Narodený 4. júla

Na Stoneho velkolepé, což se dá čekat a taky hodně protiválečné, což u tohohle filmu zas tolik nefunguje jako u jinejch. Ono možná jde o to, že se na otázku válka obrací trošičku z jiného hlediska, z hlediska, ke kterému se každý film neodváží ani podívat, a to je z pohledu vojáka a jeho návratu zpátky na zem do svého rodného města. Podle mě to ale zase není natolik silné jako přímé záběry na psychicky narušeného vojáka ve válce, kterému právě střepina utrhla ruku, nebo z trošku lidštějšího pohledu divák sleduje, jak jeho utrpení končí pod tíhou fetu. To v tomhle filmu není, tady se spíše bojuje za právo jednotlivce ve válce a víc se sleduje psychika narušeného člověka po návratu domů, což určitě není na škodu a určitě se na to dobře kouká, jen to není tak nábojné. Oliver Stone tomu určitě dodal hodně, mladý Tom Cruise, který ve filmu víc najezdí než nachodí taky ukázal, proč není zas tak špatný herec, i když zas tak úchvatně s taky nepřeved a já nakonec po skončení filmu vyšel s tím, že to je tak trošku reklama na květinové děti, ale taky chápu proč to vzniklo, a že všechno na světě má svůj řád. (12.03.2009)

Můj nejsilnější pocit z Narozen 4. července - "Takže ono je vlastně dobře že spojené státy pořád vedou nějakou válku. Aspoň se skrze ni zbaví spousty podřadných polointeligentních maloměšťáků a jejich obdobně polointeligentního potomstva, neb oni to tupé potomstvo zpracují tak aby se do ní s hrdou slzou v oku přihlásilo a pak tam promptně pošlo." Přejme jim to, ale za to že se mi pokusil přiblížit jejich mentalitu bych Stoneovým směrem moc díků neposílal. Většina jeho filmů je silně schematická (čest vyjímkám) a tenhle není vyjímkou, nicméně většina jeho ostatních starších filmů je alespoň při své stopáži zábavná (například ta ikonická Četa) - tenhle není. Tedy pokud nepočítám svůj cynický úsklebek při souboji vrchních kriplkáristů... což je z pohledu "sdělení" filmu vlastně docela smutné. 6/10 (06.09.2011)

Stone se na Vietnam oproti Četě podívál úplně z jiného úhlu a opět mu to vyšlo. Nějvětší zásluhu na tom má Cruise, kterého ačkoli nemusím, tady předvádí prvotřídní výkon. Uvodní sekvence z dětství je vynikající, pak tempo povolí a vrátí se až po návratu z války. Scény z demonstrací jsou opravdu pozoruhodné a na důraznosti jim dodává hudba z pera Johna Williamse. Ačkoli Stone bere válku hlavně z psycholigického hlediska, nedělá film o nic míň atraktivněším, než ty přímo z bojiště. (29.08.2008)

Ano, tahle Stoneova vzpomínka na Vietnam se konečně povedla. Na to, aby hrůzy války zachytil v Četě, potřeboval kolem dvou hodin filmu (a výsledek - nic moc), zatímco tady mu v Asii stačí pobýt nějakých dvacet minut a ve zbytku se věnovat tomu, co se děje v Americe, jejím proměnám a proměně hlavního hrdiny i ostatních postav. Narozen 4. července je setsakra působivý příběh, v první řadě díky Tomu Cruisovi, který hraje jako o život a je skvělý v každé poloze, v řadě druhé díky režii a v řadě třetí díky nádherné, k slzám dohánějící hudbě Johna Williamse. JFK nepřekonán, ale je to těsné. (25.08.2012)

I přes Cruise, kterého nemusím, a válečné téma, které taky nemusím, poměrně působivý film. Pořád je to ale jaksi něco, co nedokážu plně ocenit. Příběhy lidí, kteří v extrémech přebíhají z barikád a vždy jdou do všeho naplno, mi nikdy nejsou blízké, protože sama taková nejsem a nedovedu si to dost dobře představit. Ať je to oblast drog, náboženství, sexu, války, extrémismu, to hledání kotviště by se nemělo přehánět a žrát na sto procent. (15.06.2010)