Maó gakuin no futekigóša: Šidžó saikjó no maó no šiso, tensei šite šisontači no gakkó e kajou

Původní komentář z 26.9.2020: Tohle přeci nemyslí vážně, nebo ano? Už jsem toho o tomto anime napsal hodně ve zdejší diskuzi a i ve svém deníčku, ale pořád si připadám, jako kdybych ještě neřekl vše. Když si tak rovnám v hlavě letošní sezónu a hledám anime, které mě bavilo nejvíc, tak ten neposedný, zlomyslný malý chlapec ve mě, který miluje zábavu a ulítá na divných věcech, prostě křičí, že tohle anime bylo něco úžasného! Občas v dlouhých chvílích jsem si říkal, kým bych chtěl být, kdybych byl reinkarnován do nějakého fantasy světa a ještě nedávno byla moje odpověď Momonga (protože být drsný, silný dvoumetrový kostlivec s vlastním harémem a strategickou genialitou by bylo sakra fajn, navíc mám slabost pro záporáky), ale dnes si říkám, že bych možná chtěl radši být Anos Voldigord. Házet krutopřísné hlášky ve stylu "opravdu sis myslel, že tohle zabere", donutit tsundere dívku, aby se v mé přítomnosti chovala roztomile, mít vlastní fanklub, který o mě skládá písničky a být tak silný, že mě nikdo a nic neporazí - to je overpover fantasy nového levelu. Viděl jsem hodně anime se silnými hrdiny a žádné nebylo takhle zábavné a pitomé zároveň. Dlouho jsem se u něčeho takhle nesmál a zároveň mi vše přišlo tak zatraceně cool. Roztočit hrad jako káču, s písní fanynek v zádech předávat poselství míru silnější než celé hnutí Hippies, být krutý, ale spravedlivý. Anos je splněným snem o dokonalém hrdinovi se stoickou povahou, přelevlené postavě, která ale nepůsobí hloupě, muži který se umí chovat k ženám. Jeho tresty jsou přísné, ale uspokojivé. Navíc tolik meme materiálu a podivného cringe jsem v anime seriálu taky dlouho neviděl. Miluji originalitu a tady jí dostávám spousty, je to hromada splněných snů z jiných klišé fantasy anime, kdy jsem si říkal, co by teď udělal opravdu dobrý hlavní hrdina. Ale je to hodně o hlavním hrdinovi, zastiňuje všechny a pouze když sám dovolí se nějaká postava dostane na výsluní. Jediný, kdo s ním trochu drží krok, je Lay, který mi přinesl během pár dílů lepší romantickou linku než celé Stmívání a jejich vzájemné souboje už od toho prvního mají opravdu jiskru i pár hodně divných momentů (takže je to i trochu bromance). Líbila se mi i akce, mělo to spád. Prostě tohle pro mě byl zážitek - každou sobotu, hned jak vyšel nový díl, jsem byl u toho a většinou jsem odcházel dobře pobaven a plný očekávání, čím mě příště překvapí. Bál jsem se, že se ta míra bláznivosti vyčerpá, že to spadne do nějakých klišé, že to Anos se svým charizmatem neutáhne - nic z toho se nestalo a v každém díle bych našel něco z čeho mi šla brada dolů a já padal do kolen, jak moc přepálené, pitomé, nebo naopak skvělé to bylo. Na druhou stranu je tu ale ten klidnější hlas v mé hlavě, který říká, že tomuhle přeci nemůžu dát pět hvězdiček a postavit to mezi ty nejlepší seriály, které jsem kdy viděl, vždyť to přeci byla přehnaná blbost. A tak se obě tyto části mé osobnosti shodli na kompromisu, dám teď ty nejsilnější 4* co znám a budu o tom mluvit kde se dá a s kým se dá a třeba najdu někoho, kdo z toho byl také tak unesený jako já, i když tady to asi nebude. Ale hodnocení na jiných databázích mi dávají naději, že jsem se nezbláznil, že můj vkus možná není až tak šílený a že to bylo vážně super anime a až se mi to rozleží v hlavě, pak se vrátím, plný sebevědomí a se slovy "snad jste si nemysleli, že mě něco zastaví" to hodnocení možná zvednu (minimálně až se na to někdy brzy ještě jednou podívám). Absolutně absurdních 8,4/10 (01.12.2022) (menej) (viac)

Vážně jste si mysleli, že bude druhá série tak dobrá jako ta první? Já původně ano a hodně jsem se na pokračování těšil. Nevadilo mi ani, že se změnil hlasový herec u hlavní postavy, protože barvu hlasu mají pánové docela podobnou, takže tenhle rozdíl byl tím nejmenším, co by mi tu mohlo vadit. Nakonec mě vlastně ani tolik nenaštvalo to neskutečně mizerné CG u monster, které bylo tím nejhorším, co jsem viděl od dob velké bohyně Mitamy. Zkrátka i když byl seriál plný odporných počítačových draků a stromů s lidskou tváří v kvalitě, za kterou by se styděla i průměrná hra na PS2, pořád to nebyl ten největší problém, co jsem s druhou řadou měl. Tím za mě nakonec byla absence humoru, nadhledu a lehkosti, kterou měla první série. Zkrátka i když tu bylo pár cool momentů s Anosem, které mi udělaly radost a u kterých jsem si připomněl, proč mám hlavního hrdinu tak rád, tak jsem se nedočkal žádné zapamatovatelné a kouzelně přepálené chvíle, jako když Anos v první sérii roztočil hrad jako káču, nebo porazil soupeře pouhým tlukotem svého srdce. Nejvíc se k tomu asi blížil poslední díl, kdy si Anos sedmkrát dupnul, ale ani to pro mě prostě nějak nebylo ono. Co bylo ještě horší, byl fakt, že tyhle cool momenty a souboje, kvůli kterým jsem se na seriál těšil, tu byly zabalené do neskutečné hromady žvanění. Připadal jsem si, jako kdyby tvůrci u první řady podvědomě tušili, že druhá nebude, a tak se nesnažili o nějaký příběhový info dump, prostě jen chtěli ukázat, jak moc je hlavní hrdina cool, jenže divákům se seriál tak moc zalíbil, že najednou druhá série prostě vzniknout musela, a tak jsme veškerý příběh a hromadu lore najednou dostávali v koňských dávkách, aby se vše dohnalo. Problém je, že ta hromada žvanění většinou nebyla zajímavá, příběh nikdy nebyl natolik epický, aby si zasloužil tolik expozice a okecávání a tempo díky tomu absolutně drhlo, a to až tak moc, že jsem se často nudil a ztrácel pozornost. Nic proti složitému příběhu a hromadám lore osobně nemám (jsem velký hráč RPG a fanda DnD), pokud mi je dokáží autoři prodat, ale tady to vážně většinou působilo jen jako hromada zbytečných keců okolo. Co se samotného příběhu týká, tak i když se občas snaží předvádět velké a krkolomné dějové oblouky, vždy se to dá shrnout do věty „Nic není nikdy tak jak to vypadá a všechno je nakonec tak, jak to Anos chce“. Škoda jen že samotná cesta tu nikdy není ani z poloviny tak epická jako samotný výsledek. Blbé taky je, že díky té snaze o hlubokou a komplexní fantasy, která moc nefunguje, seriál ztrácí zábavnost a lehkost. Z jednoduché a prosté legrace o tom, že hlavní hrdina je až příliš OP, se stává ultimátní konflikt s falešným pánem démonů, bohy, draky – zkrátka se stále mocnějšími stvořeními, ale tvůrci mi to neumí prodat tak, abych si to užíval, byl napnutý, nebo se alespoň bavil tím, jak snadno si i s tímhle hrdina dokáže poradit. Prostě i když Anos v nějaký moment zadeklamuje to své „Vážně jsi si myslel, že…“ tak to u mě bohužel úsměv a ani očekávání co přijde, už nevyvolá. Když si k tomu přidám všechny ty produkční problémy, které tahle řada měla a odklady (díky kterým můj zájem také chtě nechtě upadal), tak výsledkem je bohužel zklamání. Zklamání, že se ze seriálu, na který jsem se tak těšil, stal maximálně průměrný zážitek, který jsem bez většího zápalu dokoukal. První půlka ještě 6/10, druhá půlka maximálně 5/10 – celkem 5,5/10. (25.07.2024) (menej) (viac)