Salvador

Hned na začátku své filmové kariéry nám Oliver Stone ukázal, jak je těžký život novinářův, když nemá v kapse ani dolar, když mu italská manželka vybílila dům a nenechala ani večeři v troubě a když jediné co mu zbylo je tlustý, věčně opilý kamarád. V takové situaci nezbývá nic jiného než vzít fotoaparát, kamaráda a hromadu alkoholu a vydat se opalovačku někam, kde zrovna probíhá válečný konflikt a sem tam něco vyfotit. Hned ve svém prvním filmu se Stone ukazuje jako veliký kritik americké politiky a nebojí se zdvihnout varovný prst směrem k Bílému domu. Škoda jen, že si ukousl až příliš veliké sousto a snaží se nabídnout jak politické machinace, tak lidské utrpení a zároveň silné emoce hlavních hrdinů a film tak ztrácí tah. První polovina snímku má silnější účinky než prášky na spaní a opravdu něco se začne dít až v té druhé. Za pochvalu stojí samotný závěr, Richardsonova kamera a když vezmu v potaz rozpočet, tak musím pochválit i výpravu. (07.10.2007)

Tento film je pre mňa znak toho, že Stone stojí na strane ľudských práv a spravodlivosti a keď ide do tuhého, tak sa nebojí skritizovať všetky bojujúce strany a poukázať na to, čo svojím zlom spôsobujú a pritom zostáva sám. Kto ho obviňuje z ľavicových postojov, tak nevidel tento film alebo Stonea nikdy nepochopil. Nádherný rozhovor sa vedie pri myslím, že to je hotel v tomto filme, kde postava fotografa jasne hovorí, keď ju nálepkujú ako ľavičáka, že možno ním je, komunistom však nie je a spomína prečo treba stáť na strane spravodlivosti aj proti vlastným. Pašovanie dievčaťa s dieťaťom je znak toho, že hranice preňho neexistujú, zabitie kresťanského kňaza, ktorý brojil proti útlaku je jasným znakom toho, že cirkev nie je žiadna pravicová inštitúcia a mala by sa postaviť tak proti diktatúre z jednej, či druhej strany a nepaktovať s nimi, lebo Božie zákony sú viac než akékoľvek iné pozemské. Film končí smutne, Stone tak ide proti zabehnutým postupom opäť. Aj keď tento film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, Stone si vybral práve tieto a tým jeho kresťanským pohľadom, o ktorý zrejme neusiloval, ale to tak cítil, u mňa vyhral. Herecky presvedčivé, dejovo to nie je žiaden veľký vojnový film, aj keď bojové scény má riadne. Ja to považujem za veľmi objektívny film a o tom svedčia slová hlavnej postavy, ktorá kritizuje ľudové gardy pri tom, ako popravujú zajatých vojakov, že sú takýmto správaním rovnakí ako oni, s čím súhlasím a to je znak toho, že Stone sa tu nepostavil na stranu jednania, akým operovali komunisti, či Che Guevarra. To, že v súčasnosti na nich ukazuje s väčšou úctou asi možno pripísať faktu, že už je otrávený z toho, čo robia USA a že nemajú protivníka, ktorý by im zatrhol ich vykorisťovacie plány. USA vtedy pustošili svet svojimi nastrčenými diktátormi, robia to vlastne aj teraz. Každý kto nie je naivný vie, že ide iba o moc a peniaze a Božie zákony sú pošliapavané a zosmiešňované a tu treba povedať, že aj stranou ľavice, ktorá volá po slobode, no často siahne po rovnakých metódach ako tá pravicová. Toto je podľa mňa silné a nedocenené dielo, lebo nestojí ani na pravicovej, či ľavicovej strane a tak sa v ňom mnohí dnešní ohlúpnutí, či zmanipulovaní ľudia nevedia nájsť. Trocha viac konverzačné dielo, s tými nadávkami, ktoré nemám rád a určitými nedobrými postojmi a jednaním, no napriek chybičkám krásy pre mňa veľkolepé dielo. (10.07.2013)

Stoneovi polodokumentaristickej styl prostě sedí, ten chlap zkrátka přimontuje kameru kamkoliv, jen aby měl ten správnej úhel a filmařskej úder. Na Salvadoru si každopádně zatim jen připravuje půdu pro válečný a politický dramata, jaký plodil pozdějc, což je znát - a ne že ne. Scénář nepůsobí úplně domyšleně a uceleně, ten buddy tam fakt neměl co dělat, vtip přichází občejně ve špatných chvílích atp. Ale když uvážíte, jak rychle se Stoneovi povedlo reagovat, je tenhle kousek na každej pád neobyčejně záslužnej. (10.04.2013)

Navzdory tématu tenhle film působí ve filmografii Olivera Stonea poněkud nevýrazně. Jede v jedné linii ze které neuhne a to u tohoto harcovníka neznám a není to obvyklé.. V kinech to nesklidilo také žádný ohlas, ale zase až tak zlé to s tímhle filmem není. Jen si myslím, že na režiséra Stoneova formátu je to až moc tuctový film. Klady: James Woods je v roli válečného novináře autentický, syrovost některých scén, davové scény propojené se zachycením autenticity špinavých ulic stižených občanskou válkou. Zápory: film v sobě nenese žádnou vyjímečnost a to ani v podobě kontroverze, slabá dějová linie, nepříliš obratná snaha o divákovo zaujetí, nepříjemně prázdný dojem z filmu po jeho skončení. Mé hodnocení: 60% (10.02.2013)

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) (27.11.2011)