Trojuholník smútku

No, evidentně to tu každý (krom mě) pochopil, tak jen napíšu svůj názor, možná pak tu pointu někde najdu. Koukali jsme s přítelem asi hodinu. Nečetla jsem si popis, obsazení, komentáře, nic. Jen jsem na HBO hledala film, který nemá zrovna 40 % a pak pustila. Po hodině asi 5x přítel prohlásil „Co to je za film? To jsem v životě neviděl.“ To bylo zrovna v dobách zvracející pudličí blondýny. Až do samotného závěru jsme na sebe nevěřícně koukali, kroutili hlavou, párkrát se dost zasmáli nepochopeným scénám a nakonec dodáváme milion otazníků. ?????… (02.04.2023)

Pozoruhodný film o třech dějství, z nichž nejlepší je druhé zasazené na luxusní jachtu a nejvtipnější závěrečná parafráze na Pána much. (06.04.2023)

Chytrý a sympatický snímek, který sice možná nepředává tu nejoriginálnější myšlenku pod sluncem, ale zato ji předává v takovém osobitém a vynalézavém vyznění, že každému musí být hned z úvodu zřejmé, že ty dvě hodiny a půl budou doopravdy stát za to. Trojúhelník smutku se totiž nebojí být vůbec kritický vůči vyšší vrstvě, místy absurdní či groteskní, což vyvolává řadu zajímavých situací. Ví, co dělá, a je to dobře vidět už z úvodní části, kdy se víceméně všechny dialogy točí kolem účtu za večeři v luxusní restauraci. Film se všehovšudy skládá ze tří částí, z čehož za mě byla nejlepší ta ostrovní, jelikož se zde na černou komedii hrálo naprosto výborně a také to zde celé končí, a to mírně mrazivým finále, což jsem opravdu nečekal (neočekávejte ale zase žádný brutál, je to dialogového rázu). Za mě skvělé, jen k plné spokojenosti mi chybí asi mě bližší humor. Vyhodnocení: You can be my assistant (07.08.2024)

V některých kinech k tomu prý rozdávaj pytlíky na zvracení, což je jen nepatrný důvod, proč tento film hodnotit plným počtem hvězd. Ruben Östlund svým Trojúhelníkem smutku rozvíjí svoji úchylku pro geometrické obrazce a kritiku současné společnosti, v tomto případě ovšem i trefnou. Zatímco The Square mě totiž příliš nechytl, tak tohoto vítěze Zlaté Palmy jsem si užíval doslova od začátku až do konce. Od posměchu vůči mužským modelům, přes roztomile uvěřitelné hádky dvou partnerů až k šílené plavbě na lodi se senzační kapitánskou večeří konče robinsonádou na "pustém" ostrově. Ačkoliv by mému jednoduchému vkusu bohatě stačilo předčítání si marxistických citátů a Reaganových vtipů, ožralecké hry a následné mayday mayday do lodního rozhlasu; nemohu opomenout i tvrdě kritický podtext, v jehož obraze se mi zdá být odporná i ta trocha peněz, co mi snad na účtu ještě zbývá. Antikapitalistickou satiru jsem samozřejmě po shlédnutí filmu spravil v McDonaldu, kam obyčejně nechodím. Otevřený konec pokládám v kontextu díla za geniální, protože pokládá otázku, zda se Abigail podřídila kapitalistickému molochu či se vzepřela a uchovala tak svou bandu ztroskotanců mimo dosah reality - napadlo by mne zde pár parabol, ale tak trapných a očividných, že je zmiňovat nebudu, to raději vyzvu: Běžte si na ten film a sami si odpovězte, stojí to ty dvě hodiny a půl za to. Charlbi Dean a Zlatko Burić berte jen jako příjemný sexy bonus. Starou klasiku Woodyho si jistě užijete, ale na to nejlepší ve filmu nemá. (08.10.2022)

Nejvíc mě bavily ty chytré pasáže – jak si pečlivě hlídají vyhrazená místa vpředu, aby se pak dívali na promo – všichni jsme si rovni. Östlund se s tím nemaže a nefandí nikomu. I když se chvíli zdá, že jede levicový tažení proti bohatým, tak prr, vůbec. Moc chutná každému. Za mě lehká inflace blinkajících pasáží, protože na tom není nic třeskutě vtipného, kromě té části, jak se všichni snažili zuřivě předstírat, že jsou OK. Pak super vychytávky, milované zesnulé manželce sundám ty brilianty, páč to fakt stálo majlant. A podobné další třaskavě nemilosrdné scény. Včetně závěrečné pointy. Dost dobrý, ale kvůli délce se nepodařilo udržet tempo. (06.11.2022)

Větší nudu jsem dlouho neviděl. Nevím, co na tom všichni vidí. Satira, která se nijak neliší od skutečnosti, není přece satira, ale jen nudné zobrazení skutečnosti. Jednu hvězdu dávám jen proto, že jsem to vydržel až do konce bez přetáčení vpřed, takže něco více než nic na tom asi bude. (05.12.2022)

Nastavenie zrkadla buržoáznemu prežieraniu sa dopadlo podľa očakávania. Pokusy typu všetci sa budeme mať rovnako dobre vždy zlyhali. Keby to useknú na lodi tak je to pecka za 5. Ostrov my už prišiel ako zbytočný dezert pre " vyššiu society " tohto veľaváženého portálu.. (15.12.2022)

Plachty mi připadaly poněkud špinavé. (23.12.2022)

Zakrivené zrkadlo (nielen) pre dnešné spoločenské pomery, s nemalou dávkou satiry. Skvelá prvá polovica, bez nejakých väčších chýb. Škoda za tú druhú polovicu (mám na mysli ostrov), ktorá hemžila s potenciálom, ale režisérovi sa nepodarilo z toho vyťažiť tak veľa, ako z prvej časti. (Mimochodom, prečo nebola venovaná väčšia pozornosť pre napadnutie „pirátmi“?) Vo vedľajšej roli skvelý (na mol) hrajúci Woody Harrelson a jeho „múdrosti“. P.S.: R.I.P. Charlbi Dean. Osobné hodnotenie: 79% (***) (02.01.2023)

Satira, která se trefuje do všeobecného lidského chování v souvislosti na postavení člověka ve společnosti, které se může vzhledem k okolnostem měnit. Film posbíral nějaké evropské ceny, ale mě příliš nenadchnul. Navíc mi bylo líto, že jsem musel souhlasit spíše s chamtivým Rusem (které od 21.8.1968 nemám rád), než s komunistou Woody Harrelsonem, kterého naopak dlouhodobě rád mám. (05.01.2023)

... děsivě dlouhý, děj skoro o hovně ... zvlášť v jednom úseku filmu ... ne-hezcí herci/čky ... a začátek úplně o ničem ... dívat se na polonahý vychrtlý vymydlený (mozkově) hošíky fakt nemusim ... pak sem to posouval ... hrůza toto ... (12.01.2023)

Já teda nevím, rozumím pokusu o satiru a kritiku zbohatlíků. Ale na tom filmu nespatřuji nic zábavného nebo oslnivého. Prostě nic neříkající dvě a půl hodiny přehypované nudy nad kterou tady v komentech žasnou pseudointelektuálové potěšení z jakéhosi pokusu o nastavení zrcadla společnosti, který mi ale přijde zcestný, prázdný a mimo mísu. Jestli mělo jít o nějakou reflexi a kritiku společnosti, tak nevím nevím. Někde srovnávali k filmu Dont Look Up. Ten byl perfektním zrcadlem a sondou dnešní společnosti, fungování a systému hodnot. Tohle v žádném případě. Nedoporučuji nikomu, kdo si nehraje na to jaký není veledůležitý filmový kritik a znalec navštěvující festivaly ve snaze hledat něco ve filmech o ničem jako je tento… (13.01.2023)

Tenhle zpusob vypraveni pribehu mi proste vubec nesedne. Partu divnych lidi na lodi bych jeste bral, ale to by to muselo mit nejaky spad, nejakou sviznost, krasu. Nejak to v tom proste nevidim. No a hudba? Ta to snad jen podtrhuje. Hudba to vlastne rozsekla uplne. Tohle me usi opravdu nedavaji. Vydrzel jsem 54 minut, dalsich 90 bych nedal… (08.04.2023)

Ľudstvo zdegeneruje vďaka luxusu a napokon vďaka nemu aj vyhynie. (24.04.2023)

Trojúhelník smutku je jistě velice zajímavým filmem, nicméně musím též podotknout, že mě nijak zvlášť nenadchnul. Je pravda, že místy jsem se od srdce zasmál i to, že je tento film celkem reálnou sociologickou sondou do naší společnosti. Na druhou stranu si nemyslím, že jde o nějaké zásadní veledílo a díky opravdu dlouhé stopáži se děj místy znatelně vleče. Ve výsledku bych řekl, že se jedná sice o velmi netradiční, avšak svou kvalitou o veskrze průměrný film. 65% (29.04.2023)

U té první části chybělo hodně málo abych to vypnul, nakonec jsem rád, že jsem to neudělal (13.01.2024)

Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya se dostanou na výletní loď plnou smetánky, kde zažijí největší životní dobrodružství. Trojúhelník smutku je perfektní sociální studií o lidských charakterech a postavení ve společnosti. Toto komediální drama má perfektně vystavěný příběh - zpočátku sociální drama, pak komedie a nakonec film o přežití, ale všechny tyto tři kapitoly příběhu vytváří jeden pomyslný trojúhelník, který se táhne celým filmem. Největší slabinou filmu kromě přehnané stopáže je začátek, který se neskutečně táhl. Mohly za to nudné a opakující se dialogy o tom, kdo co má platit a kdo má více peněz. To byla nejnudnější část tohoto díla. Máme zde spoustu postav. Ne všechny jsou úplně nejlépe napsané. Nejvíce se mi líbila postava Krále sraček. Sekvence, když se on a Woody dají dohromady, byla boží, ale zase měla stejný problém a tím byla délka. Perfektní sociální film, který nejvíce zabrzdila jeho délka.Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya se dostanou na výletní loď plnou smetánky, kde zažijí největší životní dobrodružství. Trojúhelník smutku je perfektní sociální studií o lidských charakterech a postavení ve společnosti. Toto komediální drama má perfektně vystavěný příběh - zpočátku sociální drama, pak komedie a nakonec film o přežití, ale všechny tyto tři kapitoly příběhu vytváří jeden pomyslný trojúhelník, který se táhne celým filmem. Největší slabinou filmu kromě přehnané stopáže je začátek, který se neskutečně táhl. Mohly za to nudné a opakující se dialogy o tom, kdo co má platit a kdo má více peněz. To byla nejnudnější část tohoto díla. Máme zde spoustu postav. Ne všechny jsou úplně nejlépe napsané. Nejvíce se mi líbila postava Krále sraček. Sekvence, když se on a Woody dají dohromady, byla boží, ale zase měla stejný problém a tím byla délka. Perfektní sociální film, který nejvíce zabrzdila jeho délka. (27.01.2024)

Östlund do nás poslal další společenskokritickou satiru a tentokrát se nedrží svého obvyklého střídmého stylu, ale snaží se udržet při pozornosti i většinové publikum, což sebou přináší více nenáročného (občas však samozřejmě trefného a povedeného) humoru a groteskních situací. Právě pomocí této vícevrstevnatosti se snaží jít na ruku velkému záběru diváků a to nejspíše může fungovat, ale o to víc se jeho sociologická kritika zdá povrchnější než kdy jindy. O celém filmu by se dalo mluvit jako o "trojičním", ostatně trojúhelník má tři vrcholy, strany a úhly, film má pak tři části, které opisují hegelovské (triádické) schéma dialektického vztahu pána a raba, jež vrcholí právě třetím dějstvím, kdy tomuto dynamickému vztahu dojde naplnění, ale to je bohužel ten moment, v němž naopak začne film nejvíce pokulhávat. Tedy si ani nezaslouží více než tři hvězdy. Velké plus je nářez v podání švédské hardcore modly kapely Refused během bouře mořských vln a blitek. (13.07.2022)

Trojúhelník smutku je vynikající satirický rozbor naší společnosti co do (ne)rovnosti jednotlivců v kontextu prostředí a času. Jednoduchá, leč zábavná kamera, výborné tempo vyprávění, skvělý humor. Pokud bych si měl rýpnout, možná bych zkrátil scénu s nepříliš povedenou večeří; byla to prča, ale už to chvílemi začínalo nudit. Btw, celkem mě baví přístup, který nevrazí ústřední téma filmu divákovi do očí na přímo a neřekne mu explicitně "tak o tomhle cestou domu v tramvaji koukej přemýšlet", nýbrž zůstane nevysloven, avšak dostatečně všudy přítomen natolik, aby si z toho divák odnesl víc, než jen rohlík od ucha k uchu. Za mě fakt jeden z nejlepších filmů posledních dvou let. 9.5/10 (KVIFF22) (09.08.2022)

Každoročně se mezi nejlepšími snímky toho roku umístí takový, od kterého by jste to nečekali a letos se jím stává Trojúhelník smutku. Že má severská kinematografie svoje osobité kouzlo a neotřelé přístupy, se jasně podepisuje na její rostoucí popularitě v posledních několika letech. Přirovnání k Parazitovi asi nakonec bylo na místě, když mě to možná sedlo ještě o kousíček více. Šel jsem do toho s absolutně čistou hlavou, že jediné, co jsem o filmu věděl byly tři věci - potenciál kvality, pětiráže od Torena a Wade Wrighta a že příběh bude na lodi. Někdy se vyplatí se zkrátka na nic se nedívat ani nic nečíst. A výsledek? Letošní největší překvapení a moc povedený zážitek z kina. Název není úplně náhodný, jelikož snímek by se dal zcela viditelně rozdělit na tři části (tuším, že to je i v rámci filmu nakonec rozděleno na jakési kapitoly). Úvodní part zahrnující např. večeři našich hlavních představitelů je brilatní. Kombinace společenských otázek, genderových rolí utváří poměrně inteligetní humor, který mi díky vyspělým hereckým projevům sedl na výbornou. Následuje druhý part, tedy přesun na loď, který řekl bych bude po chuti nejvíce lidem. Soustředění se na obraz společenské smetánky a pečlivě nastavovaný humor, který postupně graduje do okamžiků, které si budu ještě dlouho pamatovat. Okázalé snobství v mžiku přejde v hutnou porci zvratků a sraček, kdy je všechno podáno s takovou nadsázkou, že se ne a ne přestat smát. V tuhle chvíli si mě snímek získal takovým způsobem, že když zabrečelo dítě, já nevěděl, jestli to není v kinosále. Absurdní, odvážné ale zatraceně povedené.. Ale tvůrci chtějí jít ještě dále a celou tuhle šlechtu přenese v mžiku na ostrůvek a spouší svůj finální part. Změnou prostředí se prostřídají sociální role, materiální bohatství nemá význam, a tak se do popředí dostává zase nejnižší vrstva - manuálně zručná a světaznalá uklízečka, která si umí chytit ryby a udělat oheň. No a jak tomu bylo v pravěku, kdo umí tyhle dovednosti je přirozeným vůdcem kmene a náleží mu patřičná odměna - větší porce a právo nejatraktivnějších jedinců. Přestože mě tahle třetí část bavila nejměně a ubrala na chytrosti, pořád jí nemůžu upřít, že má svoje kouzlo. Vynikající snímek vítězící na tolika vrstvách, a který po právu patří mezi to nejlepší z letoška. /viděno v kině/ 90% (25.10.2022)