Salvador

Tentokrát trochu slabší Oliver a jeho standartní politické hrátky. Tady se teprve zaškoloval před svými lepšími filmy. Ostatně například Četa je ze stejného roku jako toto. Každopádně film v rámci možností určitě táhne především skvělý Woods který si z toho udělal vesměs one man show. Jinak průměr se zvláštním zpracováním.55% (29.11.2022)

Jeden z nejnedocenějších filmů slavného režiséra, přesto nadčasovější než takové Wall Street nebo Alexander Veliký. Jsou v tom cítit neskutečné emoce a docela se divím, že podobně skvěle zvládnutá role nenastartovala Woodsovu hvězdnou kariéru. Ne, Salvador není politicky korektní, skutečné oběti této války vám namítnou, že existuje řada dalších úhlů pohledu a nic není tak jednoduché. Ale není přesně tato kontrovezní myšlenka důvod, proč Stoneovy filmy vyhledáváme? (10.02.2008)

Úchvatný film o reportážních fotografech z doby, kdy ještě Oliver Stone neztratil soudnost. Stone zde kope na všechny stran, kritikou nešetří na americký režim ani komoušské revolucionáře. A hlavně film je názornou ukázkou toho, že Stone má své řemeslo v malíčku. Rozpočtové omezení na filmu nijak neuvidíte, naopak Salvador působí téměř reportážně a autenticky, se spoustou teoreticky nadbytečných propracovaných záběrů, které nemají žádný dějový význam, ale prohlubují realistické vykreslení světa revoluce v jihoamerické podání. (23.09.2013)

║Rozpočet $4,5milióna║Tržby USA $1,500,000║Tržby Celosvetovo $2,100,000║ Oliver Stone je pre mňa záhadný režisér rovnako ako dokáže ponúknuť brilantný film(JFK) dokáže sa nechať uniesť a natočiť aj pátos či prázdnotu(World Trade Center, W.), v tomto prípade je niekde na pól ceste /55%/ (24.02.2010)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)