Čata

Absolútnou podstatou vojnových filmov je vystihnúť realistickosť celého prostredia, situácií, podmienok a vzťahov, čo sa Stoneovi dokonale podarilo. 'Čata' je krutý, nemilosrdný film, vojnu ukazuje takú ako si to zaslúži. Dafoe je majster diabol, sošku by som tu určite odporučil! Stone sa vyhral nielen s príbehovou stránkou, ktorá morálne prevyšuje, no akcie, útoky, džungľové pochody, naplánovanie a všetko, čo sa organizovania a niečoho podobného týka, bolo taktiež famózne. A ešte hudba a motív klasiky 'Adagio for Strings'! 95%. (04.12.2007)

Nejlepší dílo Olivera Stonea a nejlepší film o Vietnamu. A asi nejkomplexnější - šílenost války tu místy dosahuje surrealistického (neskutečného) pocitu (závěrečný útok), zároveň se film v jiných scénách natolik drží reality, až je z toho divákovi zle - podobně jako u Ryana si po tomto filmu nepůjdou hrát kluci na válku. Zvěrstva zde dělají obě strany (není to tak patriotistické jako Rambo 2 ani sebemrskačské jako Oběti války). Charlie tu podává patrně svůj nejlepší výkon, ovšem vrcholem jsou Tom Berenger a hlavně Willem Dafoe. Hudbu sice skládal Georges Delerue, kterého miluju, ale většina té překrásné smutné hudby je z klasiky: Samuel Barbar - adagio pro smyčce. Film získal Oscara za film, režii, střih a zvuk. Nominace obdržel za scénář (též Stone), kameru a pro Berengera a Dafoeho ve vedlejších rolích (tehdy to v této kategorii vyhrál Michael Caine za Hanu a její sestry). (22.09.2003)

Chcete-li divácký válečný film bez "sračiček kolem", jen plný nepohody, mačo keců a vojenský akce, pak RAMBO 2 (kecám, PLATOON) je to pravý ořechový. Stone přišel na základě vlastní zkušenosti z Vietnamu s autentickou simulací tehdejší absurdní snahy v pobíhání džunglí tam zpátky, upadající morálky, odpočítávání dní do konce v naději se ho dožít, bez ponětí "co tu kurva vůbec děláme" a v boji s Vietcongem, stejně jako mezi sebou. To vše z pohledu privilegovanýho smrkáče (prkenný Sheen) a v plejádě budoucích hereckých hvězd. Napínavý skoro-masakr a podpálení vesničky evokuje reálný incident Mỹ Lai. I při druhé projekci jsem nebyl přímo oslněný, faktor času tu hraje mírně nepříznivě, i tak ale pamětihodný vhled do řad obyčejných postradatelných amíků hluboko v mindfuck břečce během nejkrvavější fáze bezhlavýho konfliktu. (01.03.2018)

Tato povinná kukba je sondou do doby, kdy ještě klucká četovali na čerstvém vzduchu, místo na fuckbooku, Američan měl přechodnou chvilku sebezpytování a Charlie vlastnil v nose několik, prozatím chemicky nespálených, čichových buněk. Jak jsem již psal - odvedenci si mezi sebou ve volné přírodě vesele četují, občas čekují Indočíńany, nejsou-li náhodou Čínoindy, pohulují konopnou smyčku a baví se lovem na zvěř plís-nou. Kromě jiných superlativ, kterými bych mohl potřísnit monitor, stojí za vyzdvihnutí vynikající běžec Defoe. - Celé to je taková pěkná procházka po Ho Či Minově zahrádce. (20.11.2012)

,,RADUJŽ SE TEDY, MLÁDENČE, V MLADOSTI SVÉ....." O.Stone vypráví příběh nováčka CH.Sheena, který nemá pro jednotku žádnou cenu, dokuď nezíská dost skušeností, aspoň aby se dokázal postarat sám o sebe. výpověď o mazáctví (což je všude), vztahy mezi bílejma a černejma, hulení trávy a o strachu. o strachu na obou stranách. o strachu, který nedovolil udržet si čistý rozum a morálku. o lidech, kterým válka dala možnost chovat se jako zvěř. často nebojovali s nepřítelem, ale sami se sebou. hlavně celá akce ve vesnici je silná. a je jedno, na čí straně jste. nezapomenutelné jsou také předzvěsti válečných scén - ticho, tlukot srdce. nevím, kdo by měl lépe popsat pocity vojáků ve vietnamu než O.Stone. komu jinému by jsme měli věřit, že nepřítel byl přímo ,,v nich". a smrt? co my víme o smrti! (01.05.2006)