Čata

Oliver Stone je bezesporu skvělý režisér. To bych o něm prohlašoval, i kdyby nenatočil nic jiného, než tento film. Četa je rozhodně nejrealističtější válečné drama, a to počítám i slavného "Vojína Ryana". Neuvěřitelné válečné peklo ve vietnamské džungli jako by přesahovalo z obrazovky až do vašeho obýváku. Divák sám má chvílemi dojem, že se plíží potmě džunglí a netuší odkud padne výstřel, nebo naopak leží v zákopu, střílí snad na vše, co se pohne, a stejně nepřátel neubývá. Také herecké výkony jsou brilantní. Odmyslíme-li si začátečníka Charlieho Sheena, jenž už nedokázal tuto svou roli asi nikdy překonat, stojí za zmínku dvě jména - Willem Dafoe a Tom Berenger. Oba hrají svým způsobem narušené muže, a oba je hrají naprosto precizně. Stone na tento film navázal ještě další dvě díla s tématikou vietnamské války, ale tam už se zaměřil spíše na vyrovnávání se bývalých vojáků s psychickými stopami, které v jejich mysli válka zanechala. V Četě jde ve větší části filmu o přímé zobrazení onoho šílenství, které ve Vietnamu probíhalo a které dodnes dělí Ameriku na dva tábory. (26.12.2002)

Nejlepší dílo Olivera Stonea a nejlepší film o Vietnamu. A asi nejkomplexnější - šílenost války tu místy dosahuje surrealistického (neskutečného) pocitu (závěrečný útok), zároveň se film v jiných scénách natolik drží reality, až je z toho divákovi zle - podobně jako u Ryana si po tomto filmu nepůjdou hrát kluci na válku. Zvěrstva zde dělají obě strany (není to tak patriotistické jako Rambo 2 ani sebemrskačské jako Oběti války). Charlie tu podává patrně svůj nejlepší výkon, ovšem vrcholem jsou Tom Berenger a hlavně Willem Dafoe. Hudbu sice skládal Georges Delerue, kterého miluju, ale většina té překrásné smutné hudby je z klasiky: Samuel Barbar - adagio pro smyčce. Film získal Oscara za film, režii, střih a zvuk. Nominace obdržel za scénář (též Stone), kameru a pro Berengera a Dafoeho ve vedlejších rolích (tehdy to v této kategorii vyhrál Michael Caine za Hanu a její sestry). (22.09.2003)

Oliver Stone je prostě pan režisér. Tenhle Vietnam patří k tomu nejlepšímu, ale na Coppolu by si musel ještě trochu přivstat. Válka je tu taková všudypřítomná a přitom Vietnamčíci vlastně skoro nejsou vidět. Opravdu sugestivní zážitek, pro někoho možná nudný, ale to není chyba toho filmu. Dnes zaujme i malou rolí Johnnyho Deppa. (27.03.2006)

Oliver Stone své pocity z Vietnamu vtiskl do postavy Charlieho Sheena a jakožto člověk, který si válečné peklo prožil na vlastní kůži, cítil odpovědnost k natáčení do té míry, že peklo z něj udělal i všem zúčastněným. Willem Dafoe někde řekl, že fyzická příprava a přírodní podmínky na místě ho zdecimovaly tak, že už na place nehrál, protože byl tak vyčerpán a v takové depresi, že stačilo jen odříkávat text a ostatní přišlo samo. Jeho výkon byl úžasný a - jak to napsat a nespoilerovat - "k nebesům vztyčené ruce" jedním z nejpohnutějších okamžiků v mých diváckých dějinách. (16.09.2005)

Ako dôveryhodne zobrazíme peklo, ak ho neprežijeme na vlastnej koži? Oliver Stone prežil vlastné útrapy, aby nám o tom mohol podávať svedectvá, skrz svoje vlastné zážitky nám predostiera príbeh človeka, ktorý vstupoval do vojny s akousi detskou naivitou a splnením si snov a infantilných predstáv o národných hrdinoch, ktorých peklo posilňuje a vracajú sa ako víťazi... dívame sa dve hodiny na film, pri ktorom nám je jasné, že v tej vojne sa nikto nestáva hrdinom, nikto nezomiera hrdinsky a za vlasť, ale ako úbožiak, ktorý musel prežiť svoju vlastnú vnútornú vojnu, aby sa vrátil do normálneho sveta čoby psychicky zmrzačená troska. Imponuje mi nepriame režisérove zobrazenie vonkajšieho pekla a konfliktov politických velikánov, ktoré sa prelínajú s utrpením človeka a prinášajú bytostné následky. Nádherná hudba, nádherné herecké výkony, nádherný filmový epos...... a ako píše Kleopatra, k nebesiam pozdvihnuté ruky sú tou najúchvatnejšou a najkrutejšou scénou. (13.11.2009)