řádu. Spoilery? Těžko říct, ale here we go. Osobně bych se přiklonil k interpretaci, toho že les je japonská společnost. Onen ústřední strom je západní svět, resp. jeho vliv či ideologie, která měla (má) bezpochyby na poválečné Japonsko naprosto zásadní vliv. Poté co je strom zničen bioložkou hlavní hrdina si najde jiný předmět zájmu. A to prastarý strom, který reprezentuje japonské impérium a jeho historii. Snaží se ho oživit, uvědomí si že tudy cesta také nevede a tak jej kompletně zničí. Začne však rašit nový výhonek, který reprezentuje nový společenský řád. Aby měl vůbec šanci vzniknout oba dva stromy (řády) místo původní snahy o koexistenci (či nějakou... evoluční syntézu...) musely být zničeny a společnost tak začíná od nuly v jejich troskách, viz. závěrečná scéna. A nebo také ne. Každopádně tradičně povedená atmosféra a kvalitní obsazení. Těch metafor bylo však trochu příliš, mám raději když Kiyoshi Kurosawa stojí aspoň jednou nohou na zemi. (10.06.2013)

Tak to jsem trochu nepobral. Kurosawa evidentne ma cit pro temnou atmosferu a film misty vypada opravdu nadherne, ale o cem to sakra bylo? Pribeh (?), tocici se okolo stromu pojmenovaneho Charisma a jeho vlivu na okolni les, postrada jakekoli vysvetleni. Vetsina postav jedna naprosto neocekavane a nelogicky, obcas se objevi nekdo uplne novy, obcas pro zmenu nekdo zemre. Kurosawuv dvorni herec Kôji Yakusho je sice skvelej a prostredi lesa ja vyborne zlovestne, ale jinak je Karisuma totalne o nicem. Jeden bodik navic pridavam za, vpodstate botanicky, namet :). (02.12.2004)

V rámci Kiyoshi Kurosawy v zásadě konformní, dobře stravitelný kousek. Symbolika je originální (jak je pro autora typické) a srozumitelná (méně typické), jen u některých momentů v poslední ca čtvrtině jsem poněkud tápal. Výborně na mě fungovala i vizuální stránka, silnou devizou je také skvěle absurdní humor. Jeden z filmů, které není od věci vidět opakovaně. (26.01.2009)