Réžia:
Karel SteklýKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Jaromír KlempířHrajú:
Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (viac)Obsahy(1)
Děj historické veselohry Slasti Otce vlasti se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (127)
Nemám tomu až na pár míst v podstatě co vytknout, ale prostě mi to nějak nesedlo. Jaromír Hanzlík hraje skvěle, Daniele Kolářové to neskutečně sluší a Miloš Kopecký vystřihl Jana Lucemburského přesně tak, jak si ho všichni představujeme. Příběhu nechybí vtip ani napětí, ale asi jsem od toho čekal trošku něco jiného. Zajímavé komentáře: Šandík, MariusDee. ()
Hodně divný film. Jako kamera, výprava (exteriéry i interiéry), herecké výkony, vše skvělé. Jenže jednu chvíli je to milostná romance, pak crazy (skutečně crazy, jinak se bitva u řeky nazvat nedá) komedie, poté dojde na intriky, psychologii, a poté na jakýsi klon Fanfána Tulipána. ... Zkrátka nedrží to pohromadě. V podstatě jde o nesouvislý a často nesouvisející sled scének, kdy těsně před koncem ten předěl z lapky a Itálií je snad největší perda mezi oči. Je zde hodně vtipných replik, nachmelení se Karla ve sklepích také nepostrádá jistý půvab, ale skutečně tomu chybí nějaký stabilnější xicht, nějaká jednolitost alespoň v žánru. ()
Česká história z dávnej doby trochu inak, trochu osobnejšie a s humorom. Nie je to ale také zábavné, ako sa mi na začiatku zdalo. Pár vtipných momentov a dobrých myšlienok to vytiahlo na priemer, ale vyššie ani náhodou. Výborný bol Kopecký a tiež ústrednej dvojici to sadlo viac, ako keď sa hrali na kovbojov. –––– Kolikrát tě mám žádat, synu, aby ses přestal stýkat s doktory a všelijakými rozumáŕi. O tom, co bylo, rozhoduje cirkev svatá. ()
"Milý Enrico, dohody se píšou v míru, víš? Já vím, je to padoušství, ale ty nám to odpustíš, je to pro svatou věc." Tenhle film mám rád už od mala. Docela dobrodružný, romantický, veselý i chytrý. Hanzlík i Kolářová jsou ve svých rolích přesvědčiví (a Kolářová je tu vysloveně krásná), výkon Miloše Kopeckého je pak třešničkou na dortu. S ostatními se ptám, proč se podobné věci nedají natočit i dnes. ()
Kdysi mi to připadalo poněkud nudné, ale tentokrát jsem film viděl asi trošku jinýma očima. Jde o takové milé hrátky dospívajícího kralevice Václava, budoucího Karla IV., a jeho poněkud rozhodnější snoubenkou a manželkou Blankou z Valois, s jemným humorem. Nejde vůbec o celkový děj a už vůbec ani ne o historickou přesnost, spíš jde možná o spojení pověstí, které Václav Beneš-Třebízský popsal ve svých Karlštejnských vigíliích. Samozřejmě, fgilm stojí a padá na výkonech Hanzlíka, Kolářové a Kopeckého, snad si čtyři hvězdičky zaslouží. ()
Galéria (34)
Fotka © Bonton Home Video
Zaujímavosti (10)
- Na film má Jaromír Laštovka podle svých slov „smíšené vzpomínky“. Hrál zde jednoho z rytířů bojujících se sedláky ve vltavských Čertových proudech, z přehrady však na natáčení vypustili příliš mnoho vody a brnění ho málem stáhlo ke dnu. Filmaři však, ve chvíli kdy komparz bojoval o vlastní život, měli jiné starosti – křičeli tehdy na ně: „Hlavně neztraťte meče!“ (chamonix)
- Jan Procházka slíbil Jaromíru Hanzlíkovi roli v připravovaném filmu, ale jak šel čas a nic se nedělo, Jaromír tomu přestal věřit, avšak po roce přišel scenárista s hotovým scénářem a hlavní rolí Karla IV. (sator)
- Filmovalo se i na zámku Žleby. (M.B)
Reklama