Salvador

Hned na začátku své filmové kariéry nám Oliver Stone ukázal, jak je těžký život novinářův, když nemá v kapse ani dolar, když mu italská manželka vybílila dům a nenechala ani večeři v troubě a když jediné co mu zbylo je tlustý, věčně opilý kamarád. V takové situaci nezbývá nic jiného než vzít fotoaparát, kamaráda a hromadu alkoholu a vydat se opalovačku někam, kde zrovna probíhá válečný konflikt a sem tam něco vyfotit. Hned ve svém prvním filmu se Stone ukazuje jako veliký kritik americké politiky a nebojí se zdvihnout varovný prst směrem k Bílému domu. Škoda jen, že si ukousl až příliš veliké sousto a snaží se nabídnout jak politické machinace, tak lidské utrpení a zároveň silné emoce hlavních hrdinů a film tak ztrácí tah. První polovina snímku má silnější účinky než prášky na spaní a opravdu něco se začne dít až v té druhé. Za pochvalu stojí samotný závěr, Richardsonova kamera a když vezmu v potaz rozpočet, tak musím pochválit i výpravu. (07.10.2007)

Možná nejlepší film Olivera Stonea. Dva kámoši si vyrazí zaflámovat do Salvadoru, země neomezených možností. Po počátečním nedorozumění na hranicích při pasové kontrole uniknou jen o vlásek popravě za bílého dne, bez zbytečného papírování, ale pak už jde vše podle plánu. Chlast, děvky, drogy zkratka idylka, peněz je sice málo, ale co, v Salvadoru je stejně všechno za babku a navíc všude je plno starých známých co rádi půjčí. Nebýt maniakální posedlosti jednoho z kamarádů udělat co nejlepší fotky z dovolené do rodinného alba mohli mít hoši pěkné vzpomínky a možná jen nějakou tu svědivou vyrážku. Ne vážně, koho zajímají autentické snímky z přestřelky hispánců, kdesi v banánové republice? Pro tohle riskovat krk je opravdu klukovina (24.06.2008)

Napriek faktu, že je jasné, kde Oliver Stone stojí, neprišiel mi Salvador ničím extra tendečný. Americká CIA robila presne také veľké a ešte väčšie svinstvá po celom "treťom" svete. Niet teda prečo riešiť, či udalosti v Salvadore vyplynuli z kontextu, aký nám podáva Stone a či sa tam veci skutočne diali takto, ako nám ich on opisuje. Takmer všetko sa beztak sústredí na hlavného anti-hrdinu, jeho vopred prehraté zápasy so všetkým a najmä so samým sebou. Plne postačujúce! (29.09.2012)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Divna komedia, ktora postupne zvaznie a obcas sa snazi poukazat na nejake tie vojnove svinstva, ale robi rovnako grobianskym spôsobom ako su jeho dve hlavne postavy. Obcas to je vdaka hercom celkom sranda, ale prilis tento grobiansky humor k vaznej teme nefunguje. Mozno keby to bolo komicke nonstop, ale vo filme sa neustale striedaju vazne sceny s humornymi a vysledok je divny mismas a pre mna aj jedna velka nuda. 4/10. (27.03.2016)