Rozhodne sa v nedeľu

Film, po jehož zhlédnutí by se daly vést nekonečné úvahy o pozlaceném pozlátku, o zdravém rozumu, o byznysu maskujícím se klubovou šálou, nebo o způsobu zacházení s hráči, kteří jsou ochotni zemřít jak na hřišti, tak v náručí zfetovaných profi slečen. No a to je ta nejlepší známka toho, že se Oliverovi povedl náramně. Neboť přináší poselství a nutí k zamyšlení. Navíc je chytrý, zábavný, rychlý jako nohy pravého křídla, a prošpikovaný skvělými hereckými výkony. Jen Cameron Diaz mě nepřesvědčila. Lépe řečeno její role majitelky klubu. Víte, to působí stejně divně, jako kdyby chlap dělal Avon lady... (05.12.2011)

Narozdíl odvětšiny lidí tady asi americkému fotbalu aspoň trochu rozumím, dokonce bych řekla, že mu rozumím ještě o něco víc, než jeho evropské obdobě (soccer, jak by řekli Amíci, pro nás prostě fotbal). Zpočátku mi tedy, narozdíl od ostatních, vadily rychlé záběry s kamerou bez stativu, protože jsem nemohla "sledovat hru" tak, jak ji znám z televize, no po chvíli jsem si zvykla. Myslím, že můžu bez obav tvrdit, že se jedná o ten nejlepší film z prostředí fotbalu, už jenom proto, že nic není černobílý; ani jeden z hlavních hrdinů, ať už v podání Jamieho Foxxe nebo Al Pacina rozhodně není typicky kladnou postavou. Navíc film ani nesleduje hru jako takovou, ale spíš to, co se odehrává v jejím pozadí. A od neidealistického režiséra, jakým je Stone nemůžeme čekat, že z celého týmu udělá svatoušky, právě naopak (moc se mi líbila role Jamese Woodse a to jak zamlčoval zranění hráčů). Prostě, co se mě týče, jeden z těch nejlepších sportovních filmů, ne-li úplně ten nejlepší... P.S. Quaidovi role stárnoucích sportovců neskutečně seknou ;-) Dodatek 25. března 2008 Jeden z mála filmů, které u mě v průběhu let zůstávají na špici. Když jsem ho viděla poprvé, nezajímal mě nějaký Oliver Stone, Al Pacino, Dennis Quaid nebo James Woods; dnes se všichni z výše jmenovaných řadí k mým nejoblíbenějším filmovým tvůrcům / hercům. Any Given Sunday je v každým okamžiku nabouchanej film, rozhodně žádná rozvleklá nuda pro intelektuály, a přitom (což je až neuvěřitelný) nepostrádá nějaký vnitřní smysl a inteligenci. Už jen kvůli tomu si ho kdykoliv ráda pustím znovu a už se nemůžu dočkat, až si v Anglii seženu jeho dvoudiskovou edici. (27.01.2007)

.. „ V téhle hře musí jít o něco víc než jen o vítězství“. Filmy ze sportovního prostředí u mě většinou narážejí na jeden zásadní problém. Neznám pravidla. Ale Stone mě vtáhnul do hry tak, že jsem na chvíli dokonce uvěřila, že bych americký fotbal dokázala sledovat i v TV. Tým, kterému se nedaří a samolibý sólista, který byl ještě včera nula, ale má nečekaný úspěch, jenže jeho chování vede ke konfliktům s trenérem i spoluhráči. .... .„Vedl jsi mančaft, ale šli za tebou? Něco ti řeknu. Fotbal tě naučil frajeřit, kecat kraviny, rvát se. A co dál?“ Tvrdá hra, kde je důležitá spolupráce, ale i loajalita, kde není místo na osobní ambice. U Al Pacina jsem na jeho tradičně skvělý výkon zvyklá, ale Cameron Diaz většinou vnímám jen jako pohledný doplněk filmu ..... a byla vynikající. (21.05.2006)

Představte si, že máte mládí za sebou a dejme tomu ve dvaceti jste pochopili, že z Vás už žádný sportovec nebude, což Vás mrzí, protože jste na to třeba i měli, ale vykašlali jste se na to. Vítězové a poražení je film, dejme tomu, takový, že Vás na necelé tři hodiny uzemní, a ukáže, co by Vás mohlo potkat, kdyby jste se slavným skutečně stali. Dřina, píle, dřina, dřina, a taky problémy, které k tomu, že jste slavní beze sporu patří. Oliver Stone podle mě natočil film, který předběhl nepatrně dobu. Když sleduju, jak dneska v televizi o přestávkách vysílají reklamy na Nike, zobrazující fotbal v nové dimenzi, z pohledu hráče, tak se po tomhle musím smát. Jestli tohle je originální, tak na čem si Vítězové a poražení stojí? Každopádně to bych přeháněl. Reklama je to parádní, ale Vítězové a poražení rozhodně o chlup lepší. Ukázali mi jak to ve světě šoubyznysu a slávy vypadá a já pochopil, že stačí nahlédnout, ale být součástí je jen pro odvážnější povahy než jsem já. (12.11.2008)

film o sportu? takhle nějak bych si to představoval! zápasy, tréninky, nevěrili by jste, co všechno se děje v šatně o přestávce. večírky, recepce,... . samotný zápasy, to je jeden velkej videoklip. přehlídka herců (C.Diaz je přesvědčivá jako málokdy, Al Pacino - to je jasný) i neherců, kde každý hraje a dělá to svoje a nestará se o nic, než o svoji práci. stejně jako ve fotbale. ale nebyl by to O.Stone, aby zde na něco nepoukazoval. pojal fotbal jako válku. je to taková fotbalová ,,četa". fotbalisti - žádní Einsteini -, hrají za každou cenu (zdraví), pro peníze, slávu. na každou hvězdu dře ,,X" negrů, které nikdo nezná. vše pevně v rukách drží majitelé, kterým jde jen o zisk. má to samozřejmě svoje následky. ale ty nikoho kolem nezajímají. vždyť v tom šíleným tempu jde jen o ty centimetry. ty jsou rozdílem mezi vítězem a poraženým. cestou mezi životem a smrtí. a při posledním míči, kdy na hřišti vydává zvuk úplně všechno, střih nás nenechá v klidu a já mám ve tváři výraz, jako bych celej život nedělal kromě americkýho fotbalu nic jinýho. hlavně musím hrát jako chlap. vždyť jde o centimetry! (02.07.2006)