Wall Street

V dění na burze, v akciích, prodávání, nakupování, stoupání či klesání jejich ceny se vyznám asi jako kamzík v řízení parní lokomotivy. A proto jsem z Wall Street nejspíš neměl ten pravý požitek, když jsem při tolika scénách absolutně netušil, oč právě běží. Naštěstí byl základní příběh pochopitelný i navzdory tomu, herci byli výborní a Oliveru Stoneovi se podařilo vyrobit celou řadu nezapomenutelných scén (u mě to vyhrálo zatčení). Wall Street není z jeho nejlepších filmů, ale z těch velmi dobrých určitě. (03.02.2014)

Abych se mohl podívat na druhý díl, musel jsem si znovu oživit příběh původního filmu. Rozhodně se je na co koukat, rok se sešel s rokem a Oliver Stone si vzal k ruce stále ještě nezkušeného mladíčka Charlieho Sheena, aby jej vhodil tentokráte do finanční džungle. Takže Wall Street je svým způsobem Četa 2. Skvělý Michael Douglas by mě dokázal přesvědčit, že slunce může vycházet i na zapádě. 80% (16.05.2011)

Burziáni a chamtivost. Prachy a "demokracie." Nablýskanost a proletariát. Pobyčejná poctivost a křečci s neustále křečovitějšími arumenty, jen aby si moghli omluvit vlastní bezohlednost. Hutnost i přes ta osmdesátá léta. Vážné téma. A není nad to, když člověk porazí protivníka jeho vlastní zbraní. A hlavně starší, dobrý, kvalitní Oliver Stone. (01.02.2007)

Starému dobrému Olímu se dá vytýkat ledacos (předpojatost, absence nestrannosti) rozhodně mu však nejdou upřít dvě základní (zásadní) věci. Přímý tah na branku a fakt, že vždy moc dobře věděl, o čem právě točí. Nahodil, počkal, pořádně zasekl a „oběť“ (divák) byl(a) jeho. Takový je i zdejší hlavní hrdina, Gordon Gekko.Velké zvíře (z) Wall street v podání živelného (po zásluze oscarového) M. Douglase, jehož zářivý úsměv by mohl dělat reklamu nejednomu výrobci zubní pasty. (On by ji (ho) však bezpochyby koupil, vysál a ....poslal do konkursu). Jako jeho žák (přesněji řečeno obyčejný prostředek-„bílý kůň“ k dosažení jeho cílů) mladíček Ch. Sheen coby ambiciózní nezkušený burzovní makléř s touhou konečně prorazit do světa velkého byznysu. A tak (Gekkovi) stačí pouze nastražit blištivou návnadu a už jste jeho. Šplháte (letíte) nahoru, nemáte čas resp. nechcete nad tím moc přemýšlet a když se konečně chcete alespoň na chvilku (po)zastavit a pořádně nadechnout, zjistíte, že to nejde a vy nemůžete dýchat. Chvilku to zkoušíte se zatajeným dechem, ale dojdete k neodkladnému, tj., že se to (stejně jako samotná chůze po hraně žiletky) nedá protahovat donekonečna. A city, ty do tohoto odvětví opravdu nepatří..... Těch dvanáct procentních bodů strhávám za absenci nestrannosti, jistou černobílost postav a moralizující závěr. Z čistě subjektivního, lidského, osobně zainteresovaného (viz závěrečné titulky) pohledu O. Stonea se to dá (možná) i pochopit, objektivně (filmařsky) nikoliv. Divák není cvičená opice, umí si udělat ú(roz)sudek sám.Ostatně karty jsou jednoznačně rozdány. Vždy (tu) budou „žraloci Gordonové Gekkové, vždy tu budou Martinové Sheenové resp. odboráři a vždy tu budou mladí ambiciózní Charlie Sheenové“, s tím rozdílem, že Ti skuteční („Ch. Sheenové“) budou (i) bez morálních dilemat. To je holý nezpochybnitelný fakt. Tak jako, že zítra ráno vyjde slunce. A hlavně, vše má dvě strany mince. Z tohohle dílka (ať se na mě nikdo nezlobí nebo klidně ano) křičí to levičáctví na všechny strany. Přesto... dostatečně poutavých, bavících, (režijně) nápaditých, ani na okamžik nenudících, nadčasových ....88%. zajímavý komentář (pro mě): gudaulin (09.04.2013)

Expozícia krušných newyorských ulíc obklopených do neba týčiacimi sa mrakodrapmi, úprimné obnaženie chamtivosti južnej strany Manhattanu a súčasne istým spôsobom óda pre Wall Street s letmou odbočkou na piatu Avenue a East Side, plus Hamptons (ktoré vizualizovať v tomto tematickom zameraní v snímke z 80. rokov je predbehnutie času). Vzostup a pád. Nenásytnosť a zrada. Moc a opojnosť papierikov s obrázkami mŕtvych prezidentov. A zároveň v príznačnom kontraste s moralitou a morálnosťou bežného života. Úvaha nad tým, koľko stojí sen a aká je vlastne jeho skutočná cena. Úvaha o tom, či naozaj stojí za to. Spísaná pod taktovkou famózneho rozprávača toho času – Olivera Stonea. Ten tu priam až fascinujúco dokonalo zachytil esenciu bankovníctva a oboch strán amerického sna. Možno preto je ešte stále aj po 40 rokoch neporazeným kráľom "finančných" filmov. Archetyp excesu osemdesiatok. Wall Street je silne dobovo štylizovaný, interiéry sú v súlade s exteriérmi a sú ako mesto samotné – (dnes už) starodávne opulentné, luxusné svojim vlastným spôsobom. Zlato a mramor, drevo a Mariani stoličky. A čo som vždy najviac ľúbil na práci Michaela Manna – snímanie exteriérov z interiérov – tu Stone spolu s Richardsonom privádza do ešte väčších obrátok a rovno si dovolím tvrdiť, že aj najpôsobivejšie v kinematografii vôbec. Takúto silnú a osobitú NYC štylizáciu som naposledy videl asi jedine len v prvej sérii Black Monday. Scény "Greed is Good" a "Money Never Sleeps" sú dnes už pevne zapísané v análoch popkultúry, rovnako ako sa ťažko dá nájsť ten správny superlatív pre opísanie výkonu Michaela Douglasa, ktorého postava Gordona Gekka sa stala synonymom chamtivosti (v reálnych výkladových slovníkoch). V obsadení kvalitou nezaostáva ani Holbrook, Terence Stamp a obaja Sheenovci. Hudobný podkres Stewarta Copelanda mi prináša nostalgiu, ale najmä komfort a pokoj, no zároveň nezahmlieva realitu toho, aký drahokam a kus výstavnej filmárčiny tento počin je. Zamiloval som sa do neho ako malý pred vyše dekádou a milujem ho doteraz. Vďaka Wall Street som začal milovať filmy predtým, než som vôbec vedel, že chcem filmy milovať. "The main thing about money, Bud... it makes you do things you don't wanna do..." ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ (komplet galéria: x / x / x) (x / x / x) (x / x / x / x / x) (x / x) (∞2009-2013) (23.6.2013) (8.9.2013) (2014) (2016) (2.3.2017) (27.9.2017) (31.10.2017) (26/27.8.2020) (20.1.2023) (12.3.2023) (12.03.2023)