Nixon

Pár let poté, co Stone natočil své pravděpodobně nejzásadnější magnum opus a to JFK, se zaměřil tentokrát na pravý politický protipól liberálního smýšlení Johna Kennedyho, tedy Richarda Nixona. Stoneovi se podařilo opět vzbudit v divákovi paranoiu 60. a 70. let, která obestírala americký národ, jež se stále ještě nezbavil myšlenkových pout, které mu nasadil senátor McCarthy. A v této době přichází Dick Nixon, jako člověk, který eliminoval politiku na "dobro" a "zlo", "my" a "oni" a snad možná ještě přesněji na "já" a "oni". Paranoia tentokrát sídlí v Bílém domě a tomuto tématu ustupují do pozadí (ale nejsou opomíjeny) tak důležité události, jako uznání Číny, SALT I a II a válka ve Vietnamu. O co se Stone snažil, bylo nejspíše ukázat na mnohdy trnité cestě k prezidentskému křeslu Nixonovu osobnost a důvod, proč odposlouchával nejen sebe, ale i ostatní, což vedlo k jeho rezignaci. Nemyslím, že se dá tento film považovat za historický pramen už jen z podstaty, že byl natočen právě Oliverem Stonem, ale nelze mu upřít výpovědní hodnotu a snahu přiblížit asi nejnenáviděnějšího prezidenta v historii USA divákům. (16.05.2015)

Stone rád provokuje a vyžívá se v rýpání temných časů americké historie. V tomto snímku se zaměřuje na život kontroverzního prezidenta Richarda Nixona, který jako jediný, musel rezignovat na svou funkci. Film výborně funguje, jako doplnění znalostí a Anthony Hopkins je také výborný, ale snímek je až zbytečně dlouhý a oproti takovému J.F.K. (stejný režisér, také 3 hodinová délka) toho pro diváka tolik nenabízí a v mnoha ohledech i dost nudí. (18.03.2014)

Richard Nixon je jedným z najkontroverznejších prezidentov USA dvadsiateho storočia. Hopkins bol v každom prípade vynikajúci v psychologickej práci svojej postavy, pričom najdramatickejšie scény sa odohrávali, keď bol opitý a kontroloval svoje rozhodnutia pri počúvaní svojich slávnych zvukových pások. 6/10 (21.03.2021)

║Rozpočet $44miliónov║Tržby USA $13,681,765║Tržby Celosvetovo $34,668,249║ Stone to teda vie namiešať. Spočiatku nie príliš chytľavé, Nixon ako postava príde dosť otravná, postupom času si ale človek ma neho zvykne a tie jeho lapsusy začne vnímať, riadny despota, amerikánci sa nezaprú, vlastenci ako svina, ozaj raz vykúpu tento svet v krvi. /70%/ (29.12.2009)

Nixon byl muž, který vedl Ameriku v jejím nejsložitějším období od občanské války. Viděno v tomto kontextu, jeho pád měl sotva co dělat s jeho omyly a nedostatky. Navzdory přesvědčivému volebnímu vítězství a politickým úspěchům, levicoví intelektuálové ho dokázali vyřídit, protože kontrolují média na východním pobřeží USA. Jsou to titíž lidé, novoangličtí aristokraté, kteří později nenáviděli Reagana a znemožnili Bushe mladšího. Všechny tyhle prezidenty, selfmademany bez elitního vzdělání, měli za vidláky. Přitom kdo jiný než oni by měl personifikovat ideál otevřené společnosti? Nixonovi nepomohlo ani to, že napravil právě to, co východní liberálové nenáviděli, zejména Vietnam. A ačkoli to byli Kennedy a Johnson, kteří to spískali, coby ne-vidláci zůstali nedotknutelní. --- Stone k mému nemalému překvapení tyhle paradoxy ukazuje dosti objektivně. A rozvíjí podle mne velmi rozumnou hypotézu, že Nixon mařil vyšetřování Watergate ne kvůli nějakým selháním ve funkci prezidenta, ale kvůli starým hříchům a tajemstvím, sahajícím snad až do Eisenhowerovy éry (kdy byl Nixon viceprezidentem). Na rozdíl od Stonea však nevěřím, že šlo primárně o Kubu; tu zvrtal Kennedy. Nixon měl zkrátka v šatníku nějaké kostlivce, kteří byli přijatelní v padesátých letech, ale ne v sedmdesátých. Byl vlastně zničen coby přežitek starých časů. (27.08.2015)