Réžia:
Karel SteklýScenár:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Jan SeidelHrajú:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek (viac)Obsahy(1)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. ()
Samotný Jirásek nebyl historik, ale spisovatel, jak tedy lze očekávat, že podle jeho předlohy vznikne pradivý historický film? Kdo to může posoudit? Nikdo jsme dobu temna nezažili. :o) Temno samo bylo natočeno v době temna. Hodnotím ho jako film, ve kterém se něco povedlo a něco zase ne. Tempo je pomalé, gesta rozmáchlá, hudba dramatická, deklamace patetické. Je jako jiné historické filmy natočené v té době. Ať se na něj bude dívat katolík, protestant nebo komunista, každý najde nějaké mouchy. Slova věrné (zda mladičké) komunistky Jiřiny Švorcové: "Modlím se! Kdo by se nemodlil!?" vyloudí úsměv na tvář. ()
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. ()
Ač nerad, musím upozornit, že Jirásek byl vysokoškolsky graduovaným historikem, středoškolským profesorem dějepisu a pilným archivním badatelem. TEMNO je jeho vrcholným dílem evropského dosahu a Steklý, který byl velmi dobrým scénáristou, to hlavní z Jiráskovy předlohy zachoval. Přidáte-li k tomu stav země na počátku panování Marie Terezie, jak je zachytilo koprodukční nedávné televizní seriálové dílo, není k tomu co dodat. ()
Nechápu nízké hodnocení. Ano, film je opravdu z roku 1950, a trochu je to tím rokem poznamenáno, ale jinak je to skvělý historický film, navíc barevný. Takových filmů si přece musíme cenit, protože o pobělohorské tématice je toho natočeno žalostně málo. Kostýmy jsou úžasné, stejně jako byli dobří i herci, kupodivu mi zde nevadila ani Švorcová, pro kterou to byla první filmová role. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (4)
- Natáčelo se v obci Karlštejn. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Martin Růžek (páter Koniáš) prohlásil, že po odvysílání filmu si od něj lidé odsedávali v tramvaji, nebo si před ním uplivovali na ulici. (Duoscop)
- Ve snímku je zmíněno jméno Tomáše Svobody, což byl panský myslivec v Češově, který přechovával zakázané knihy a neuznával svatořečení Jana Nepomuckého. Byl sťat v Kopidlně roku 1728, v ulici, která je po něm pojmenovaná, se nachází popravčí kámen s pamětní deskou. (Dvojirakri)
Reklama