Réžia:
Ruben ÖstlundScenár:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHrajú:
Harris Dickinson, Charlbi Dean, Zlatko Burić, Woody Harrelson, Dolly De Leon, Vicki Berlin, Henrik Dorsin, Iris Berben, Jean-Christophe Folly (viac)Obsahy(1)
Model Carl a jeho partnerka, modelka a influencerka Yaya, sú pozvaní na plavbu luxusnou loďou. Spoločnosť im na nej robí vybraná smotánka: bohatý starý mládenec hľadajúci životnú lásku, výstredný ruský obchodník či britskí manželia obchodujúci so zbraňami. A všetkému vládne kapitán, ktorý je večne opitý a cituje Marxa. Spočiatku ide všetko podľa plánu. Ale počas prichádzajúcej búrky a sedemchodovej kapitánskej večere sa všetko začína komplikovať a charaktery cestujúcich sa postupne začínajú ukazovať v pravom svetle. (ASFK)
(viac)Videá (8)
Recenzie (607)
"I sell shit." Trojúhelník smutku sebejistě vstupuje do triumvirátu k Parazitovi a White Lotus. Je to taková hořká pohádka: jde o příjemně zjednodušenou, ale ne banální, šikanu povrchního světa nalakovaného marketingem, kde rovnost je prázdný trademark, a kde vysoké postavení ve společnosti nezaručuje potřebnost vaše nebo vaší profese pro přežití a rozkvět lidstva nebo vlastně čehokoliv. ___ Jde o pomíjivou návštěvu takové té terapeutické místnůstky, kde rozbíjíte vázy a talíře a křičíte a tak. Človeka to asi uvolní, je mu na chvíli hezky, ale pak se zase vrátí do stejného světa, který tu vybitou frustraci způsobil. __ Nebo jinak: jsou to dvě hodinky slastně cynického a požitkářského mučeníčka lidí, kteří těží ze současného nastavení tržního prostředí. Jsou karikováni, ano, ale ne démonizováni. Moc ve snímku korumpuje i ty, ke kterým bychom měli tendenci cítit sympatie. Buď korumpuje a nebo zkrátka rozesere. Reprodukuje bullshit svět, kde jsme trapný a absurdní a zbytečný a fajn a nic moc nemá smysl. Jděte na to, ať se politický profilujete jakkoliv, myslím, že vás to neurazí. Já se smál furt. A stejně nás to všechny spojí ve scénách se zvracením. EDIT1 (spoilery): po ztroskotání mi chybělo fyzické násilí jakožto nástroj k udržení původních mocenských pozic. EDIT2: ... a jakej to byl pro vás pocit, když moře vyplavilo tělo zesnulé manželky obchodníka s hnojivy, které jste se před půl hodinou s pocitem zadostiučinění smáli, jak se válí ve vlastních tělesných tekutinách? Od Östlunda to byl myslím super dloubanec směrem k divákům. ()
Studie vlivu přírodních zákonů a mimořádných událostí na třídní boj a behaviorální vzorce. Klasik by řekl, že silnější pes mrdá.. Östlund zavírá do dalšího geometrického útvaru symptomy nemoci lidské společnosti a vrchol si nachystá už při odkrývání smyslu života na „poslední kapitánově večeři“. Následující Pán much pak už jen dlouze chodí kolem bludného balvanu, kterým můžete oddálit ztrátu svého postavení.. Woody Harrelson se sice moc nezdrží, ale jako „americký komunista“, co ví, že nakloněná paluba se nejlépe srovná nějakou hladinkou v krvi, je naprosté sluníčko.. „The last capitalist we hang will be the one who sold us the rope..“ ()
Je to ok v jednotlivých pozorováních a analogiích, ale já jsem ten starý tradicionalista, který věří, že satira by měla jasně artikulovat svůj postoj, a ne se jen vysmívat svým jednotlivým postřehům. Takhle je to moc jednoduché. Moc snadné. Moc bezpečné a moc bez hran. 3 a 1/2, zatím zaokrouhluju nahoru, ale do kamene to netesám. ()
Tak nevím, ale podle mne si film hrál na víc než byl schopen dát. Místy absurdní, satirické, ale jako komedie to rozhodně nefungovalo. Stále jsem v tom hledal něco víc, ale v podstatě to byly jen takové záblesky zajímavých krátkých scének, které mne zaujaly mezi nudnými zbytečnými pasážemi. Čekal jsem, že ke konci to celé nějak zajímavě vygraduje, holt jsem stará škola a mozek hned nabízel asociace ke Goldingovu Pánu much a Clavellovu románu Král krysa, ale to jsem očekával přespříliš. Moc nechápu jak tu mohou někteří řičet nadšením nad skvělým zážitkem. Buď jsou na tom soudobé filmy tak špatně aby byl jednooký Trojúhelník smutku králem, nebo pochopili ze sdělení filmu něco co já ne. A to mne trochu děsí. Protože co když tam žádné sdělení nebylo?! Pokud to tu někdo co do kvality a filozofické roviny srovnává s Parazitem, který mne absolutně nebavil, pak se ničemu nedivím... Dávám tedy za 3 lžičky kaviáru (toho z jesetera). * * * ()
Nekompromisný sociolog Ruben Östlund opět tepe do vrchních tříd společnosti, a to natolik zábavným způsobem, že i téměř dvouapůlhodinová stopáž rychle uteče. Není však jisté, jestli v divákovi poté ještě něco zásadního zůstane. Více zde. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (11)
- První anglicky mluvený film švédského režiséra Rubena Östlunda. (Claw)
- Kapitán (Woody Harrelson) obrací karty a Dimitry (Zlatko Burić) hádá barvu. Pokud uhodne špatně, musí se napít. Poslední karta, kterou kapitán otočí, je červené eso. Dimitrij uhodne červenou a kapitán mu řekne, že se musí napít, přestože kartu uhodl. (Claw)
- Na konci filmu zazní píseň „Marea (We've Lost Dancing)“ od britského hudebního producenta Freda Againa. (koko94)
Reklama