J.F.K.

Strhujúci konšpiračný thriller o vražde Johna F. Kennedyho patrí k vrcholom nielen svojho tvorcu, ale aj celého žánru. Brilantná filmárčina a fantastický Kevin Costner vás na vyše 3 hodiny zarazia do sedačky a vyvolajú pochybnosti o tom, či sa udalosti neodohrali práve takto. Množstvo veľkých hviezd vo vedľajších úlohách, hudba Johna Williamsa alebo úžasné tempo sú iba čerešničkou na torte kinematografickej lahôdky nominovanej na 8 Oscarov, z čoho dvoch aj získal. (20.06.2003)

Poprvé jsem viděl film JFK jako fagánek školou povinný v kině a i když na mě tenkrát hodně způsobil, pořád tomu chybělo hodně znalostí ohledně atentátu JFK, abych si film mohl dostatečně užít. Nedávno jsem se díval na program Discovery world a uviděl jsem v něm minisérku dokumentů o atentátu na JFK. Vhodnější doba pro projekci filmu už být nemohla a já se tedy s chutí zakousl do téhle pořádně velké filmové porce. Musím říct, že Oliver Stone dokázal dát příběhu dynamiku a nápětí a svým více méně dokumentaristickým stylem vyprávění mě ze 3hodin 20minut nudil jen tak 15 minut někde za první hodinou. Samotný herci moc nemají co hrát a ve filmu se pouze vezou na vlně příběhu, který má v sobě tolik semtexu, že nedává šanci k nějakým extra hereckým výkonům, možná s vyjímkou Tommy Leeho, z jeho pohledu jsem fakt dobrej pocit neměl. Právě díky jedinečné konfrontaci s následným pásmem dokumentů na Discovery se musím usmívat, jak to lišák Oliver zaonačil, aby atentát zcela jasně vyzníval ve prospěch teorie spiknutí a upřimně řečeno udělal to velmi dobře. Mistr ignoroval pár malých zato velmi klíčových detailů, protože ty by mu jeho filmařsky dokonale vystavěnou teorii o atentátu na JFK asi pěkně nabourali, ale ať už je pravda jaká chce, nic to neměni na faktu, že tenhle film je režisérský majstrštyk první kategorie. (12.07.2011)

Ať už to je mystifikace, která opomíjí všechny důkazy proti, byla krásně natočena. Pravdu se stejně těžko dozvíme. Ale tenhle snímek působí. Jestliže film samotný mi připomněl Zodiaca (2007), pak závěrečná Costnerova řeč film Pan Smith přichází (1939). Všechno to jsou skvosty, které mám moc rád a JFK patří (ode dneška) k nim. (14.06.2010)

Ač jsou tací, kteří Stonea obviňují z konspirační demagogie, je JFK důležitým filmem. Je důležité, že si někdo troufl natočit film, který se nebál obout do kauzy (nad)národních rozměrů, v níž umírali lidé na nejvyšších pozicích; že si troufl vyvracet oficiální teze, aniž by se u toho choval jako debil; že bez příkras divákovi ukázal, že zdravá pochybnost je na místě a že média nejsou vždy nejdůvěryhodnějším zdrojem informací; že se v tomhle filmu chtěla ukázat celá řádka slavných herců. A je fajn, že si nikdo nedovolil výsledný produkt cenzurovat. JFK je zážitkem nad rámec filmu, který mě naprosto strhl a když Kevin Costner začal během závěrečného projevu ronit slzy, došla mi veškerá slova. Forma na pomezí dokumentu, ohromně užvaněné dílo, monstrózní stopáž, přesto dostatek dynamiky - díky patří režisérovi a střihačovi. Kulturní a společenský úkaz. P.S. Je rozdíl mezi polemizováním a popíráním. Tím ani tak nechci řešit, zda polemizuje či popírá tenhle film, ale může být dobrou součástí polemiky naší. (30.12.2013)

Jsem rád za každý film, ve kterém se mohu dozvědět něco nového a zajímavého. Každý ví, že existoval americký prezident jménem Kennedy, a že byl zastřelen. Někdo si pamatuje i to, že se to stalo v Dallasu. Jen pár lidí slyšelo o tom, že se mluví i o dalším možném střelci na travnatém pahorku. A to je podle mě vše co se o tomto atentátu všeobecně ví. Kostner zde rozplétá klubko důkazů a dohadů, jak se vše pravděpodobně událo a o tom, že peníze a moc budou nejspíš na světě vždy znamenat víc, než mír a lidské zdraví. (22.01.2011)